Recenze (169)
Dvojí život Veroniky (1991)
V porovnání s Třemi barvami asi nejpoetičtější. V něčem mi trochu připomíná Amelii (příběh, shodné motivy i vizuální typus hrdinky), ale poetika Amelie je hravě lehká, Veroničina je zatěžkána významy a nutí domýšlet (což nepovažuju za chybu).
Maxipes Fík (1976) (seriál)
(no coment)
Kočka na rozpálené plechové střeše (1958)
Člověk si neustále myslí, že už přišel vrchol, ale za chvilku si uvědomí, jak moc se mýlil. Od začátku až do konce, bez slabýho místa.
Osudová sázka (1998)
Dlouho jsem neviděl tak zajímavě natočenej film (kamera, režie)
Matrix (1999)
Technicky dokonalý, ale to je tak asi všechno. btw: zákon zachování energie-proč brát elektřinu z lidí, když jim stejně musím energii v nečem dodat, ty stroje musej bejt fakt padlý na hlavu (teda padlý na kompjůtr)
Otrantský zámek (1977)
Ačkoliv mám rád Švankmajera, to nejpůsobivější na tomhle filmu udělal Liška. Bez geniální muziky by atmosféra animovaných malovánek nebyla vůbec gotická, ale takhle to dokonale funguje.
Poslední metro (1980)
Paráda. Hlavně několik naprosto nečekaných žánrových kotrmelců na konci.
Severní blata (2006)
Žánrově čistá islandská detektivka, kde rozuzlení divák může vytušit už ze začátku, ale vůbec to neubírá na působivosti a dramatickem spádu. Výborná kamera, zvuk. Dobře hrajou...
Zločiny a poklesky (1989)
Woody je nejlepší jako looser. Ten jeho smutnej ksicht prostě žeru.
Dvanáct (2007)
Ze začátku to vypadalo jako vcelku povedený remake a já předělávky moc nemusím. Ale závěrečných deset minut mě přesvědčilo, že jsem soudil předčasně.