Kinofil

|| PG-13 || Paramount || Rozpočet: $150 mil. || USA: $93 054 502 - ČR: 31 637 127 Kč - Celkem: $207 954 502 || Kdo by si pomyslel, že fantasy film o nějaké přihloupé hře, kterou jsme hráli na základní škole letos v klidu překoná většinu rodinné blockbusterové produkce ala Ant-Man 3, Shazam 2 a další a nabýdne přesně to, co se od něj očekává. D&D bych asi nejlépe přirovnal k prvním Pirátům rýznutým Pánem prstenů - námět od, kterého nikdo nic neočekává nebo se mu rovnou vysmívá přetavený v zábavnou, našlapanou dobrodružnou podívanou s cool charaktery, překvapivě solidním CGI (milionkrát lepší než zmíněná konkurence), logickým a zajímavým příběhem a i dojemnými momenty. Aneb takovéto dobrodružné filmy se kdysi točili, děti, a všichni na ně chodili. Já sice kino vynechal, ale jen proto, že dnes si není nikdo jist, co je poctivý blockbuster a co si jen hraje na další marvelovku. Partička zlodějíčků je tak sympatická a nahláškovaná, že jí fandíte od začátku do konce. Sice na některé postavy občas zapomíná (Rodriguez, Lillis) a své momenty si dělí spíš jednotlivě než jako tým, závěr to však plně vynahrazuje. Grant jako záporák je už takovou nevtipnout karikaturou sebe sama, až je to vlastně vtipné. Vtipy celkově padají na úrodnou půdu, i když se možná za břicho úplně popadat nebudete. Goodfeeling je tu však všudypřítomný a to spolu se zručnou režií a kamerou, které se čas od času podaří vykouzlit zajímavý záběr nebo jízdu. Opět něco, co se vyskytuje v 1 ze 3 dnešních blockbusterů. Škoda, že zde budeme čekat na druhý díl extrémě dlouho nebo vůbec stejně jako u Ality. Přitom zatímco marvelovkám tržby klesají, zde by mohly s rozumným rozpočtem (za 150 mega je tu hodně muziky) v klidu stoupat. 80%.

|| R || STX Entertaiment || Rozpočet: $55 mil. || USA: $16 353 360 - ČR: Neuvedeno - Celkem: $16 967 786 || Nechápu, kde bere Ritchie tolik energie vydávat každý rok jeden film, letos dokonce dva. Velká škoda, že pak málokterý z nich si na sebe vydělá nebo udělá nějakou díru do světa. Gentlemani a Rozhněvaný muž k tomu neměly daleko, podář ale zaznamenaly slabý komerční úspěch. Covenant pak dopadl přímo katastrofálně a nedočkal se ani uvedení v ČR. Přitom je to Ritchie jako vyšitý a máloco se tomu filmu dá upřít. Tentokrát vyměňujeme Angličany za Američany v Afghánistánu, kde Ritchie se svým osobitým stylem servíruje přízemní akční podívanou. Film je pak rozdělen do dvou polovin, z nichž každá je tak trochu jiný žánr. Zatímco první půlka je čistokrevný afghánský válečňák, kterých vzniklo mnoho, ale ne všechny mají takovou dravou režii a skvělý soundtrack, druhá půlka je afghánský survival, kde Dar Salim zachraňuje život Gyllenhaalovi. Ani druhá půlka však neubírá na napětí a akci, jen je mnohem osobnější. Díky nevrlému vztahu mezi Gyllenhaalem a Salimem je o to příjemnější sledovat jejich postupné sblížení a přátelství. V samotném závěru se role ještě jednou prohodí a opět je to akční, napínavá podívaná, které bohužel chybí více vyjádřených emocí než jen pár pohledů a pokývnutí hlavních protagonistů. Chápu, že vojákům profesionálům to stačí, divákům ale ne. Salim pak (zase trochu uřvaného) Gyllenhaala minimalisticky přehrává a je pro mě velkým hereckým objevem. 75%.

