Nancy

Oficiálne najlepší film všetkých čias.

Určitě největší překvapení letošního roku a troufnu si tvrdit, že možná i nejlepší film, co jsem letos viděla. Scén, které mě doslova nadchly (ať už vtipem nebo estetickou úrovní) je na poměrně krátkou stopáž tolik, že je nemůžu ani jmenovat, natož pak vypíchnout nějakou konkrétní, kvůli které dávám nejvyšší hodnocení - okouzlil mě prostě film celý. Co ale určitě můžu přiznat je, že často se mi nestává, abych se filmu smála ještě dalších několik hodin po zhlédnutí. U Rumby to tak ale opravdu bylo... Plně se ztotožňuji se Zazie: stoprocentně to chtělo dát dvakrát za sebou - kdoví jestli ne třikrát ;)

Filmů na podobné téma bylo natočeno už asi sto. Je ale docela příjemné, že ten sto první se na celou věc dívá trochu jinak a ukazuje věci takové jaké jsou. Není to bůhvíjak dokonalý film, ale hlavně dvě věci se mi na něm líbily. Jednak to, že postavy neprochází nesmyslnými změnami, nepřevrátí během dvou dnů svůj pohled na svět ani nezískají úžasné schopnosti, jak tomu často v podobných filmech bývá a pak to, že Water Lilies, film o patnáctiletých děvčatech, se ani zdaleka nezaměřují na patnáctileté publikum a tudíž nechtěně nesklouzávají mezi jiné, "vtipnější", snímky z prostředí mladých lidí a jejich prvních lásek. Úplně ale pochopím, pokud tento film někdo naprosto zdrbe, důvody by se taky našly.

Nádherný seriál, u kterého mi ale něco chybělo... nedokážu vyjádřit přesně co, ale nějakých 10 dílů jsem nemohla pochopit, proč má tak vysoké hodnocení. Příběh není špatný nebo nudný - a to ani chvilku, každý díl skončil, než jsem si vůbec stihla uvědomit, jak dlouho u něj sedím, ale občas mi přišlo, že by se z toho dalo vyždímat víc. No posledních pár dílů mě ale tak dorazilo, že jsem nakonec i já nechala proniknout Elfen Lied do svého srdce. Takže, hoši, já jsem se narozdíl od vás nezamilovala... do Elfen Lied, ale můžu říct, že jsem se s ním celkem pěkně spřátelila ;).

Málokdy se stane, že by mi stopáž filmu připadala snad o polovinu kratší, než je ve skutečnosti. Nemít u sebe hodinky, tak naprosto sebejistě řeknu, že film měl nějakých 40 minut. Po odchodu z kina jsem si připadala sama tak trochu jako blázen - a o úsměvu, který jsem měla na tváři po celý čas sledování filmu ani nemluvě. Vtáčkovia jsou prostě geniální film - aspoň pro mě. Takhle vtáhnout do děje - který prakticky skoro žádný neni - dokáže máloco.

Něco tak šíleného může vymyslet snad jen Japonec. Sexy andělíček každých 5 minut urazí hlavu svému nejlepšímu příteli, aby ho pak následně zase přivedl do světa živých. Co mě ale překvapilo mnohem víc je to, že se mi to i při své ulítlosti vážně líbilo. Po zhlédnutí prvních dvou dílů jsem si nebyla jistá, co si o tom (a zejména o tvůrcích) mám myslet, ale po skončení posledního dílu jsem už jen litovala, jak to je krátké. Dokuro, ale i ostatní postavy, jsem si během těch 8-mi dílů stihla dost oblíbit (ačkoli si narozdíl od pánské části publika rozhodně nepřeju jednou objevit ve svém pokoji onoho okouzlujícího andílka ;)) a z titulní písničky nemůžu ještě teď. Už i samotné animace jsou nádherné a když se k tomu ještě dodá ten správný příběh... Asi jeden z nejpraštěnějších počinů, co jsem kdy viděla, ale zároveň jeden z nejlepších.

Krásnější a smutnější romantický film jsem snad nikdy neviděla. Korejci nádherným způsobem zapůsobí na city a rozpláčou ať už navenek nebo uvnitř. Rozehrají před vámi překrásné a natolik opravdové drama o lásce a její nezlomnosti, že si po skončení řeknete: "Vždyť to se může klidně stát i mně!". Už jen proto, že všichni herci hrají skvěle a podávají velice přesvědčivý výkon. První část snímku je sice poněkud zrychlená, moc romantiky v ní není, ale po chvíli jsem si již užívala krásné melodrama. Po úžasném zážitku z My Sassy Girl jsem si nebyla jistá, jestli ještě nějaký film dokáže překonat něco tak procítěného, ale teď už vím, že ano. Moment to Remember se stává jedním z mých nejoblíbenějších filmů a doufám, že ještě nějaký podobný snímek plný lásky a smutku, ať už Korejský, Evropský nebo Americký, zhlédnu.

Komu se líbilo Lord of the Dance bude se mu líbit i Feet of Flames. Celé představení převedené do nového kabátku, s novými kostýmy, hudbou i tanečními čísly. Michael Flatley opět převádí svůj dokonalý step a perfektní režii, stejně jako nacvičení choreografie atd. Obdiv ale patří všem tanečníkům, protože irský tanec je opravdu "záhul" a pochybuju, že bych vydržela celé vystoupení. Škoda, že později Flatleymu sláva stoupla do hlavy natolik, že dal dohromady něco tak otřesného jako byl Celtic Tiger...

Určitě, jak všichni tvrdí, je to originální námět a málokdy se stane, že uvidíte něco podobného. Neskutečný emociální zážitek okořeněný špetkou humoru, ale ne tak, abyste se řechtali na celou ulici, ale spíš ten hřejivý humor, který vás pohladí na duši. Jednoznačně nejlepší film s Jimem Carreym, jaký jsem kdy viděla. Hraje zde tak úžasně, že byste až těžko věřili, že je to ten samý šílenec, co se na vás ksichtí v Ace Venturovi. Truman Show je celkově velice dobře obsazený film, který prostě zapůsobí na člověka svou realističností, ale zároveň neskutečností (něco tak drahého by nikdo nezaplatil). Asi každý si po skončení filmu řekne, jestli náhodou taky nežije v něčem podobném, jestli ta holka vedle, jen nehraje, jestli si nejlepší kamarád přátelstvím jen nevydělává... kdoví, třeba se teď celý svět baví nad tím, jak píšu komentář. Už se nemůžu dočkat, až zas uvidím další tak procítěný film.

Jestli můžu o nějakém filmu říct, že je milionkrát lepší, než jsem očekávala, pak je to tenhle. Bill Murray si zasloužil mé uznání a stejně tak i režisér Wes Anderson. Myslím, že tohle není ani film o moři, vodě a podmořských živočiších, jak se na začátku zdá, je to fantastický film o lidských vztazích o přátelství a lásce lidí, kteří jsou trochu jiní než ti ostatní, mají jiné záliby. Jako by to IMHO mělo v každém 5* filmu být, střídají se zde veselé, ale i smutné, dojemné scény. Neopomenutelná je perfektní hudba. Můj oblíbený David Bowie v portugalštině ve výborném podání Seu Jorgeho. Tenhle film na mě zapůsobil a myslím, že dost dobře nedokážu říct čím. Občas možná byly nějaké ty výhrady, ale do druhého dne se vytratily a zůstaly jen ty krásné zážitky a vzpomínky na film, na který nikdy nezapomenu. Je to jedinečný zážitek, ale hodně záleží na člověku, který se na něj dívá.