otík

Neboli "Svatba mé nejlepší přítelkyně". Film ve své podstatě přesně kopíruje film s Julii Robertsovou, jen s tím rozdílem, že se vdává kamarádka, ne kamarád. Náš hrdina je floutek, který má na každý den jinou ženskou, ale až mu jeho nejbližší kamarádka přivede svého snoubence ze Skotska, teprve pak si uvědomí, že ji má rád a že svatbu musí za každou cenu překazit. Začne sekat dobrotu, soupeřit se snoubencem a nevěstu mu samozřejmě .... . Všichni vědí, jak to musí skončit, film pracuje s osvědčenými prvky romantické komedie a nepřekvapuje vůbec v ničem. Přesto hodnotím lepším průměrem, protože jsem si film docela užil.

Bomber neboli Buldozer tentokrát s boxem. Bud Spencer si zopakoval roli rybářského kapitána, který stejně jako v Buldozerovi o čtyři roky dříve pomohl mladým italským borcům postavit se proti posměváčským Američanům. Jako bývalý boxer rozpozná v jednom z místních chlapů slušného boxera a pod svým vedením ho trénuje. První zápas Ital vyhraje, následně mu ovšem jako odplatu Američané vypálí tělocvičnu. Když seženou peníze, tělocvičnu opraví a opět trénují. Jenže pak mladého boxera zlákají americké peníze, svůj zápas prodá, prohraje a dá se na špatnou cestu. Následuje tradiční spencerovská moralitka a návrat mladého boxera do rukou zkušeného trenéra, který kdysi dávno svůj zápas s americkým protivníkem prohrál jen proto, že ho před tím zákeřně zranili. Když se mladý boxer rozhodne postavit do ringu proti témuž boxeru, situace se opakuje a je na Budovi, aby se tentokrát sportovně pomstil. Film částečně kopíruje Buldozera, jen tu není taková spousta davových fackovacích scén, ve své podstatě tu zcela chybí ono tradiční koření těchto komedií. Přesto se člověk u filmu nenudí a užívá si dobré Budovi "kondičky" a vtipných hlášek. A určitě v mnoha scénách film připomíná Stallonova Rockyho. Ale proč ne, vždyť Italové si svého Rockyho také zaslouží.

Těžce naivní a hloupá pseudoromantická komedie bez humoru a lásky o dívce, která tak miluje vymaštěného rockera, že když s ním ztroskotá na části ostrova, namluví mu, že jsou na opuštěném ostrově bez lidí a snaží se ho získat na svou stranu. Ke konci pár morálních ponaučení a já můžu konstatovat, že jsem už dlouho tak hloupě nepromarnil čas u tv. Hudba: Stewart Copeland

Pořádně drsný akční nářez, ve kterém by v reálném životě praskaly kosti snad hned v prvním souboji. Jet Li odvádí dobrou práci jako bývalý voják, který se vrací do své čínské vlasti, kde si díky poválečné situaci Američané mohou dělat co chtějí. Jet Li se však proti amíkům postaví a má plné ruce práce, aby si zachránil alespoň svůj vlastní život. Souboje nejsou nic podle pravidel, všichni do sebe neuvěřitelně mlátí, rotačky a veletoče létají vzduchem v řádu desítek za souboj. Film nenabízí mnoho oddechových scén a čím se blíží k závěru, tím je vážnější a vážnější. Hudba: Hiou De-Jian a Qu Xiao-Song.

Nechápu tak vysoké hodnocení této nezávislé podivnosti zde na databázi. Minimálně první polovina filmu je totálně, ale naprosto totálně o ničem, snad až druhá, ve které se hrdinka snaží v něčí jiné než svoji nefungující troubě upéct krocana a setkává se se svou rodinou, snad stojí za zmínku. Neklidná ruční kamera spíš člověka irituje než udržuje v napětí, co bude. Bylo by zábavnější, kdyby April krocana spálila, přítele by odvezli do nemocnice po útoku mladých černochů a auto s rodinou se na cestě pokazilo. Hodně velká podivnost, která mne zcela nezaujala.

