Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Drama
  • Horor
  • Komedie

Recenze (71)

plakát

Big Mouth (2017) (seriál) 

Seriál Big Mouth je něco jako Třída č. 402 říznutá South Parkem, ale víc se zaměřuje sexuální tématiku. První, co ale musím říct je, že tohle není seriál pro děti. Upřímně si nejsou jistý na koho je ten seriál zaměřený, protože bych to asi nepustil 18ti letým dětem, natož 15ti letým. Teď si teda příběh rozebereme trochu podrobněji. Big Mouth je americkej animovanej sitcom, kterej sleduje skupinu sedmáků základní školy v New Yorku, v čele s hlavními hrdiny Nickem Birchem a Andrewem Gloubermanem, kteří prochází pubertou, ale seriál se nebojí podívat i na témata jako rasová identita, sexuální orientace, rozvod v rodině, dívčích problémů, závislost na pornu a další tabu. Postavy hledají svůj osud, protože puberta je v jejich očích ničí psychicky i fyzicky. Jako přehnaně sexualizovaní mentoři v seriálu vystupují imaginární hormonální monstra: Maurice, který otravuje hlavně Andrewa a Matthewa, Connie, která je rádcem Jessi a Nicka a Mona jako nejnovější přírůstek, která dostala na starosti Missy. Nápad s Hormonálníma monstrama, které má každé dítě jako osobního rádce v začínající pubertě je prostě geniální. V celém seriálu děti komunikují s lidmi a předměty, který jsou často personifikovaný a nabízej užitečný, ale někdy i matoucí rady v jejich životech plných puberty. Máme tu ducha jazzového zpěváka Duka, Sochu svobody s francouzským přízvukem, polštář schopný otěhotnět, mluvícího psa Ludacrise, který si uvědomuje svojí existenci a dokonce i Jessiina vlastní... ehmm, tak přejdeme dál. I když to všechno zní docela bláznivě, tak seriál má překvapivě i pár dojemných nebo citlivých momentů jako třeba pohled na to, jaký dopad může zanechat rozvod rodičů na dítě, odhodlání říct rodičům pravdu o tom, že se vám líbí stejné pohlaví a jak na to budou reagovat nebo klasická neopětovaná dětská láska. Díly na sebe překvapivě navazují, takže není moc ideální na jednotlivé epizody koukat bez znalosti těch předešlých, a co se mi navíc líbilo bylo to, že se seriál nebojí narušovat status quo, narozdíl třeba od Simpsonů. Některé díly mají několik hudebních čísel, které jsou samozřejmě vtipně podané. Pokud vás nechytne seriál hned od začátku, tak dejte mu ještě dva díly na rozjezd. I když je první série dobrá, tak ze všech čtyř jí považuju za nejslabší. Pokud to ani poté nebude to pravé ořechové, tak seriál prostě není pro Vás. 1. Série - 85%; 2. Série - 100%, 3. Série - 95%, 4. Série - 90%

plakát

Dexter (2006) (seriál) 

1. série: 9/10 - - - 2. série: 10/10 - - - 3. série: 8/10 - - - 4. série: 10/10 - - - 5. série: 7/10 - - - 6. série: 6/10 - - - 7. série: 10/10 - - - 8. série: 5/10 - - - Seriál má kvalitu jak na horské dráze, ale ve své době byl seriál Dexter vedle LOST, Heroes a dalších fenomén. Škoda jen té nepovedené 8. Série. Snad to nově oznámená 10ti dílná mini-série napraví, protože se vrací původní showrunner, který se podílel na prvních čtyřech sériích Dextera.

plakát

Tenet (2020) 