|| R || Amazon || Rozpočet: $90 mil. || USA: $50 703 565 - ČR: 4 193 848 Kč - Celkem: $85 403 565 || Příjemná oddechovka o tom, jak se bandě relativních outsiderů na trhu s botami podařilo ulovit zřejmě největší sportovní ikonu a uzavřít největší sportovní obchod všech dob. Affleckovi sedí režie s každým rokem a slabšími hereckými rolemi čím dál víc. Docela překvapilo a potěšilo, že si nadělil jen vedlejší roli CEO Nike a hlavní dění přenechal svému "bratrovi" Mattu Damonovi. Všichni hrají přesně tak, jak byste očekávali a není tomu co vytknout. Potešil herecký návrat Tuckera, kterému role obchodního tlučhuby sedla jako prdel na hrnec a snad se bude vyskytovat častěji. I přes fakt, že víme, jak to celé s Jordonem dopadne se Affleckovi daří budovat napětí, zákulisní zvraty a dojemné momenty spojené s úspěchem, aniž by snímek jen odškrtával povinná fakta o Air Jordon. Naopak. Tohle není film ani tak o Nike, jako o "heistu" ukradení maskota křusek největším firmám na trhu. Zároveň mu jako jediní nabídnou i něco, na co by ostatní nepřistoupili a tím změnili celé fungování tohoto businessu. Jordana jsem nikdy nemusel stejně jako basket, ale z filmu je patrné, že je to vlastně sympaťák, který má přes všechny peníze rád stejně jen svou maminku. Takže Air je v jádru vlastně skryté rodinné drama. 80%.

|| R || Paramount || Rozpočet: $25 mil. || USA: $40 222 514 - ČR: 1 785 090 Kč - Celkem: $76 437 630 || Daniel Day-Lewis je prostě pan herec. Kdykoliv se ukáže, strhává svým výkonem na sebe veškerou pozornost a jinak tomu není ani u Až na krev. Na paty mu však solidně šlape Dano se svým pánbíčkovským výstupem místního faráře, který za prachy z ropy touží vybudovat vlastní sektu. Přestože je tu zásadní vztahová linka otce se synem, kterého po nehodě a neochotě se o něj starat odvrhne, aby ho čase opět přijal, zásadní, mě daleko více zaujala linka s těžbou ropy na počátku 20. století, kdy pro peníze obětuje pan Plainview i svého syna. Vše totiž díky tomu má takový špinavý westernovský nádech a s Andersonovou režií oscarový look, že se ho nejde nabažit. Kamery si kalifornské pusté pláně neskutečně vychutnávají po vzoru coenovské Tahle země není pro starý, která filmu Až na krev Oscary vyfoukla. Názvy obou filmů pak skvěle zachycují vyznění jejich příběhů, kdy zde ke konci, v dnes již ikonické, scéně na krev, po hektolitrech ropy, opravdu dojde. Je to fenomenální podívaná, byť na plné docenění tohoto snímku mi schází lepší pochopení příběhu čili tedy další zhlédnutí. 80%.

|| PG-13 || Universal || Rozpočet: $40 mil. || USA: $17 348 945 - ČR: 1 370 494 Kč - Celkem: $43 977 543 || Spielberg si jednoduše natočil film o své cestě k filmu a dospívání, jen bez sebe samotného. Fabelmanovi se totiž snadno dají zaměnit za Spielbergovi. Ten, kdo mu řekl, že je jeho životní příběh vhodný filmového zpracování měl pravdu. Na druhou stranu je tu určitě mnoho scén smyšlených anebo výrazně odkloněných od reality. I přes to je zajímavé, vlastně to nejzajímavější sledovat, jak se Spielberg k filmu dostal. Ta rodinná linka, silně napojená na tu uměleckou, mě totiž nijak zásadně neučarovala a kombinovalo se v ní příliš mnoho od vztahu otce a matky se synem přes náboženství až po snahu uspět v Hollywoodu. Naštěstí je všechno klasicky něžně spielbergovsky natočené, především v nostalgickém duchu padesátek až sedmdesátek, že film nepřestává bavit. Každé vědecké okénko týkající se filmografii potěší každého, kdo sní o něčem podobném a dokáže mu, že dosáhnout toho s dnešní technologií je maličkost. Sammy Fabelman zkrátka miluje filmy nadevše a my, diváci, jeho lásku sdílíme. Gabriel LaBelle to hraje famózně a z celého castingu je nejlepší volbou. Naopak Dano mi do role (opuchlého) otce nijak nesedl, byť je to skvělý herec, a Williams coby matka byla až moc střelená a odváděla mou a Sammyho pozornost od filmařiny. Chápu, že to bylo dáno příběhem, ale bez rodinné linky bych se tu asi zcela obešel a vykreslil Sammyho jako samouka a osamělého jezdce jdoucího čistě za svým snem. Ačkoliv je škoda, že se Spielbergovi v posledních letech nedaří finančně vyhrávat, filmy pořád točí skvělé. 75%.

