Malý televizní kabaret

Jednoznačně plný počet hvězdiček ... jako malá jsem se těšívala na Štěpánku, Pepu, Jitku a další. "Tak čau a příště zase všichni sejdeme se jako obvykle ... já příjdu s kytkou, tumáš čichni a kytka bude vonět nezvykle .... Mě poznáte neboť jediný budu mít eee v kapse noviny .... já na hlavě budu mít čepici, kravatu a v ruce krabici ... Tak čau!" :-) (08.04.2013)

Kabaret mě nikdy neoslovil, díval jsem se na něj, jen v případě, že nebyla jiná možnost. Infantilní písně, nudné scénky. A to hodnotím z pohledu malého dítěte, kterým jsem v devadesátých letech byl. Navíc mi není sympatický hlas Molavcové, je podivně zabarvený a vždycky byl. Zkrátka jsem to radši přepnul třeba na strýčka Skrblíka. (11.02.2015)

Mě poznáte, neboť jediný, budu mít v kapse noviny. - Já na hlavě budu mít čepici a v ruce krabici. - Tak čau a zase příště sejdeme se jako obvykle.... Jako malý jsem to miloval. Libili se mi scénky, vymyšlené příhody, pohádky, improvizace, fajn parta okolo - Pepa Dvořák, Jitka -molavcová, Jirka Lábus, Havelka a naše Štěpánka. (31.12.2015)

Když se to vyhodí, je to bílé. Když to spadne na zem, je to žluté. Co je to? Nebo: Koleje koleje, bába tě poleje. Jako děti jsme to sjížděli pravidelně, ale nedovedu si představit, že bych se na to ještě dneska koukla a myslím, že dnešním dětem už by to moc směšný nepřišlo. Smutný, tyhle jednogenerační záležitosti. (11.08.2009)

Frk, frk, a hned je tu parodie nejenom na pohádky. Dr. Voštěp budiž prostým a krásně okatým příkladem toho, čeho se bylo možné nadát od téhle partičky. Jako dítě jsem kabaret zbožňoval, a ve svém současném stavu se taky rád podívám, když mám náhodou v příslušnou dobu cestu kolem televize. Sice už se nesměju jako tenkrát, ale aspoň ten vlídný úsměv se dostaví spolehlivě. Netřeba nám Degentubbies ani úchylných plyšáků s podle hesla "Sezame, otevři se!" otevírací hlavou (čímž rozhodně nemyslím klasika české úlisnosti, pana Mufa!), dokud máme malý, ale náš, televizní kabaret. (28.06.2008)