Cibulka_C

Jeden z našich největších seriálů, které u nás kdy byly vytvořené. Sama osobně Nemocnici na kraji města beru jako jeden z těch, na které se dá dívat neustále a nezačne mě po pár dílech pěkně vytáčet. 👌🏻 I když každý ví, jak to všechno skončí, prostě si ho pustíme znovu a tváříme se u toho, jako kdybychom se na to koukali poprvé. 👉🏻 A to je myslím to, o co jeho autoři usilovali a náramně se jim to povedlo! Ať už to jsou skvěle napsané dialogy, věrohodně zahrané postavy nebo ideální a přiměřené zápletky. Jedna z vynikajících českých seriálových špiček, která se drží i po čtyřiceti letech tak, jako před těmi čtyřiceti lety… prostě co si budeme, všichni si dokážeme živě představit, že nás obskakuje Štrosmajer s Blažejem :D Ještě bych tu chtěla vyzdvihnout druhou sérii, která nepolevila s geniálním ✨doktorem Peterkou✨ kterého Oldřich Kaiser ztvárnil naprosto přesně. Asi takhle nějak bych si ho dokázala představit v praxi, kdyby v nemocnici pracoval, sry. Prostě to měl všechno na 🪝 A jinak ho rozhodně počítám k takovému zpestření krásné a všem známé Nemocnice.

Kdo miluje Tlučhořovy, tohle musí povinně zhlédnout. Protože nejen, že O. Kaiser spolu s J. Lábusem hrají všechny postavy, ty postavy jsou dokonce vidět a to oceňujeme. 🥵 Každá ta postava měla svůj charakter až tak moc promyšlený, že mě zpěvačka Tvrdá pěkně sra… a Květa byla extrémně slay, jak si pořád dávala vlasy za ucho (tikalo mi z toho oko) a herec Měkký alias Jiří Kodet… asi nekomentuju. 🫦 Hrozně mi to celé připomínalo jejich mladší počin Profesionálové (1987), kde je ale na konci velmi otravná píseň, jenž si není radno pouštět spaním. 🤍 Je docela škoda, že je to tolik zapomenuté, páč si to tenhle absolutně random skvost nezaslouží co si budeme povídat. :D Komisař Kulich a komisař Kožich tomu všemu pak na závěr nasadili korunu a svojí Škodovkou odjeli pryč, byl konec a já si to pustila znovu. 👍🏻

Příjemný film. Musím říct, že je opravdu povedl. Tak krásnou angličtinu, kde všichni artikulují a ještě mají nádech italského přízvuku… to znělo tak mile a hezky, že jsem nepotřebovala ani titulky. 🤩 Ačkoli jsem byla ze začátku poměrně skeptická a říkala si, že to bude zase nějaká americká hovadina, mýlila jsem se. I když má film dvě a půl hodiny, kupodivu mě nenechal vydechnout. Některé scény mi přišly zbytečně moc dlouhé, ale asi chápu, proč je tam filmaři nechali. Je to fajn příležitost dozvědět se historii nám všem známé značky Gucci, jejíž móda mě nikdy nějak neoslovila ani nebrala, takže to pro mě samotnou beru jako takové zpestření života. 👕💵 I když je to vcelku poklidný film, občas se objevila poněkud silnější chvíle. Herci mě neskutečně okouzlili. Ať už Lady Gaga, která byla Patrizie Reggiani až děsivě podobná, nebo Adam Driver, kterýmu neskutečně slušely Gucci mokasíny a vlastně jediné, co bylo jeho úkolem v celém filmu kromě toho ztvárnit postavu Maurizia Gucciho, bylo vlastně jen existovat a chovat se velmi jednoduše. U ostatních herců mi chvílemi mi přišlo, že záměrně přehrávali… ale samotný výsledek nakonec stál za to. 👍🏻 Klan Gucci rozhodně doporučuju, pak alespoň můžeme flexit s tím, že známe jejich historii, až vyděláme tolik peněz, že si k nim budeme moct jít koupit knoflík.