9/10 Sakra to je tak dorej pocit se po půl roce vrátit do kina. Ani jsem si neuvědomil jak moc mi to chybělo. Takže TENET rozhodně není nejlepší film Christophera Nolana, ale neskutečně zábavný to rozhodně je. Asi bych ho kvalitou přirovnal k Interstellaru, ale na Inception nebo mého oblíbence Memento to pořád nemělo. Rozhodně nestačí vidět film pouze jednou, protože si myslím, že i po prvním shlédnutí budete ještě po odchodu z kina dlouho tápat, o čem ten film vlastně byl. Rozhodně si myslím, že šlo do filmu zapracovat vysvětlování trochu srozumitelněji, nebo to řeknu rovnoum prostě jak pro debily, ale chápu že to není Nolanův styl. A to jsem si dřív myslel, že filmy jako Memento, Dokonalý trik nebo Interstellar byly složité, ale když u těch filmů dáváte pozor, tak jsou veskrz jednoduché a lehce pochopitelné. U tohohle filmu to bohužel neplatí. Z toho co čtete to vypadá, že si jenom stěžuju, ale pozitiva rozhodně předčí negativa. Herecké výkony jsou dobré, hudba krásně dokresluje to, co se děje na plátně a samotných hrátek s časem je ve filmu méně než bych čekal, ale pokaždé když se objeví, tak to je vždy originální. Nolan si stále drží svoji originální vizi, která ho doufám nikdy neopustí, takových režisérů už je opravdu málo. Rozhodně bych toho chtěl napsat víc, ale určitě bude lepší kdyyž mrknete na odkaz níže, kde najdete mojí plnou nespoilerovou recenzi: https://www.youtube.com/watch?v=DfIoJkT1pQQ

plakát

Yojimbo (1961) 

Tak na to jak jsem se na film těšil až konečně uvidím, tak musím konstatovat, že jsem byl hodně zklamaný. Tenhle film mě tak nudil, že jsem ho dokoukal asi až na sedmej pokus. Problém byl možná z mojí stránky, kde jsem čekal nějaký akční blockbuster, ale místo toho jsem dostal hodně nudných ukecaných scén a tři krátké akční sekvence, kdy ta nejdelší měla asi 30 vteřin. To není úplně ideální, když má váš film přes 2 hodiny. Film Yojimbo, což tedy v japonštině znamená „Tělesná stráž“ začíná pohledem na toulajícího se ronina, tedy samuraje bez pána, kterého hraje Toširo Mifune. Tenhle ronin se zatoulá do nedalekého městečka, které ovládají dva znepřátelené gangy. Ronin se tedy rozhodne, že se nechá najmout oběma soupeřícíma stanama jako jejich osobní ochranka a rozvíří mezi nimi spory, aby se gangy vzájemně pobily a obyvatelé městečka byly svobodní od jejich nadvlády. Nezní Vám tahle premisa nějak povědomě? No pokud jste viděli westernovku „Pro hrst dollarů“ s Clintem Eastwoodem v hlavní roli, tak jste nepřímo viděli i Yojimba, jelikož se jedná o jeho přesný remake, který Sergio Leone vydal o tři roky později. Samozřejmě i na tenhle film najdete recenzi v tomhle seznamu. Dalšího remaku se tenhle film dočkal i se snímkem „Poslední zůstává“ z roku 1996, kde si hlavní roli zahrál Bruce Willis. V příběhu nečekejte žádné zásadní zvraty, protože příběh, který jsem vám řekl je defakto celý film. Z postav musí vyzdvihnout samotného ronina, kdy Toširó Mifune jako samurai Sanjuro je charismatický, tichý a když už občas promluví, tak se sice chová jak debil, ale má srdce na pravym místě. Tenhle dvorní herec režiséra Kurosawi nese celý snímek na svých bedrech, už jenom kvůli tomu, že vedlejší postavy jsou pro mě strašně nevýrazný. Nejlepší akční pasáž filmu byla ta, kdy Sanjuro bleskově zlikviduje šest stráží v nějaké věznici. Jenže problém je, že choreografie je relativně tragická, kdy se Sanjuro jenom napřáhne, máchne mečem dva metry od záporáka a ten jenom vyjekne otočí se a spadne. V lepším případě do někoho praští a začně z něj vířit prach, takže to skoro vypadá jako kdyby mlátil lidi klackem a ne ostrým mečem, který dokáže rozříznout maso jako máslo. Žádné pořádné cákance krve, žádné řezné rány nebo roztrhané oblečení, prostě nic. Ale pořád se musí počítat s tím, že to je rok 1961 a v té době to asi nešlo udělat tak elegantně jako ve westernech, kde si každej zastřelený kovboj rychle chytil prostřelenou ránu a sladl na zem. Přinejlepší mohli mít pod košily výbušnou červenou barvu, ale u řezných ran se to takhle jednoduše udělat nedá. Vizuální stránka filmu je opravdu úchvatná. Hlavně mě zaujaly ruční kamerový záběry, který v pohybu zachycují všechno, co se děje na plátně a dotváří tím krásnou atmosféru, kdy má divák pocit, že je skutečně součástí děje. Když vidíte tenhle záběr z dálky jak se Sanjuro sám blíží k bandě samurajů, tak si řeknete, že takových záběrů jste viděli ve filmech spousty, ale tohle je ten originál, od kterého to všichni okopírovali. Soundtrack je docela bída, protože ve filmu je buď dramatická hudba, kdy se k něčemu schyluje nebo akční hudba, ale obě jsou strašně monotání a jelikož se dokola opakují, tak vám za chvíli začnou lész krkem… nebo spíš ušima. Říkám to hlavně protože vím, že o 3 roky později tu v Dollarové trilogii Clinta Eastwooda vykouzlil Ennio Moriconne ohromující soundtrack, který ještě dnes každý westernový fanoušek zná, i kdyby ani jeden film z těchto špagety westernů neviděl. Filmu bych tedy na dnešní poměry dal známku 4.5, což je tedy v mém hodnocení – film u kterého jsem málem usnul, ale chápu, že v milníku kinematografie je tenhle film hodně opěvován, hlavně tedy jeho režisér Akira Kurosawa, díky kterému se inspirovali další filmaři, jako například George Lucas, který následně vytvořil jeho Magnum Opus Star Wars.

