gauchingman

Tohle je strhující a úděsný horor s takovými mysteriózními prvky jako např. židovským podnikatelem-filantropem, který pro krásné dřevěné oči svého kunčofta vykouzlí ze soboty neděli, a to za pouhých 400 $. Dále je tu tak bezedná bažina, až se do ní nemůže už nic vejít, avšak po jejím vyklizení se z ní stane opět přívětivá Orlická přehrada a z vyklizených součástí se poskládá rozkošný budoár... Originálně "prvobytně-pospolná" scénografie; nasazení herců (dřevěných i kožených) maximální... Takže za tři!

Myslím, že kdyby měl film normálních 90 minut, tak by 1) neztratil nic obsahově a 2) by vyšlo najevo, že je vlastně o ničem. To, co by se tam událo (a co se tam taky událo, jenže notně deformováno), by mohlo být teprve expozicí jednotlivých postav a celého filmu vůbec. Přijde mi to jako opravdu velká vychcanost tvůrců, nemůžu si pomoct. Přijde mi to až neuvěřitelné – takovéhle umění.

Svět introverta západní civilizace. Hlavně na sobě nedat nic znát. Milovat si jen pro sebe a tzv. "nešťastně". Ulíznutý Hopkins s kamenným, neproniknutelným výrazem je pro tuto roli pochopitelně ideální. Občas se jen krátce, na moment podivně nervně pousměje - a ostatní introverti západu, naleznuvší se v něm, chrochtají blahem.

"Každá cesta končí nakonec ve křoví", řekl jistý indiánský šaman, takže těžko říct, která z cest je lepší (nebo snad dokonce nejlepší!)... Pan Kopfrkingl si vybral buddhismus, potom jej uchvátil sugestivní způsob evropského pořádku rozmáhající se ve 20. a 30. letech 20. století, v hlavě se mu z toho udělal pěkný perkelt a on se dočista pomátl, takže tato jeho cesta zřejmě nebyla tím pravým ořechovým... Nicméně hledejme své cesty neochvějně dál!

Už Fjodor Michajlovič viděl, že takový vrah, kterých poznal osobně v sibiřském "sanatoriu" bezpočet, je citlivý a něžný člověk a že "vina" je jinde, resp. že je to něco, co se líně převaluje v podsvětí, unyle vysílajíc signály do kolektivního podvědomí tupých lidských stád a hord. ---------- P.S. V tomto duchu je pan Oliver vizionářem (totiž ne vrazi, ale média jsou skutečné krvelačné bestie!) a srovnávat jej s "černohumorným vypravěčem" Quentinem, je velké nedorozumění a blamáž!!! (Aneb jak říkají žabožrouti: blamá-Ž).

Už po prvních deseti patnácti minutách jsem se rozesmál, protože takhle účelově zpomalený film jsem ještě neviděl. Bylo to skutečně až tristní, sledovat obličeje a pohyby všech těch lenochodů, kteří museli být pod nějakými sedativy! Vydržel jsem hodinu a půl (!!!). A když si představím, že pan režisér pouštěl svým přátelům čtyřhodinovou verzi tohoto skvostu, tak nevím, nedá-li se to klasifikovat jako hromadná úkladná vražda... P.S. Bronson a jeho garmoška. Nechápu, proč ho (hned na začátku v té hospodě) nerozstříleli na cucky mucky. Něco tak protivného se hned tak neslyší... a jaký jiný to mohlo mít účel, než všecky okolo nasrat do nepříčetnosti?

Nejvíc osvěžující mohlo být to, jak se "naše" partička málem vydala do hor. Už už jsem se těšil na tuhle surrealistickou změnu, ale nic z toho nebylo. Stejně si nedovedu dost dobře představit, jak by tam tahle četa doklopýtala, když neměla ani batůžky se svačinkama a pitíčkem...

Forbínu si pouštím, když mi je nejhůř (rozuměj: dost často) a zřejmě to o něčem, nebo spíš o někom, vypovídá... no nic... hlavní část kusu jistě má něco do sebe, ale jsem asi příliš primitivní na to, aby to na mě nepůsobilo poněkud afektovaně.

Ne, už nechci cenu señora Nobela, radši si koupím nové omalovánky.

Děsně ubohá ochotničina. Kozuba jako režiséra a scénáristu nebrat! Opravdu nevím, jsou-li horší Kozubovy dialogy nebo výkony všech zúčastněných (ne)herců. Nečekal jsem zázrak a myslel jsem, že to do jisté míry zachrání aspoň samotný pan režisér (jakožto herec), ale zdá se, že Tygři už nedají dohromady ani obstojnou scénku. Očichávací scéna Kozub versus Ferro byla fakt za všecky love, more! ------- Ať žije vítkovické nádraží!!!