Člověk, který je autorem tohoto pořadu pro děti je absolutní Bůh mezi Bohy, protože něco tak geniálního už se kromě Studia kamarád na obrazovkách pro děti neobjevilo a pochybuju, že se ještě někdy objeví. 😀 Ta znělka mi momentálně začala hrát v hlavě a já nejsem a nikdy jsem nebyla schopná se jí nějakým způsobem zbavit. Nejlepší série za mě byla rozhodně „Frkačky za kačku“, zaručeně nejlepší scénky, nejlepší sestava (Molavcová, Havelka, Lábus, Zedníček, Dvořák) a hlavně TA ZNĚLKA omgg. 👉🏻 „My máme každý za kačku, kouzelnou novou frkačku.“ 👈🏻 I když se to v dnešní době nedá moc objektivně zhodnotit, protože se humor, zábava a mentalita lidí (včetně mě nebudu lhát) posunula někam jinam a mnohem dál, takže mi dneska vtipy přijdou spíš trapné, než vtipné. Ovšem když jsem byla malá, milovala jsem to! A občas si i dneska pustím nějaký díl jen tak z nostalgie. Takže all in all, jedna z nejlepších zábav pro děti (ehm… teda nemyslím si, že se na Kabaret koukaly jen děti), která by se dětem mohla líbit i dneska, protože je úžasná, inteligentní, nikde nelítají žádné imaginární kočky nebo roboti a všichni jsou tak přirození a lidští, že bych tak moc chtěla, aby Malý televizní kabaret někdy zopakovali. 🙏🏻

Sanitka - seriál, který je prostě sám sebou. 🤍 Nejde v dnešní době chápat tak, jak ho chápat chceme. Všichni mají hrozně moc času a před záchranou života mají chvíli a chuť se ještě pět minut vybavovat - vždyť on počká. Jde tu hlavně o mezilidské vztahy, které vřou a upřímně musím říct, že je doktor Jandera pěknej idiot. 👍🏻 Rozhodně mě ale seriál nadchl. Je to nostalgie, něco, co každý zná a tahle československá kinematografická tvorba mě vždycky potěší. Takže obecně Sanitku nelze chápat jako něco reálného. Veškeré doktorské věci jsou jen takovým doplňkem a zpestřením mezilidských vztahů, které jsou spíš pokažené a chtějí se napravit. 🚑 Co ale shledávám jako velmi povedeným je rozhodně scénář. Každá replika dávala až moc smysl a bavilo mě poslouchat herce, kteří rozumují. Postavy bych asi nekomentovala, protože se všichni víceméně chovali jako naprostí idioti, až teda na doktora Skalku (v hereckém koncertu Jirky Bartošky), který byl ze všech tak nějak neinteligentnější a vyjadřoval se jen ve chvílích, kdy to bylo nutné… a hlavně mě hrozně bavily jeho citace. Takže all in all, Sanitku doporučím každému Čechoslovákovi, protože je to československá kinematografická pohádka.

Velmi zvláštní film, u kterého mi přijde, že ho režíroval někdo, kdo si občas něco dal a pak to z něho zase vyprchalo, protože film byl místy skvělej a velmi chytlavej, ale po pár minutách se zase proměnil v něco tak nudnýho... takže jak říkám, zvláštní. 🕯 Je to ale docela fajn detektivka s Jiřím Kodetem v hlavní roli, jakožto kapitánem Exnerem a Jany Bouškové, coby průvodkyní na zámku. Nenáročný snímek, který je ideální k obědu nebo večer před spaním, kdy už z celého dne chcete jenom umřít. Opět mě strašně vytáčel Karel Augusta, jakožto absolutně zažraný kunsthistorik, ale potěšil mě Vladimír Kratina se svým modrým spodním prádlem, v němž se nám tam předvedl na plné čáře. 🩲 Takže obecně, nic moc náročného, film neurazí ani nenadchne, prostě jen existuje.

Miluju Ypsilonku se vším všudy a jejich vzpomínkový pořad se opět náramně povedl. Vůbec se nedivím tomu, že to bylo v letech 1990-1991 nejnavštěvovanější divadlo. 👏🏻 Její kolektivní improvizace je něco, co na nich obdivuju... když už někdo z nich zapomene, improvizuje. Profil Ypsilonskou historií je to úžasný. 🤍 Ráda se dívám na jejich staré inscenace. Důležité jsou i jejich ukázky ze záznamů her - a neříkám nic, ale celá hra by se taky docela šikla... Moc se mi líbili Vladimír Kratina a Marek Eben s jejich písničkou „Já se v to nevyznám“ z Matěje Poctivého nebo souboru společné vzpomínkové písničky z představení Mozart v Praze. 💃🏻 Studio Ypsilon obdivuju, je srovnatelné možná se Semaforem, kde byl taky každý všeho autorem, které ale není tak moc alternativní, jako právě Ypsilonka. Režiséra, ředitele, autora, herce a já nevím co všechno 👉🏻 Jana Schmida 👈🏻 mám hrozně ráda za jeho ztřeštěnost, která není ztřeštěná, ale je ztřeštěná. Podle mě tak působit prostě nemá, ale působí. Divadlem prošlo tolik talentovaných herců, kteří se čas od času objevovali i v jejich Večerech pod lampou nebo v Takzvaných večerech na přidanou, kde hlavním cílem bylo zpívat, bavit se a improvizovat. 🤍

