Pucmeloud

Kdo a proč natáčí takové filmy??? Technicky dokonalá totální kravina....bohužel.

"...tak co je na stáří tak špatnýho?" "že si pamatuje na mládí.." Jeden z neskutečně lidských dialogů Alvina Straighta na jeho neuvěřitelné cestě. Jeden z nejkrásnějších filmů, co jsem kdy viděl. Jeden z těch, u kterých se nestydím za slzy.

Režisér Nichols vlepil pěkný políček americké společnosti 60-tých let: ubohý snobizmus, pokrytectví, relativní prosperita a do toho protest mladé generace, která chtěla žít jinak. A nemuselo to znamenat zrovna hippie hnutí...jen prostě jinak a se srdcem na dlani. Film je i krásnou oslavou dravého mládí a síly upřimné lásky dvou lidí na začátku života. Vrcholem je bezesporu geniální hudba snad nejlepšího písničkářského dua všech dob Paula Simona a Arta Garfunkela. Je to možné, že jim vloni bylo oběma 70 let???? Tenhle film většině filmových a hudebních fanoušků vnutil podvědomou asociaci: při vyslovení jmen Simon & Garfunkel automaticky vyplave jméno Hoffman a naopak. No není to nádherná pocta všem třem?

Obludné panoptikum lidských charakterů v dokonalé koláži. Nadčasové poselství o lidské zbabělosti, strachu a nekonečné vypočítavosti a slabosti, které nezastíní sebevětší výtvarný génius. Film který stojí za shlédnutí několikrát.

Jsou filmy a muzika, kde neplatí objektivita a nefunguje mozek, ale ozývá se jen srdce a lesknou se oči...těch pět hvězdiček je málo...

Furt, furt a furt výborný....čím starší, tím lepší. Možná proto, že je kolem nás čím dál méně laskavého humoru...

Při sledování tohoto filmu se mi ihned vybavilo staré vojenské pořekadlo: " Tam, kde končí lidská debilita, začíná vojenská genialita". Když se k tomu přidá senilita, snobství a blbství, jsou důsledky často katastrofální....historie válek je, bohužel, plná takovýchto "velkých válečníků". A to i na straně vítězů. Řemeslně velice dobře udělaný film, bojové scény mají dynamiku a spád, působí velkolepě a realisticky. Nezklamala celá garnitura herců, film je tématicky tak trochu Hlava 22. Někdy nevíte, jestli se máte smát, nebo brečet nad lidskou blbostí.

Oddechová podívaná, pár dobrých hlášek "babičky Balzerové", docela přitažlivá Lenka Vlasáková, ale to je tak asi všechno...více utahaná nuda, notoricky známé zápletky. Nejlepší na filmu byla muzika....krásné kytarové duety.

Trochu návrat do mládí plného nenaplněných ideálů, studentských lásek, vnitřní revolty (přece jen u nás to bylo jiné) a hlavně velká porce nádherné hudby, která se stala celoživotní láskou.

Al Pacino byl skvělý, ale Sean Penn předvedl svůj prozatimní herecký vrchol....závěr filmu byl opravdu strhující, brilantní režisérská a kameramanská práce. Klasická gangsterka, malinko rozvláčný začátek, ale výsledek dokonalý. Trošičku škoda, že začátek filmu naznačil, jak to dopadne. Ale paráda.