Slaboučká komedie s protivným hlavním hrdinou, hezkou a milou Neve Campbell a zcela nespolečenskými Batesovou a DeVitem, kteří jako biologičtí rodičové postaví našemu hrdinovi život zcela na hlavu. On se s tím samozřejmě ke konci filmu vyrovná, ale musí do té doby projít několika výbuchy hněvu, aby ke konci opět našel svůj svatý božský klid. A i divák je rád, že tím skončí předlouhých 87 minut nezáživné komedie.

Vážný film o velkém přátelství, které stálo život dva výborné lyžaře. Velmi dobře udělaná rekonstrukce skutečného dobrodružství Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty, které nedopadlo zrovna podle hollywoodských scénářů, ale podle toho, jak to napsal život. Hudba: Jiří Šust

Mnoho nezapomenutelných scének především s ústřední trojicí Kaiser, Lábus Korn, ale také Wimmer, Černoch. Škoda jen těch písniček, které víceméně jen vyplňovaly onen zábavný a na svou dobu velmi originální program. To nejlepší z "Kouzelníka" a dalších Kaiserovsko-Lábusovských scének je k vidění na dvou DVD Možná přijde i .. Kaiser a Lábus 1,2 http://www.csfd.cz/film/303827-mozna-prijde-i-kaiser-a-labus/. Další výběr scének je k vidění ve střihovém pořadu Kouzelník ještě nepřišel http://www.csfd.cz/film/330061-kouzelnik-jeste-neprisel/. A existuje ještě další střihový pořad z roku 1993 vytvořený klasickým stylem bez jakéhokoliv komentáře - tedy jen čistě ty podařené scénky. Odkaz zde - http://www.ceskatelevize.cz/porady/896861-mozna-prijde-i-kouzelnik/29335717338-takhle-jsme-to-nemysleli/. V archívu ČT se našel také asi půl hodinový střihový pořad Od Folkloru k rokenrolu (http://www.ceskatelevize.cz/porady/896861-mozna-prijde-i-kouzelnik/28732044241-od-folkloru-k-rokenrolu/), kde jsou pouze pěvecké parodické scénky - Išiel Macek do Malacek s Kornem a Kaiserem, balet s Jaruš, opera o kůzlátkách Čejky a Semelky, píseň na hlavě Nadi Urbánkové, Lenka Filipová s kytarou s ucvakanými strunami, Nesvatba, Nálepková a Upír Krejčí parodují prvorepublikové písně, Kaiser si zatančí Abbu a nakonec dědci s babkou zpívají rock and roll. Celkově natočeno 17 dílů - seznam zde: 1 - Takhle jsme to nemysleli (1982, 60%), 2 - Tohle jsme nečekali (poprvé a pak už navždy se na konci zpívala tradiční závěrečná píseň "Tak jdeme do finále", 1983, 40%), 3 - To tady ještě nebylo… (1983, 60%), 4 - Dneska to konečně rozjedeme (poprvé zazněl studiový komentář jako na fotbale, 1984, 60%), 5 - Smršť (poprvé velmi výrazně zasáhla do hereckého ansáblu Jaruš, poprvé také vystoupili Jaroslav Čejka a Zdeněk Srstka, 1984, 40%), 6 - Pomeranč (poprvé bez Černocha, podruhé bez Wimmera, výrazně krátké, 1985, 40%), 7 - Silvestr 1985 (památná písničková scénka čtyř důchodců - Zich, Bobek, Laufer, Janda - a důchodkyně Petry Janů, dále skvělou scénku s Ivanem Mládkem, jeho němčinou a Kurtem Hüblem; jinak nápad se dvěma sály je trapný; opět bez Wimmera i Černocha, i když toho je vidět při závěrečném přípitku, 1985, 60%), 8 - Karneval v Riu v Táboře (památná scénka s Luďou a je to naprosto normální; opět vystoupili Wimmer s Černochem, 1986, 60%), 9 - Vánoce (vše situováno jako rodinné setkání rodiny Lábuse a Jaruš a jejich dětí Korna a Kaisera, jako hosté vystoupí většina pravidelných návštěvníků - Zich, Janda, Bobek, Wimmer, Černoch, Mládek a další, žádný velký zázrak, zásadnější scénka