barbiteq

Ogami Itto je jen další mírumilovný taťulda, co se vydal poděkovat sousedovi za odstřižení paranoidní stíhačky. A je dost, že malého taky někam vyvez. Film se zdá být klidný, sem tam prolítne přes cestu brouček a jindy pomatená Japonka, co Vám nakojí dítě, džing džang, žejo. Ještě aby ne, když se nám Ogami pod vlivem lázeňských výparů a mykóz přisál na místní Mařenu. Slaměného vdovce po japonsku hodnotím bezesporu kladně.

Koukat na takové nehezké filmy a ještě v noci, no fujky! Z toho máte ta zvráštělá čela, vy maniaci. Pro snazší přistání jsem hydratovala fasádu dvojitou dávkou, hrozba trvalých následků totiž není vůbec žádný tetris. Trpěla jsem už od první vteřiny. Kdyby se Worthington raději vrátil na Pandoru a dotočil, co slíbil, nějak takhle by zněl původní verdikt. Jenže my Barbinky jsme od přirození zvědavá stvoření, takže mi to nedalo a rozhodla jsem se v polovině filmu převzít vyšetřování. Jsou to už dva týdny a mně těch posledních pár minut filmu neustále rezonuje v hlavě, jdu sem proto rozházet růžové obláčky. Ten odporný film sice nestojí za novou kabelku, ale pořád je to docela příjemná masáž.

V životě se naskytnou situace, kdy je potřeba vypustit z podsvětí asexuální zrůdičky a využít jejich potenciál. Říkám si oukej, zase mi máma s Héfaistem připraví nějaké překvápko, jenže ono ne! Vybafl na mě Drax Ničitel s nakrknutou mluvící opičkou, a vůbec nebyla rozkošná! Byla jsem z toho zralá na kosmetiku, ale koukám dál, protože nás růžovky jen tak něco nezastraší. Zleva zprava Přidej Uber, jednomu by z toho šla bruneta kolem. Akce, prdélky, bombičky a autíčka se dvěma impotenty za volantem. Osud byl ten večer blonďatě nakloněn.

Na Barbie to Regie sice nedotáhl, ale tuším, že se zase hrabal Donatelle ve skříni, prasák. Krom pár vykradených cirkusáckých stanů zvládl nashromáždit i krapet toho talentu, a to zpěv stranou, v tom jsem nejlepší samozřejmě já. Nevybavuju si, že bych vůbec kdy zaznamenala jinou opelichanou přihřátou slípku, co si sedne za klavír a vyprodá arény po celém Mumulendu, to je přece má práce! To já mám pomrkávat na Keny a prokládat garáž slunečními brýlemi! Já, já, já! Hodní romantičtí chlapečci to ale mají v životě těžké, v dětství byli za školou, když se zrovna instalovaly do hlavičky emoční spínače, a tak to musel chudák Elton prokládat koksem a píchat holky, no fuj. Nakonec se na něj ale stejně usmála barbína a objevil kamarádku lásku, a to nám ještě na stará kolena straší ve filmech. Je mi z toho úplně růžovo.

Rychlost jsem postřehla, ale za půl hodinky bylo po zběsilosti, no z toho se Kenům orosilo čelo! My barbinky moc dobře víme, že za sto dvacet minutek se z Běty od vedle, která strká nosík do cizího salátu, nemá šanci probudit voňavá květinka, kterou svezete růžovým kabrioletem, je to kampaň! Vytáhla jsem ze skříně nejnovější model, obula sváteční lodičky, ale k čemu... tradiční reklama na nablýskaná autíčka, zakrvácené prdélky a fuj fuj pohmožděniny se proměnila ve vesnickou slavnost kyjů a skončila hromadným objímáním stromů a sázením bylinek. Plánovala jsem vrtět prdelkou a pomrkávat na drsné hošany, možná i odhalit, co mi matka příroda nadělila, kdyby to bylo mimořádně divoké, jenže ne, tentokrát by mě porazily i šaty po babičce a ubalený joint v náprsní kapse. Dwayne je pořád moje bejby a jeho samotná přítomnost tvoří kultovní příběh, zde se zrodila první hvězdička. Druhou bych ráda věnovala tvůrcům na čelo, sledovat plátno bylo tentokrát velmi příjemné, téměř jako koukat na sebe v zrcadle. Poslední hvězdičku, protože jsou zlé časy a je třeba šetřit na Gucciho, chci věnovat režisérovi, protože má hošan koule na to pouštět se do xtého dílu, ale pořád se na to dalo dívat alespoň přivřeným očičkem, šup mu tam čokoládového Oskara za snahu.