|| R || Paramount || Rozpočet: $78,000,000 || USA: $15 351 455 - ČR: 6 416 943 Kč - Celkem: $63 351 455 || "That's cinema!" Chazelle si natočil vlastní Tenkrát v Hollywoodu, s nímž Babylon pojí hned několik spojitostí od herců přes kinematografii až po nostalgickou vzpomínku na nenavratitelné časy, po kterých se Chazellovi zřejmě stýská. A ačkoliv 20.-30. léta nezažil, má je nastudované lépe než kdokoliv jiný v současnosti, díky čemuž muže divák dokonale nahlédnout pod pokličku toho, jak se před 100 lety tvořily filmy. A že to byla divočina! Gatsbyho večírky jsou v porovnání s těmito narozeninovou oslavou pro děcka. Právě ty zde tvoří podstatnou část děje (jen úvodních 30 min. je jedna párty), které se promýchávají se scénamy na place, mnohdy začínajících jen o pár hodin po pařbě. Pro spoustu diváků bude úvod celkem slušný šok, na který je nikdo nepřipravil. Už po scéně, kdy se doslova do kamery vysere slon musí být každému jasné, že si tento film nebude brát servítky. A podobných momentů je tu daleko víc, což asi mnoho lidí od dokoukání odradí. Chazelle tentokrát natočil svůj nový film nikoliv plně divácky přístupný, ale jako dekadentní dílo, které má šokovat a ukázat věci z jiného, pravého pohledu. Téměř žádná z hlavních postav (Pitt, Robbie, Calva) nejsou čistokrevní hrdinové, ale kariéristi, kteří pro záchranu svého filmu/role/pověsti udělají cokoliv. A to v době, kdy Hollywood přecházel z němého filmu na zvukový. To je právě ten zlomový bod, který utvářel filmy tak, jak je známe dnes a nejspíš žádná z pozdějších revolucí (TV, 3D, CGI) si s ní nezadá. A právě tuto revoluci ne každý přežije. V závěru tak jde doslova o holé přežití, s nímž celý film opouští nostalgii a přesouvá se do solidní depky. Tu však v samotném konci střídá fenomenální montáž oslavující více jak 100 let filmu opravdu epickým a dojemným způsobem. Aneb takové vykoupení za to, čeho jsme byli svědky, jak opravdu vznikají filmy, ale zároveň jaké je to umění, když se vše povede. Chazellovi se tentokrát nepodařilo úplně strefit do černého, nicméně řemeslo má vždy pevně v rukách takovým způsobem, že se u toho bude pravý cinefil vždy rozplývat. Neúspěch filmu mě tedy nijak nepřekvapuje, avšak mrzí a nezaslouží si to stejně jako ignoraci ze strany Oscarů. Minimálně Hurwitz se svou opět skvělou hudbou a Sandgren za kameru měli dostat aspoň nominace. 85%.

