Nancy

V televizi to sice nevyzní tak krásně, jako na živo, kde je samozřejmě lepší atmosféra i akustika, ale i tak je to opravdu výborné vystoupení. Bohužel se mi nepoštěstilo vidět to s Michaelem, ale i tak byl současný tanečník velice dobrý. Tak trochu tanci rozumím a musím přiznat, že irský step je dost makačka a tady si ho tanečníci tančí, jako by nic. Docela mě překvapilo, že to má i jakýsi jednoduchý děj, který by zde ale ani být nemusel, protože ty taneční vystoupení... to je prostě pastva pro oči. Určitě doporčuju všem fanouškům irské hudby a i všem amatérským i profesiálním tanečníkům. Jinak pro ty, co to již viděli mám dobrou zprávu: Michael Flatley má ještě další vystoupení, které je údajně ještě úsěšnější a lepší, než Lord of the Dance, ale bohužel s ním zatím sem nejezdí, tak se můžem alespoň těšit, že se třeba rozhodnou...

Jistě dobrá bondovka, ale nemohu říct, jestli moje nejoblíbenější. Jako správnému bondovskému fanouškovi se mi líbily všecky bondovky, takže nevím, která je ta naprosto nej. Tahle se ale rozhodně řadí k těm oblíbeným, už jen krásně chamtivým zločincem.

Na film o natáčení filmu se vždycky ráda podívám. Byly jich už sice mraky, ale stejně je mi tohle prostředí natolik příjemné, že hodnotím poměrně vysoko. Film je celkově hrozně milý, takový mírumilovný a s radostí bych se chopila příležitosti se na něj podívat znova, ale přecejenom prosím, ať si každý, koho nepotěší - tak jako mě - , když slyší ve filmu holandštinu (popř. francouzštinu), sám pro sebe odečte od mého hodnocení jednu hvězdičku.

Opravdu nehrozí, že Kingsajz někdy bude jeden z mých nejoblíbenějších filmů - přecejenom jsem viděla Sexmisi (kterou jsem zbožňovala už od nějakých 6 let) a neubráním se srovnávání. Myšlenka je ale hezká (i když ne tak dotažená, jako právě u přechozího filmu režiséra) a vůbec je to celé strašně milé. A postava Nadšiškovníka je prostě boží.

Jak mě prvních několik dílů moc nezaujalo, přišly mi nudné a stereotypní, o to víc mě tenhle seriál chytnul asi v polovině. Nejen že se tou dobou konečně začaly rozvíjet nějaké linie odhalující (ač jen nepatrně) minulost některých hrdinů, ale i samotní hrdinové si více a více získávali moji oblibu. Mezi posádkou lodi Bebop mi asi nejsympatičtější přišla ukecaná Ed (ke které skoro neodmyslitelně patří ošklivý, ale roztomilý psík Ein). Její praštěnost je nekonečným zdrojem vtipných hlášek a dílem Mushroom Samba mi neskutečně přirostla k srdci. O co víc jsem se smála během některých dílů v polovině seriálu, o to blíž jsem pak měla k slzám u posledních epizod. Teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc mi bude celá posádka Bebopa chybět. -- V hodnocení naprosto souhlasím s Mariusem - těch 9/10 je opravdu zasloužených.

Jak na točit zajímavý film o ničem? Jednoduché. Stačí sehnat dobré herce, ale samozřejmě hlavně vymyslet výrazné postavy se zajímavým charakterem. A na tom je v podstatě krása tohoto filmu. Ani náhodou na něm nezaujme děj, který je takový nijaký a po těch několika dnech, co uplynulo od doby, kdy jsem ho viděla, si nevzpomínám, o čem to vlastně pořádně bylo. Co si ovšem moc dobře pamatuji, jsou postavy a celková atmosféra filmu, kterou jistě doplňuje i herecký výkon mladé Scarlett Johansson, která na každém záběru přímo září. Její kolegyně Thora je také skvělá, ale Scarlett mě osobně zaujala daleko víc, ačkoli se její postavě film téměř nevěnuje, což je podle mě docela škoda. Zmínila jsem se sice, že si děj vůbec nevybavuji, ale snímek jako celek je takový milý, příjemný a pohodový, takže by zapomenout na něj byla velká škoda. Na plné hodnocení to sice nestačí, ale čtyři hvězdičky má Přízračný svět naprosto právem.

Bez pochyby výborný film pro toho, kdo nečetl román Charly ani povídku Růže pro Algernon. Já jsem ale právě z té druhé skupiny a tudíž film neodpovídá mým představám, které vznikaly při čtení této asi nejlepší povídky, jakou jsem kdy viděla. Cliff Robertson je výborný, ale přecejenom jsem si Charlyho představovala trochu jinak. Při druhém zhlédnutí ale musím uznat, že se jedná o velice zdařilý snímek, který sice díru do světa nikdy neudělá, ale je to docela škoda. Nakonec jsem se rozhodla, že s klidným srdcem pozměním hodnocení na 4*, protože si takovýhle film nezaslouží mít ode mne tak málo.

Když jsem vyrazila do kina na tenhle film, vůbec sem netušila, co mě čeká. Nevěděla jsem, jestli mě bude čekat válečná nuda nebo ubrečený kýčovitý dokumentoid. Nakonec se mi film hodně líbil. Všechny scény byli tak opravdové a přesto jsem nemusela koukat na dvouhodinové záběry křičících a plačících tváří. Hitler působil jako živý. Přesně jsem v něm viděla toho velkého diktátora, který mi odjakživa dělá těžší život, protože mě s ním pořád otravují ve škole. Poznala jsem, že ten člověk není ten bezlítostný mužík, který před ničím neustoupí, ale že je to v podstatě nemocný člověk. Bruno Ganz ztvárnil velkého Fürera prostě dokonale. Drsný film z drsné doby, ale skutečný...

Tak takhle inteligentní a vhodný pro všechny věkové kategorie může být jen animovaný film. Každý věk si přijde na své a myslím, že každý na jiné. Dětem udělají určitě radost veselé scény, kterých tu naštěstí nebylo nasázeno tolik, jak se to (podle mě ke škodě) v novějších animácích dělá (ukecané postavičky, co chrlí jednu hlášku za druhou). Já osobně sem ocenila krásný příběh plný lásky i nenávisti. Jeden z lepších animáků poslední doby.

S téměř každou klasickou komedií 80. let se vracím do svého dětství. I když tam spíš dominuje druhý díl, první (viděný až později) je stejně kvalitní. Trio Zucker-Abrahams-Zuckers opět odvedlo skvělou práci, na kterou už se jim bohužel v dnešní době nepovedlo navázat (viz. Milionový závod). Film je dělaný pro pobavení, máte se u něj smát a jen když budete hlouběji prozkoumávat děj, možná dojdete k nějakým těm nepřesnostem... ale asi jako u každé praštěné komedie.