Recenze (16)
I'm Still Here (2010)
Myslím, že nikdo nemůže pochopit skutečné záměry Joaquina Phoenixe, ale tím je právě tak zajímavý. Nutí člověka zamýšlet se a hledat v jeho chování nějaký smysl. Je však jisté, že opět předvedl, jak skvělým hercem je.
Mechanický pomeranč (1971)
Když jsem tento film zhlédla, měla jsem pocit, že je to ten nejhroznější film, jaký jsem kdy viděla. Ale ne proto, že by byl špatný, ale protože ve mně zanechal příšerný, těžko definovatelný pocit jakéhosi strachu. Už nikdy nenajdu odvahu se na něj podívat znovu.
Přelet nad kukaččím hnízdem (1975)
Jedno z největších filmových zklamání mého života. Po přečtění knihy jsem se rozhodla konečně podívat na tento všemi ,,propagovaný" film. Ze snímku jsem měla pocit, že tvůrci absolutně nepochopili autorův záměr. Hlavní filmový hrdina byl narozdíl od toho knižního hloupý, agresivní a dokonce i méně charismatický. S odstupem času, po vyprchání mého rozhořčení jsem však musela uznat, že film měl své kvality a divákům, kteří nečetli před zhlédnutím originál, mohl přinést příjemné uspokojení.
Mládeži nepřístupno (2013)
Ach jo....některé příběhy vynikající, že by zasloužily minimálně pět hvězdiček, jiné naopak trapné až hrůza. Navíc se film objevuje s dvěma alternativními příběhy, které jsou naprosto rozdílné a já bohužel nejspíš viděla ten horší. Ale rozhodně to stojí za to vidět. Netradiční film, který alespoň místy značně pobaví.
Wendy a Lucy (2008)
Asi nejnesnadnější hodnocení - skvěle natočený film se spoustou vynikajících momentů a detailů, na druhou stranu ten příběh mě vůbec nechytl.
Blue Valentine: Milostný příběh (2010)
Hlavní ženská postava se chová naprosto nesmyslně (nepopírám, že takové ženy jsou, ale její chování mě přivádí k naprostému šílenství a hanbě za to, že jsem také žena). Tento film pro mě zkrátka představoval jen další ukázku toho, že ženy jsou neustále nespokojené, aniž by byly schopné vyjádřit důvod jejich nespokojenosti, nedoceňují kvality ostatních osob a snaží se vypadat jako nepochopené oběti jakési nereálné mužské špatnosti. Možná to byl záměr a film vyvolávající ve vás záporné emoce je pořád lepší než ten, co ve vás nezanechá nic. Takže za tři
Prometheus (2012)
Chápu, že se ve slově sci-fi skrývá ono kouzelné "fiction", ale proč proboha jediný přeživší je žena, která si bez anestezie vyoperovala chobotnici z břicha a pak s čerstvými stehy zvládla utéct vraždícím potvorám všeho druhu, vyhnout se padající lodi a nakonec ještě odtáhnout rozpadlé tělo robota k nějaké lodi? Tímto u mě tento jinak velmi zdařilý film se zajímavou myšlenkou a místy i snahou o hlubší psychologii postav (avšak nedotaženou do konce, což je škoda), značně klesl.
Star Trek (2009)
Co k tomu říct. Na tenhle film asi opravdu musíte být fanoušek. Jelikož sci-fi jako takové mě nikdy moc nebralo, přišel mi tenhle film jako další typický science fiction - nějaký šmejd z vesmíru napadne lidskou (popřípadě jinou mírumilovnou) rasu a banda hrdinů se nás všechny snaží zachránit. Ani efekty nejsou věc, která by pro mě znamenala ve filmu vše, takže jsem nemohla jinak než za tři.
Miláček (2012)
Mno...Opět jedna z méně vyvedených adaptací knihy. Odprostím-li se však od děje, musím s trochou nadšení poznamenat, že se konečně Robert Pattison naučil měnit výraz svého obličeje. Myslela jsem, že se již nikdy nezbaví výrazu utrápeného mladíka, kterému chybí jen pár vteřin do chvíle, než se rozpláče, který si zarputile držel od Harryho Pottera, přes Twilight ságu (i když zde nemůžu moc hodnotit, neboť jsem více než první díl, na kterém jsem bohužel byla v kině, nezkousla) až po Remember me, kde dle mého názoru svým výkonem zkazil celý dojem z filmu. Přesto všechno, je to jen další průměrný film, jednou a dost.
Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011)
Efekty úžasné, jedna velká bitva, která rozhodne o bytí a nebytí tohoto světa. Oproti knížce však opět ochuzené. Smrt Lupina, Tonksové a Freda (nebo George?=D) byla v knížce vskutku srdceryvná a dojímavá. Ve filmu je tomu věnovaná sotva minuta, kde navíc v českém dabingu je hlasité vyjadřování smutku Wesleyovic rodiny spíše k smíchu. S výjimkou pár lepších scén (zvláště umírání mé oblíbené postavy - Snapea, což je v knížce také vylíčeno daleko lépe) však dle mého názoru tento díl navazoval svou ničím nepřekvapivou plynulostí na díly předchozí.