|| PG-13 || MGM || Rozpočet: $75 mil. || USA: $155 241 208 - ČR: 8 709 538 Kč - Celkem: $271 341 208 || Tahle série, ostatně jako celý Rocky, mi nikdy nijak zvlášť nepřirostla k srdci a domnívám se, že podobně jako Rychle a zběsile má až zbytečně mnoho dílů. Nicméně i třetí spin-off Rockyho bez Rockyho - Creed - dokáže přijít s něčím novým. V první řadě je tu MBJ nově v pozici režiséra a jasně dokazuje, že se od svého nejvlivnějšího mentora - Ryana Cooglera - dost naučil. Výsledkem je solidní, byť nijak zvlášť vyčnívající, sequel se svižnou stopáží a slušnou bitkou na závěr (v celém filmu jsou vlastně jen 2). V druhé řadě je tu pak Jonathan Majors, jehož výkon po sérii nařčení z domácího násilí je o to démoničtější a rozhodně nezapadne mezi ostatní nevýrazné záporáky rockyho série. Trochu zbytečné mi přišly scény z rodinného života, kde už není, co vyprávět a naštěstí i zde dostal víc prostoru Majors, díky čemuž závěrený souboj působí dost bratrovražedně. Jako boxerská jednohubka s adekvátní stopáží Creed III zabaví, nicméně nic nového zásadního to nenabídne a celé sérii by prospěla dlouhá pauza. 75%.

|| PG || Dreamworks/Universal || Rozpočet: $90 mil. || USA: $185 520 770 - ČR: 84 734 573 Kč - Celkem: $479 987 305 || Jednoznačně největší animované překvapení roku po všech stránkách srovnatelné třeba s takovým Top Gunem. Teď ale vážně, jednička Kocoura byla sice neškodný, ale celkem zbytečný spin-off Sherka, na který diváci včetně malých prcků rychle zapomněli a připomínat jsem si ho musel jen pár týdnů před dvojkou. To ovšem neplatí o teamu z polozapomenutého studia Dreamworks, který se rozhodl zkusit štěstí nikoliv se Shrekem, ale právě s Kocourem. Celkově rok 22 přál letitým comebackům. A že z toho vyleze taková animovaná pecka nečekali ani oni sami. Poslední přání se totiž může z fleku zapsat do tabulky sequelu překonávající originál. Jasně, ono to nebyl tak těžký úkol, ale přece. Nejen, že se podařilo přijít s vhodnějším animovaným vizuálem ála Spider-Man (kterého sice dnes kopíruje kde kdo), ale také příběhem a novýma postavama, které doopravdy chytí za srdce. Kocour je sám o sobě už animovanou legendou po boku Shreka a oslíka, Čiči pacička pak byla už i v jedničce. Tím nejzábavnějším překvapení však je čivava Purrito, která snadno mohla zklouznout do řad příliš přiblblých postav ála mimoni, místo toho jde o tahouna celého příběhu, který se stará nejen o nejzábavnější scény, ale v závěru vykouzlí i nejemotivnější momenty. Nekecám! Dále je tu ještě trojice záporáků, kteří naštěstí stejně jako Purrito mají v příběhu smysl, projdou charakterovými vývoji, jsou ujetě zábavní a zajímaví, anebo naopak strašidelní jako ten vlk smrťák. Taková dokonalá shoda okolností se sequelům daří jen minimálně, animákům tuplem. Pochválit musím i český dabing, na který je u áčkových animáků vždy spoleh a nezklamal ani zde a opět největší pochvala směřuje k Purritovi. Už se nedivím, že si Kocour nejen v českých kinech vrní několikátý měsíc v řadě a překonává v návštěvnosti i takové "pecky" jako Ant-Man 3. Doufám proto, že tento kočičí Top Gun bude pokračovat i třetím dílem anebo avizovaným propojením zpět do Shrek Univers, protože si uvědomuju, že to chci vidět. A co teprv prckové. 80%.

