JohnCZ

Příběh posttraumatické matky, která prchla ze své země a prožila si bůh ví co a její dcery, která se chce dozvědět víc, zapojit se do místní komunity expatů a zároveň žít normální evropský život. Úzkostlivá a na své dceři psychicky závislá matka jejich snažení ale do jisté míry sabotuje a odhání všechny okolo sebe. Je to úplně obyčejný příběh ze života afrických imigrantů, který je zvláštní akorát tím, že Semret pochází z pro nás poměrně neznámé Eritrei, mnohdy označováné za africkou Severní Koreu, která je ve skutečnosti údajně snad ještě o něco horší než ona nechvalně proslulá Kimova dystopie. Žel, kdo by si snad myslel, že z filmu nasaje nějaké info o této chudé a politicky velmi obskurní zemi, bude asi zklamaný. Semret je vcelku obyčejné a ničím výjimečné sociální drama o lidech vyrovnávajících se se svým původem a svou minulostí.

I přes technicky ne úplně top animaci je to vizuálně fakt krásné a i když se to zvoleným stylem výrazně inspiruje americkými CGI animáky, místy je z toho nezaměnitelný duch a atmosféra Ukrajiny opravdu cítit. Škoda, že takových momentů nebylo víc. Nelze si nevšimnout různých narážek na současné dění a je tam krásně ukázáno, jak lehko lze za pomocí lží zmanipulovat vyděšený dav. Podobných povedených a velmi srozumitelně podaných dílčích scén tam bylo hned několik, ale děsně tomu chybí nějaká ucelená dramaturgie. Chvíli je to infantilní komedie, chvíli to má náběh na muzikál, chvíli je to temné a vážné a chvíli zase roztomilé a barevné. V jednotlivých náladách a scénách film strašně rychle přeskakuje, je zbytečně uspěchaný, nestíhá budovat uvěřitelné vztahy mezi postavami a nepůsobí kvůli tomu kompaktně. Budiž příkladem zamilování v úvodu. Mavka je svou čistotou a nezkažeností strašně cute a měla by sakra potenciál zařadit se mezi nejlepší pohádkové "princezny". Jenže ať už zmiňovaná romantika, bitva o magický les, vykreslení záporáků nebo samotné dialogy, všechno je takové hodně zjednodušené, nedotažené a papírem šustící. A je to fakt velká škoda, protože ten vizuál, mytologie i samotná hlavní postava je jinak fajne. Moji ubozí, milí, vyděšení vesničané! Podcenili jsme démonovu sílu a dopadlo to takhle. To však není konec. Existuje jen jeden způsob, jak toto zlo zastavit. Udeřit první!

Fajn dokument viditelně inspirovaný přírodopisnými dokumenty BBC. Podobný styl vypravování, podobné fráze, ale Strong není Attenborough a jeho povídání působí občas až moc monotónně. Obrazově je to ale super, rumunská a na evropské poměry stále ještě relativně neposkvrněná příroda je krásná a v mnohem připomíná nespoutanou divočinu Severní Ameriky. "Politické vsuvky" vůbec nejsou ke škodě, naopak je potřeba neustále zdůrazňovat, že všechno není jen hezké a že i rumunský habitat má vlivem činnosti člověka své nezanedbatelné problémy a čelí mnoha výzvám a nebezpečím. To není politika, ale realita.

Fajn mood konce devadesátek a snaživé budování atmosféry, ale Stir of Echoes má tu smůlu, že v tomhle období vznikla celá řada výborných mystery thrillerů na které se ani náhodou nechytá. Ve druhé polovině tempo trochu slábne a jako horor to taky moc nefunguje - děsivé to není skoro vůbec. I když je ale pointa od začátku průhledná a hlavní hrdina k ní postupně lineárně dojde, vcelku se mi líbilo ono spojení nadpřirozena a reálného zla. Načrtnutá mytologie mi navíc tak trochu připomněla The Shining a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobném duchu vzniklo nějaké soudobé volné pokračování (však víme s kým).

V prvních 30 minutách neskutečná parodická smršť hlášek, gagů a utahování si nejen ze Supermana ale i z ostatních DC hrdinů. Posléze už to co do humoru trochu zvolní, přichází na řadu taková ta klasika - záporák, budování týmu, akce a nechybí ani trocha emocí v podobě dojemného flashbacku. Po celou dobu se to ale drží v dobrém tempu, s parádními postavami, skutečně vtipnými hláškami, které spíše než na děcka míří na znalce DC komiksů, potažmo jejich adaptací. Příjemné překvapení, té modré je škoda.

Kompletní recast sice nepotěší, ale hodně rychle jsem si na nové herce zvykl. Je to minimalističtější, jak co do hereckých projevů, tak režijně, a celý příběh působí spíše jako delší epizoda klasické televizní kriminálky. Jenže takové té seversky chladné, umírněné a přesto do děje vtahující kriminálky, takže i když to není ani zdaleka taková pecka, jako díl předchozí, pořád je to vlastně dost dobré. Česká stopa potěší a Zdeněk Godla se i nekomediální role k mému překvapení chopil se ctí.

Tak tohle mi absolutně nesedlo a strašně jsem se u toho nudil. Vizuálně na svou dobu sice hravé, rozhodně neotřelé, ale taky velmi poplatné době vzniku a s děsně nesympatickou ústřední dvojicí.

Člověk musí počítat s hodně levnou animací, ale jinak se na to nekouká špatně. Stylizací je to více do původního temného a řádně krvavého Dragon Age než do třetího barevného Inquisition, čemuž odpovídá třeba i samotné Orlais, které je v herním pokračování daleko více stylizované do období renesance, kdežto tady až dystopicky sterilní. Příběhově se to zaměřuje přesně na to náboženské mambo jambo inspirované křesťanstvím, které moc nemusím ani na herní předloze. Samé Andraste a Maker sem, Chantry a Divine tam. Naštěstí je tu i dostatek akce a draci oproti tomu zbytku vypadají parádně. Cassandra mi tu přišla dokonce sympatičtější než v herním pokračování - no nebudu zapírat, že pravděpodobně proto, že tvůrci jaksi zapomněli, v jakém universu jsou, že to není Final Fantasy, a navlékli ji do takového outfitu, aby si divák mohl do mrtě užít všechny ty dramatické nájezdy na odhalená stehna a proklatě krátkou sukni hmpfňmň. Za ty sekance do slabin to za to ale zřejmě stálo.

Příjemně to připomnělo klasické devadesátkové akční thrillery typu Speed a i když to ve finále až taková pecka není a kult z toho asi nebude, je to pořád zábavně intenzivní jízda s jednou fest pěknou akční scénou na jeden záběr.

Nemá to takový rozmach jako Planet Earth a ani to není tak akční jako třeba The Hunt, ale tím, že se dokument zaměřuje na tematicky mnohem užší celek, paradoxně přináší mnohem víc dosud neviděných a ve "velkých" dokumentech jinak opomíjených rostlin a živočichů. Pro mě osobně je i plusem, že přírodu a scenérie konkrétně britských ostrovů miluju, takže mi Wild Isles velmi padli do noty i svým zaměřením. Minimálně poslední díl je fakt mistrovská jízda - úžasně nasnímaná, skvěle sestříhaná i nazvučená. Kameraman Doug Anderson na sebe může být hrdý a to nejen za ty parádní záběry, ale i pro to, co pro ochranu oceánského habitatu ve své domovině dělá.