Další z velmi povedených seriálů Československé televize, a ještě k tomu ze sportovního prostředí. 🥇 Jiří Adamec před revolucí odváděl opravdu skvělou práci. Seriál velmi solidní, upřímný a pravdivý. O běžci, který ze svého největšího vrcholu spadne až na dno, ze kterého se nemůže vyhrabat zase zpátky, protože neumí nic jiného, než běhat. Každá postava je detailně promyšlená, každá umí něco, na čem jí nejvíc záleží a každá se setká s každou. 🤝🏻 Sport, který musel být taky na svém vrcholu, protože o něm dokázal vzniknout velmi slušný a povedený seriál. Je to celkem realisticky pojato, nic moc naivního. Poprvé mě seriál tak pohltil, že jsem u obrazovky trnula, když se běžel závod. Takže můžu sama osobně říct, že je to pěkně návykový. Hudba Karla Svobody a ústřední písnička Ládi Křížka občas díly uzavřela celkem depresivně, když to skončilo blbě. Svatopluk Skopal ve své Adidas soupravě byl absolutně perfektní... je to pro mě navždycky Ondra Vesecký a Jan Čenský mě okouzlil hned na začátku. Rozhodně nelituju času, který jsem nad Dlouhou mílí strávila, stál za to a já seriál jednoznačně doporučuju! 🙌🏻🤍

Dvoudílná televizní inscenace podle povídky Arthura Conana Doyla mi svým skvělým zpracováním připomněla televizní inscenaci Rozčarovaní (1982). ❤️Dohromady dvouhodinová podívaná, kterou jsem sjela celou v kuse. Nebudu lhát, bavilo mě to. Celý příběh mě bavil, ačkoli jsem knížku A. C. Doyla nečetla. Jiřímu Adamci se to fakt povedlo. 👏🏻 A není to jen díky tomu skvostnému hereckému obsazení, protože omg, ale Vladimír Kratina v roli tvrďáka inkognito vyšetřovatele (spíš fuck boye 😈) byl tak hot a tak skvěle působil se svým poker facem, že mě konec mile překvapil i pěkně naštval. 💋 Úžasný Petr Haničinec jakožto zakladatel organizace Brakýřů, kteří mě v těch strašně děsivých oblecích celou dobu pěkně znepokojovali. Za zmínku stojí i velmi mladý Lukáš Vaculík, který působil sice jako dítě, které se na natáčení nachomýtlo omylem, ale režisérovi se líbilo, tak ho tam nakonec nechal, hrál roztomile vaculíkovitě a ještě bych nechtěla zapomenout na Jiřího Bartošku, který mě svojí rolí tak strašně štval, že mu musím zatleskat za úžasné ztělesnění majitele pohřebního ústavu. 👏🏻 Samotná atmosféra byla nastolená velmi dokonale, působila přesvědčivě a vždycky, když herci v tom penzionu běhali po těch schodech nahoru, čekala jsem, který z nich zakopne a nebo si říkala, kolikrát zakopl. Z nějakého zvláštního důvodu jsem si zapamatovala větu - „Bratr sám je bratru světlem.“, a tak můžu tento skvost rozhodně doporučit. 👌🏻

Upřímně? Jeden z dalších naprosto skvělých dětských filmů. 🚣🏻 Oblíbila jsem si ho. Příběh o partě vodáků, které má na starosti jeden dospělák (tohle je teda pěkně přitažený za vlasy, protože aby takový spratky zvládl jeden vedoucí, to opravdu zírám ❤️‍🔥) a společně žijí pravý vodácký život. Asi bych tento film nedoporučila dnešním zaujatým lidem, protože se docela naráželo na Romy a obecně se o nich mluvilo tak, jako vždycky. Určitě jeden z povedených dobrodružných filmů, který mě bavil a zaujal mě hned. 🤩 Miluju staré dětské filmy, takže jsem si strávený čas s ním užila. Možná za to může i scénář, protože všichni zněli strašně inteligentně. 👀 Snímek dokázal nastolit vodáckou atmosféru jak trampskýma odrhovačkama, tak i chutí léta a party, která je složená ne jen ze tří lidí. Herecké výkony mě pohladily na duši. Dětští herci i neherci byli přirození, dokázali se skvěle prát a omg ten Sagvan? 🙈 Všechno to završil Vladimír Kratina ve svých duhových plavkách, ale pro jeho drsňáckou postavu bych si ho klidně jako vedoucího vodácké party dokázala představit i v reálu, protože mu role náramně slušela. Tento film se Vítu Olmerovi povedl, sama se na něj kouknu ještě několikrát, protože pohladí po duši. Rozhodně doporučuju. 🙌🏻