plakát

Harley Quinn (2019) (seriál) 

Rozhodně největší seriálové překvapení roku 2019 a nejzábavnější animák od dob Ricka a Mortyho! Tvůrci filmu Birds of Prey by si měly dělat poznámky, protože takhle má vypadat sólovka Harley Quinn! Původně jsem Kaley Cuoco moc nevěřil, že by dokázala ustát tak divokou postavu jako je Harley, ale spletl jsem se. Kaley je pro mě druhá nejlepší verze Harley hned po originální Arleen Sorkin z Batman: TAS (1992), i když musím uznat, že v tomhle seriálu je její proměna, vývoj a celkově charakter o něco zajímavější. Nejvíc se mi líbí jak si seriál dělá srandu z komiksových klišé. Je vidět, že tenhle seriál dostal strašně moc léče a já jsem rád, že už teď je uznámená druhá série, která k nám dorazí v dubnu tohoto roku. Rozhodně 10/10 Celou nespoilerovou recenzi 1. Série HQ můžete vidět zde: https://www.youtube.com/watch?v=PnlqvEu0Ol4

plakát

Zámek a klíč - Vítejte v Mathesonu (2020) (epizoda) 

Na to jak jsem byl na tenhle seriál podle komiksu Joe Hilla natěšený, tak po první díle by se moje pocity daly jedním slovem popsat jako "meh" (což není ideální, když zrovna tvůrce komiksu Joe Hill napsal pro první díl scénář). Na to, že to byl teprve první díl první série, tak mi vše přišlo zbytečně uspěchané, všechno rychle vysvětlené a nějaké budování napětí nebo odhalování charakterů postav je ta tam. Všechno je pár větami definováno. I když to nechci s komiksem srovnávat, tak zatím mi ve všech aspektech přišla právě komiksová předloha lepší. A říkám si... pokud jsem komiks četl, dokáže mě vůbec seriál něčím novým zaujmout? No uvidíme u dalších dílů. Dokoukám to tedy časem z nutnosti, ale nějaký binge marathon jako u seriálu Breaking Bad, Game of Thrones, Stranger Things nebo naposledy The Witcher se tedy rozhodně nekoná.

