Východní přísliby

Cronenberg potvrdil formu a aj zjavne pritvrdil. Amíci točia príbehy o amerckých gangstroch, Taliani o Cosa Nostre, či Camorre, šikmookí zas o Yakuze, alebo Triádach. Ale keď začne Kanaďan s anglicko-americko-francúzskymi hercami natáčať film o ruskej mafii, tak tomu sa povie guráž. David to ale zvládol, s citom pre datail ako nikdy predtým rozohráva nebezpečnú hru, do ktorej som sa s radosťou pridal. Príbeh má krásne pomalé tempo, občas by nezaškodilo viac akcie, ale o to viac som si tú štipku, ktorá vo film bola, vychutnal. 85%. (31.12.2009)

"Držte se dál od lidí jako jsem já." Je až pozoruhodné, s jakou přesvědčivostí dokáží Američan, Němec a Francouz ztvárnit trojlístek ruských mafiánů. Přízvuk, výslovnost, vzhled, chování; prostě neznat Vigga odjinud a potkat ho během natáčení v ruském baru jako několik místních, věřím, že k té mafii nemá skutečně daleko :-) Hlavně Cronenberg ale znovu ukazuje, že pro syrové komorní osobitě pojaté gangsterky (v celém filmu například nezazní ani jeden výstřel ze zbraně) se zajímavě se vyvíjející hlavní postavou, má jednoduše cit. Právě osobitost a cit je taky z Východních příslibů cítit nejvíc. Ať už z toho budete mít dojmy jakékoliv, chladnými vás, narozdíl od precizně bez přešlapu natočeného Amerického gangstera, rozhodně nenechají. (05.03.2008)

Zrovna ve chvíli, kdy už jsem myslel, že mám Cronenberga přečteného a ne úplně příznivě naladěného směrem k mému vkusu, přijde takováhle pecka. Zatímco v Dějinách násilí se gangsterky jen dotkl a celý příběh balil do chvílemi nevěrohodného osobního dramatu, Přísliby už jsou zcela jiná káva. Jejich nijak složitý a přesto dostatečně prokreslený příběh ukáže jak komplikovaný osobní život Anny, tak i hierarchii jednoho společenství, kde se mluví s velmi výrazným přízvukem a potichu se zadávají špinavé příkazy. Díky Mortensenovu dokonalému výkonu se divák z onoho zlého a mrazivého světa ani na minutu nedostane. (07.02.2008)

„Nepoznali ste dievča menom Táňa?“ – „Poznal som veľa Tání.“ – „Táto mala štrnásť, drogovala, bola prostitútka a zomrela pri pôrode.“ – „Myslel som, že ste zamestnaná na pôrodnom. Nie v márnici...“ – „Niekedy sa smrť a pôrod prelínajú. Tak nepoznali?“ – „Viete, ja som len šofér. Hovoria mi, kam mám ísť. Doprava, doľava, rovno, tu zaboč.“ – „Tak tu zabočte doprava.“ Veľmi dobré a nejednoznačné. Viggo Mortensen prvé roky u filmu rozpačito mátožil, ale čím je bližšie k päťdesiatke, začína byť nebezpečne uveriteľný. Vôbec by som nenamietal, ak by s Cronenbergom k zaujímavým PRÍSĽUBOM Z VÝCHODU pridal pokračovanie, ktorému sa otvorený koniec „jednotky“ rozhodne nebráni. Prekvapivo je však jeho šofér len jedným z mnohých; myslel som, že má hlavnú rolu, ale tú teoreticky nemá nikto. Veľký priestor dostali aj Wattsová, Cassel či Mueller-Stahl. Na konci (nemocničná strecha) ale nastal nečakaný zvrat, ktorý naznačí, že je to len prvá súčasť rusko-londýnskeho puzzle a že s Nikolajom to nie je také „vedľajšie“, ako sa zdalo. Paradoxne sa mi ale pocit, že je to len súčiastka skladačky (filmu chýba „poriadny“ úvod i koniec, akoby sme sledovali len zopár dní zo života niekoľkých postáv) páčil. Dokonca si ani nemyslím, že tomu mal Cronenberg dať ešte viac brutálnych scén – niekoľko autenticky nasnímaných podrezaných hrdiel a jedna surová saunová scéna, do ktorej išiel Viggo naplno a to si ako divák vážim, úplne stačí. (24.05.2011)

Na Cronenberga poměrně umírněné, ale jeho režijní styl je stejně silně znát. Jako téměř všechny filmy, co jsem od něj viděl, i tento na mne pocitově zapůsobil velice chladně, avšak díky silné syrovosti se mu podařilo upoutat mou pozornost. Na Cronenbergovu hru nepřistoupí všichni, ale já si tuhle citově odosobněnou partii občas zahraju rád. 80% (18.08.2008)