|| TV-MA || HBO Max || Rozpočet: N/A || Herní předlohy mají konečně právoplatného filmového krále, či vlastně televizního, ovšem na filmové úrovni. The Last of Us (TLoU) se po této stránce povedlo na jedničku a dokonale převedlo jednu z nejlepších her vůbec (kterou jsem stále nehrál) na televizní obrazovky tím nejdůstojnějším možným způsobem. Avšak tento mnohdy převod 1:1 se pochopitelně neobešel bez rozpačitých momentů, odklonů od předlohy a slabších chvilek tak, jak to u každé adaptace např. knih bývá. Divák neznalý hry je tu v obrovské výhodě a věřím, že právě na ně chtěli tvůrci Mazin s Druckmanem cílit, protože...ti ostatní prostě hráli tu hru. Když pak ve hře něco funguje na 100%, proč to v seriálu měnit. Jenomže! Hra se hraje. A to je obrovský rozdíl v zážitku, kde na hráče působí daleko více vjemů než u filmu a tuplem u knih. No takhle by se dalo špekulovat do nekonečna. Podstatné je, že kmenové postavy Joela a Ellie prošli během 9 epizod jednou z nejsilnějších a nejradikálnějších proměn v historii televize. Zatímco počáteční Ellie byla dost na facku (snad i víc než ve hře), divák si k ní (i k Belle Ramsey) postupně nacházel cestu, až předčila samotného Joela v podání téměř vždy fantastického Pacala. Zatímco Ellie dozrávala v nebojácnou ženu, z Joela se postupně stávala lidská tragédie, která v závěru zaplatí jakoukoliv cenu za svůj nový ideální život, o který kdysi přišel. Problém jsem měl s vedlejšími postavami, které prakticky sloužili jen k vyplnění jednotlivých epizod, z nichž nejproblematičtější 3 a 6 ep. jako samostatné byly takřka zbytečné a tvůrci je měli shrnout do krátkého flashbacku. Chápu ale proč jim chtěli dát větší prostor. Celé TLoU je o velmi silných momentech ztráty milovaných, kde by každý z nich vystačil na celý film. Zde je jich ale tolik až mě to ke konci otupovalo aneb Murphyho zákon v plné síle. Přišlo mi to jako přehlídka všech možností lidské životní tragédie, aniž by to mělo zásadní vliv na hl. příběh. V něm totiž šlo o jediné - dovést Ellie do laboratoře a nadělat z ní vakcínu. Na rozdíl od hry tu ale na naše postavy nečekolo až tak moc zákeřných situací, pramálo "zombíků" alias clickerů a jiných konfliktů, proto se zřejmě seriál uchýlil k emocím, které živí herci lépe prodají (a taky, že jo). Bohužel 1. sérii ublížila proměnlivá stopáž a příliš mnoho epizod. První půlku bych totiž jednoznačně ohodnotil 9-10/10, zatímco samostatnou druhou 7-8/10. Urychlené finále považuji za celkem zklamání, byť je totožné s hrou, jelikož bylo cítit, že se spěchá. Po filmařské stránce je to však lahůdka vždy a všude a Mazin je po Černobylu jednoduše mistr minisérií, které se před filmy neztratí. Udělal maximum, aby se hra nemusela za seriál stydět a zároveň přinesl i pár vítaných změn a úprav. Vždy to bude o kompromisech něco za něco. Věřím, že TLoU poslouží do budoucna jako funkční šablona, jak dělat seriály/filmy podle her. 85%.

|| TV-14 || Netflix || Rozpočet: N/A || Zlatá sedmdesátá řadím mezi jedny z nejlepších a nejzábavnějších sitkomů všech dob. Takže oznámení pokračování, které se přesune do 90. let a představí nové postavy, ve mě vzbuzovalo znepokojení. Naštěstí jsem si mohl hned po první epizodě oddechnout. Ta totiž představila nové postavy prostřednictvím starých, což přineslo obrovskou dávku nostalgie. Bylo mi jasné, že se Eric, Dona, Kelzo a další dlouho nezdrží (a někteří bohužel jen na jeden díl), ale i tak byla radost je opět vidět. Nové postavy v čele s Leiou pak ale od začátku působily dost průměrně, tedy jako casting jakékoliv jiné netflixovky. Bohužel s dalšími díly se to potvrzovalo víc a víc. Tahle parta je sice fajn, ale nemá na to nést kult Zlatých sedmdesátých. Jenže! Je tu Kitty a Red. Tahle dvojice naštěstí zůstává v celé sérii, krade si veškerý prostor a fórky pro sebe a oba dokazují, že na to pořád mají. Právě díky nim jsou Zlatá devadesátá solidním, nadprůměrným sitkomem, který byl možná zprvu zamýšlen pouze jako experiment zájmu, ale nakonec jsem rád, že vznikne pokračování. Bez Kitty a Reda se však neobejde a nové postavy budou muset přidat na charismatu a komičnosti, aby jej jednou mohli táhnout sami. Držím jim ale palce. Ono totiž kolik dobrých sitkomů dnes vzniká? 75%.