plakát

Captain America: Návrat prvního Avengera (2014) 

Hned první akční scéna na lodi Lemurien Star nám ukáže, že tohle bude trochu jiný Kapitán Amerika, než kterého jsme viděli posledně v prvních Avengers. Tenhle film otevřel hodně lidem oči – úžasné akční sekvence, přehledné souboje jeden na jednoho, více prostoru pro Nicka Furyho, Black Widow a S.H.I.E.L.D. obecně. Odhalení, že HYDRA infiltrovala S.H.I.E.L.D., tajemný nezastavitelný záporák Winter Soldier a upřímně se ani tak moc nejedná o superhrdinský film. Ano, film sice je pořád součástí Marvel Cinematic Universe, ale překvapivě dokáže stát i na vlastních nohou jako politický thriller, který odráží dění dnešního světa. Nejlepší moment: Odhalení, že HYDRA infiltrovala S.H.I.E.L.D. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=4R8GsioQLew

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Do dnešního dne jako fakt nepochopím, proč většina lidí plive na pokračování prvních Avengers s podtitulem Age of Ultron. Jasně, hlavní důvod bude asi „Očekávání vs Realita“, kdy nám trailery slibovaly temné atmosférické pokračování se strašidelným Ultronem, ale výsledný film byl odlehčenější, stejně jako ostatní Marvel filmy. A ruku na srdce, tohle by nikdo neměl dávat za vinu Wheedonovi, ale najaté partě lidí, kteří připravují trailery pro filmy. Osobně si tedy myslím, že ve filmu není snad jediný moment, kterým by režisér Joss Wheedon nepřekonal svoje předchozí dílo. Jasně, podruhé už nejde zachytit ten efekt, kdy vidíte svoje oblíbené hrdiny poprvé pohromadě, ale o to se Joss Wheedon ani nesnažil. Dal nám příběh, který se více zarývá pod kůži našich hrdinů, kteří řeší svoje osobní problémy. Nemůžu tady nezmínit perfektního hlavního záporáka Ultrona v podání Jamese Spadera, který mě bavil snad víc než Loki. Jeho suchý hlášky padly jak prdel na hrnec. Nejlepší moment: Hulk vs Hulkbuster. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=7ZTu2H2B_cY

plakát

Thor: Ragnarok (2017) 

Oh, bože! Na to, že moc nemusím filmy s Thorem, tak tenhle film jsem si hned zamiloval. Režisér Taika Wattiti přinesl do filmu novou energii a proměnil nudného nabručeného Thora na hláskující sexy mašinu. Navíc mu přidal ještě parťáky Hulka a Asgardskou Valkýru s tváří Tessy Thompson. Určitě nesmíme opomenout ani hlavního záporáka, kterým je poprvé v MCU žena Thorova sestra Hela, kterou hraje brilantně Cate Blanchett. A jelikož se jedná o Thorovský film, tak nesmí chybět ani jeho nevlastní bratr Loki, kterého si opět střihnul Tom Hiddleston, který se pro roli narodil (i když se tedy předtím sám ucházel o roli Thora). Snad ještě dodám, že tehle film má podle mě nejlepší akční otevírací scénu v doprovodu skupiny Led Zeppelin. Nejlepší moment: Snad každá scéna. Tenhle film je narvanej božskýma momentama. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=32MN3BfHxaA

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Infinity War je zatím nejepičtější MCU film vůbec, kde se musí spojit všichni dosavadní hrdinové v boji proti šílenému Titánovi Thanosovi, který chces pomocí kamenů nekonečna vymazat půlku vesmíru. Povede se mu to? Nejlepší moment: We have a Hulk a Thorovo epický příchod do Wakandy. Více zde: https://www.youtube.com/watch?v=xNkZctusgyg