snad jen Kaiser, Lábus, Alan Delon a kravička a hezké písně s Maruškou Rottrovou, 1986, 40 %), 10 - Svatba (Wimmer s Černochem opět v akci, hezké vystoupení Michala Tučného a Ivo Jahelky, 1987, 80%), 11 - Předávání Fanoušů (pořad provází průvodním slovem Miroslav Moravec, originální je příjezd hvězd do divadla v Táboře, slušné vystoupení taneční skupiny UNO, legendární scénka o Kubrtovi; Fanouše dostali: Ivan Mládek - opět výtečné vystoupení s německou překladatelkou, dále Světlana Nálepková a Ondřej Havelka, Šíp a Uhlíř a Petra Janů, Pavel Bobek, Jaroslava Hanušová, Oldřich Kaiser, Kroky Františka Janečka a Děti ráje, 1988, 80%), 12 - Večer plný překvapení (opět originální úvod s komentátorem, poprvé z Jablonce nad Nisou, Čejkova slepice, scénka Luďa s manželkou u doktora Mládka, bez Wimmera a Černocha, 1988, 60%), 13 - Každý má šanci (se zamčeným Kornem v šatně, opět z Jablonce nad Nisou, celkově velmi slabý díl, který drží nad vodou jen Wimmer s Černochem, 1989, 40%), 14 - Předávání Fanoušů za rok 1989 (Tentokrát opět z Tábora, těsně po revoluci. Předávají se Fanouši, tentokrát nominace nejsou z účinkujících v Kouzelníkovi, ale z různých vystoupení. Ceny uděleny: 1. písničkář Vladimír Merta, 2. Ivan Mládek za pohádku o Smolíčkovi, 3. nejmenovaný stranický představitel za výrok roku, 4. Jaruš za herecký výkon, 5. Petr Janda, 6. Kaiser. Dále na programu byla Wimmerova scénka, kdy čte projev jako Gustáv Husák a skvělá scénka Kaisera s Lábusem – zkoušení studentky o listopadových událostech, 1990, 60%), 15 - Otevíráme se světu... (pár trapných parodií na Korna, Kaisera, Luďka Sobotu a zpěváky včetně Karla Gotta, písnička Jaruš a Wimmera, parodie na čarování, lustrování skupiny UNO a houslový výstup maličkého Jakuba Třasáka. Díl spíše podprůměrný, 1990, 40%), 16 - Pražská šestka (jeden z nejlepších dílů, natočeno v divadle v Táboře, baletní výstup dobrý, skvělá scénka s Černochem a Wimmrem, legendární scénka s klíštětem, povedený výstup dvojice mluvící pozadu a nenudil ani Bartoška na večeři s vybraným divákem, 1991, 100%), 17 - Dražba (draží se scénky - Zničení poručíka Pivody, Těžký život tělocvikáře Jaška + spartakiáda, Tajemství proutěného košíku, Výběr parfému, Příchod Davida Caperfielda a jeho zajetí skautským sběratelem bobříků a na závěr liebesbrief Jaroslavy Hanušové. Díl mírně nadprůměrný, 1991, 80%). V roce 2000 se ještě natočil jeden speciál nazvaný Možná přijde i kouzelník aneb Setkání po letech (http://www.ceskatelevize.cz/porady/896861-mozna-prijde-i-kouzelnik/20036816350-mozna-prijde-i-kouzelnik-aneb-setkani-po-letech/). Všichni nám zestárli, ale zábava to byla pořád slušná, bohužel některé scénky byly přeci jen trapné (Srstka, Hron, Mládek).

Drobná blbůstka, která pravého agenta 007 nemůže urazit, ale bohužel jej ani nerozesměje. Psát více o této filmové jednohubce by byla ztráta času.

Docela nepovedená westernová hillovka - jako tradičně vystupuje ve svém tradičním oblečení, s tradičním bílým koněm, s úsměvem na rtech - bohužel málo co je na tomto filmu úsměvné, střílení téměř žádné, pěstní souboje tu nenajdeme a tak nám zbyde jen příběh nepříběh o několika přátelích, kteří se stále podvádějí, aby podvedli druhé. Hodně scén je téměř nepochopitelných a zcela podivných. Film zachraňuje pouze geniální Morriconeho hudba.