rainman93

Film se nese na vlně pubertálního diváctva, které objevilo kouzlo myšlenek z Orwellova 1984, ačkoli nutno podotknout, že myšlenky sami trpí velmi často lobotomii. Jako mnoho dalších je i tento snímek kupodivu velmi úzce zacílen: požerači popkornu s omezenými filmovými znalostmi a filozofii totalitních režimů. Dnes je zkrátka "kůl" žít v "postapo" světě. Pro ty, kteří se rádi šťourají, představuje film slepenec několika jiných snímků, které vykrádá s drzostí sobě vlastní. Postavy trpí kostrbatou šablonovitostí, děj se po celou dobu vyvíjí předvídatelně a tupě, aby ho v závěru mohli tvůrci natolik překombinovat, že se v něm nezorientují ani znalci latinskoamerických telenovel. Je film nekoukatelný? Pokud je vám mezi 14 a 18 tak z něj budete nadšeni! Pokud jsem mimo tuto věkovou hranici může mě film bavit? Pokud jsi filmový narkoman a denně shlédneš 4-5 filmy, tak tě může bavit hledat vykradené motivy z jiných filmů. Pokud jsi normálně pracující člověk, tak můžeš ocenit myšlenku bludiště a souboj hrdiny s jeho nástrahy při hledaní cesty ven (motiv to sahající až do antiky a ještě dál). Další bod, který lze vzíti na milost už mě vážně nenapadá, omlouvám se.

V mnohém mi tento popkulturní epos připomíná stařičkou Smrtonostnou past se všemi jejími pozitivy (vzrůstající napětí v uzavřeném prostoru, zlomený osamocený policajt, charismatický představitel). Ale! Logická myšlenka celé akce s výkupným a nakonec explozí letadla dost pokulhává. Nejvíce snad samotný motiv teroristů. Liam Neeson sice stříká charisma na všechny strany a jeho ala skandinávský zasněný a depresivní výraz dokáže hodně, ovšem na celý film je to málo. Vyhoďte dramaturga, přepracujte scénář,režisér ať z Liama vyždímá víc herectví teroristům dejte mozek a koule a bude to výborný film, takto pouze dobrý. Jo a ať pošlou tantiémy Bruceovi, pač tohle je prakticky jeho ochranná známka.

Klasika je klasika. Robocop je jeden z těch filmů, kterým digitální efekty ublížily. Atmosféra původního filmu byla cítit po smogu a oceli, v novém zpracování cítím spíš deodoranty a gel na vlasy. Dnešní Robocop je prostě nějak vyměklý, patrně nahradili ocel levnou slitinou hliníku. Přesto se jedná o zdařilejší verzi ne předchozí pokračování Robocopa jedničky.

Všichni o tomto seriálu hovoří v superlativech a nezbývá mi než je následovat. Obdivuji, když si někdo dá takovou práci s detaily jak tvůrci tohoto seriálu. Úvodní titulky považuji za jedny z nejlepších co jsem zatím viděl.

Jeden z nejlepších dokumentů, které jsem za poslední dobu viděl. Vtipné, akční, zábavné a kosmopolitní. A Trabant!!! A Maluch!!! A Jawa!!! Super!!!

Transcendence by měla přesahovat smyslové duchovním, obohatit nás vyšším poznáním a ukázat nám smysl tam, kde jsme ho dosud neviděli. Tento snímek nedělá nic z toho, naopak nás pěkně přitiskne k zemi a těm, kdo by se chtěli vznášet ještě přistříhne jejich pomyslná křidélka. Jedná se v podstatě o "vykrádačku" osvědčených témat a vyprávění, na kterou producenti nabalili několik zvučných jmen. Škoda, osobně považuji Ona (http://www.csfd.cz/film/312650-ona/) za několikanásobně hodnotnější dílo, ačkoli se zabývá v podstatě totožným tématem, staví se k němu originálně a s vkusem, který v současné kinematografii jen těžko hledá konkurenci.

Souboj Darwina s Bohem asi nikdy nebyl tak příjemný.

V mnoha směrech povedené a rádoby neokoukané. Co všechno je člověk schopen udělat za peníze? Jak moc ho to změní? Je zrůda ten kdo zadává úkoly nebo kdo je mění? Víte, kde jsem se s velmi podobnou myšlenkou setkal poprvé? U filmu Hračka s Pierrem Richardem. Kde pochopitelně teklo daleko méně krve na druhou stranu bylo vyznění možná ještě více syrovější.

Hodně mi to svoji atmosférou připomínalo Kdo se bojí Virginie Woolfové. Není divu, těch styčných bodů je tu hned několik. Obě předlohy jsou původně divadelní hry; děj je vystavěn na interakci lidí, které spolu musí nějakým způsob vycházet, i když by se jim spíše ulevilo kdyby tomu tak nebylo; hlavní roli zde hraje text a to jak je podáván, než to kde se děj odehrává, respektive odehrává se v obou případech v uzavřeném prostředí - domě. Určitě těch paralel daleko více. Film určitě nesedne každému a je potřeba se nejprve naladit na jeho specifickou vlnu. Mnoho je zde nakousnutu a naznačeno, aby to vzápětí bylo opuštěno a zůstalo ve vzduchu jako otravný odér laciného parfému. Film dráždí svoji surovostí s jakou vyobrazuje komplikovanost lidských vztahů, které jsou všechno jen ne ploché. Jsou však kruté? Myslím si, že takto pesimistický snímek není. Přes všechny překážky a neshody si vždy najdeme nějaký důvod druhé milovat. Kompromis? Těžko říct, možná jen nic lepšího neumíme.

Dle hodnocení a komentářů jeden z nejrozporuplnějších filmů letošního roku. To čím film dle mého názoru selhává je sama ústřední myšlenka. Chápu mytologické a symbolické odkazy s utlačovanými a slabými lidmi a "bohy" sídlícími na nebeském Olympu. Ale proč tak okatě? Nehledě na nevysvětlení principů, jakým je ona lidská masa udržována ve stavu tupé poslušnosti. Autoři si též mohli odpustit patos s dětskou nenaplněnou láskou, která film strhává směrem ke stupidním melodramatickým telenovelám. Z děje až neskutečně čiší socialistický boj proti vykořisťovatelským kapitalistům, žijícím si doslova na vysoké noze. Lidský život zde nemá hodnotu, ten získává až statutem občana Elysia. Lidé žijící na zemi mají prakticky svůj osud daný a nedájí se určitě očekávat světlé zítřky. Film tak odkazuje na takové klasiky filmového nebe jako je Metropolis či Pudovkinova Matka. Problém Elysea tedy nespočívá ve špatně zvoleném námětu, nýbrž v jeho tupém a neoriginálním zpracování či spíše "přebiflováním". Po District 9 je to tedy obrovské zklamání.