Tionois

Příjemná veselá podívaná o přátelství a smrti. Nebýt až příliš umělého prostředku, který mě vyloženě praštil mezi oči, mohl to být o dost lepší film.

Po všech těch kladných ohlasech, které se ke mně dostaly, jsem možná od Luka očekávala až příliš. Samozřejmě, ve filmu si každý najde tu svou oblíbenou scénu (u mě to bude ta první), jenže... z mého hlediska se nejedná o optimistický film. Luke byl největší frajer pod sluncem, to je nesporné, ale ke konci jsem se neubránila pocitu, že k dobré polovině přečinů (a tudíž i ke smrti) ho dohnali jeho spoluvězni. Oni od něj očekávali jistý styl jednání, který si od něj vlastně vynutili. Luke se samozřejmě zachová jako správný frajer a výzvu přijímá. Tak nevím. Nechávám si film rozležet v hlavě a pro začátek čtyři hvězdy pro film, který není jednoznačný trhák, ale nedá pokoj a musím o něm přemýšlet. ?%

Na to, že jsem očekávala průměrnou teenagerskou záležitost, jsem se dočkala přjemného překvapení ve formě opravdu koukatelného příběhu, s uvěřitelnými lidmi. Zdaleka ne čistých ale přece 3 1/2 za originalitu, reprezentativnost a sledovatelnost.

Příjemná pohádka, která pozvolna plyne svým tempem, oděná v červeno-zelený háv. Oblíbila jsem si všechny postavy, s jedinou výjimkou a tou byla Penelopina hysterická byť milující matka. "Nechtělo se ti na záchod?" "Ne, to jsi byla ty, drahá."

Škoda jen, že ten kone postrádal naivitu. Příjemný film na pohled i na poslech.

Co mě na Porcovi mě nejvíco překvapilo, jak se mi napodruhé líbil ještě víc. Nejsympatičtější hlavní hrdina, jakého si jen můžete přát.

Báječná vizuální stránka, která mi v některých záběrech přišla samoúčelná. Možná se časem vzpamatuju z šoku, který mi připravil závěr filmu a zvednu hodnocení o nějakou tu hvězdičku. Jenže teď nemůžu. Film skončil a jediná pořádná emoce, kiž jsem cítila, byl VZTEK. Vztek na tvůrce, že si nedali víc záležet, že zkazili věc, která ze začátku slibovala, co nakonec nesplnila. Nic proti vraždícím maniakům, jen bych uvítala, kdyby se celkový duch snímku kvůli němu nenarušil.

Nepředstírám, že bych byla nadšena záběry podřezávání hrdel, ale na tomhle filmu je cosi, co mi nedává zapomenout... Málokdy se stává, že bych hercům skutečně věřila, že jsou Rusové, ale Vincentu Casselovi a Viggo Mortensenovi se tohle dokonale podařilo. Především Viggův herecký výkon mě ohromil - ani jednou během filmu jsem si nevzpomněla, že vidím "Aragorna", naopak jsem se ho bála.

Od tohoto filmu jsem čekala něco trochu víc... bohužel, třebaže svět obyčejné desetileté holčičky byl zobrazen velice pěkně, přechody ze vzpomínek do Taečina dospělého světa a nazpátek mi někdy přišly až moc nucené, nepřirozené. Stejně nevyvážený mi přišel poměr mezi jednotlivými dvěma póly - zatímco ve vzpomínkách všechno působilo opravdově, lidé agrárního Japonska mi přišli jen schématicky načrtnutí, a to včetně dospělé Taeko.

Plýtvání herci v méně než průměrné romantické komedii.