SpicyNugget

Philip Markoff je skvělý student medicíny, všichni učitelé i přátelé si ho chválí. Je i vzorným partnerem - i jeho snoubenka Megan McAllister je s Philipem šťastná. Jenže tenhle člověk skrývá své stinné stránky. Miluje bondage sex, submisivitu a násilí. Jednou se mu věci vymknou z ruky a on je obžalován z vraždy… Film je natočen podle skutečné události, což je pro mě nepochopitelné, jelikož dle zpracování musím Philipa hodnotit jako totálního idiota. Student medicíny, ale je tak blbej, že když už zabíjí, nechá na pokoji svou DNA, střílí v hotelu jak pistolník na divokém západě a má v paži, že to může někdo slyšet, nenasadí si ani černej kondom na palici a prochází se pod kamerama jako Jánošík… Prostě idiot. S touto logikou ho celkem rychle zatkli policajti, kteří mi taky připadali, jak kdyby byli mentálně zaostalí a jeho snoubenka, ta byla všech blbců futrál. I po předložení jasných důkazu věřila v jeho nevinu. No, co dodat. Potěšila mě jen délka filmu, trvat to déle, tak to do konce fakt nedám.

Kapitán Colter Stevens se probudí ve vlaku. Neví, kde je, neví, jak se tam dostal a neví, kdo je žena sedící naproti, byť to vypadá, že ona ho moc dobře zná. Ani se nenaděje, vlak vybouchne a Colter se probudí v bunkru, kde k němu přes obrazovku mluví důstojnice Goodwin a požaduje info o tom, kdo je zodpovědný za výbuch. Vrací Coltera znovu do vlaku, aby na to přišel… Jednu hvězdu dávám za Veru a druhou za konec, ten byl skvělý. Jinak mě film moc nebavil, i když téma bylo zajímavé a mám takové filmy ráda. Z tohoto se dalo vytřískat víc.

V Sudetách žil se svou ženou a dcerkou podnikatel Habermann. Byl mezi lidmi velice oblíben, jelikož dával Čechům i Němcům bez rozdílu práci. Ovšem po příjezdu esesáků byl silně lustrován a byl nucen udělat jedno ze dvou špatných rozhodnutí, za což se mu odměnil dav rozlícených Čechů… Jo, takhle bych popsala děj filmu. Ten děj ale není pravdivý. Habermann byl Čecho-Němec, nezabil ho dav dementních Čechů, ale jeho kamarád Pazour, majitel lázní nebyl Pospíchal, ale Pospíšil, a už vůbec nebyl kolaborant, ale odbojář. Co bylo horší - nebyl mi v tomto filmu sympatický ani Habermann, ani jeho žena a bratr. Co bylo nejhorší - přistihla jsem se, že sympatizuju s náckama. Ano, tenhle film je jedna velká německá propaganda. Fuj, esesáci hnusní. Pokud na tenhle film koukal někdo, kdo neznal skutečný příběh Augusta Habermanna, tak bůh s námi. K filmu - nebyl dobře natočený, vadily mi na sílu cpané střihy, kvůli čemuž mi trvalo dostat se do obrazu. Bylo tam několik dějových linek, které neměly smysl, protože nebyly dotažené do konce (neplodnost ženy hajného, něčí pohřeb, uděláme si syna a najednou nic,…) Ne, mě film vůbec nenadchl. Protože bohužel znám skutečný příběh Habermanna a tohle se mu ani zdaleka nepodobalo.

Josh a Renai Lambertovi se se svými dvěma syny a maličkou dcerkou přestěhují do nového domu. V domě ale Renai vidí postavy a slyší zvláštní zvuky. Situace vygraduje ve chvíli, kdy syn Dalton upadne do kómatu a ani lékaři si s ním neví rady. Joshova tchyně proto zavolá na pomoc svou kamarádku Elise, která dokáže komunikovat s duchy. Odhalí jim, že malý Dalton umí astrálně cestovat. Jenže teď se někde zapomněl a nemůže najít cestu zpět do svého těla. A co hůř, tuto schopnost zdědil po svém otci. Josh si ale nic nepamatuje a teď musí onu zapomenutou schopnost najít, aby zachránil syna… Povedený film. Téma astrálního cestování mě velice zajímá a to vyobrazení všelijakých monster, když cestoval Josh, bylo úžasné! Zesrala jsem se strachy, nesnáším ty křivé, široké úsměvy. Konec byl skvělý, luxusně navnadil na dvojku. Námět skvělý, kamera super, herci šikovní. Míň jak za 5* to nemůže být.

V Paříži v roce 1942 francouzská policie obchází židovské domy a zatýká židovské rodiny. Malá Sarah ví, že se děje něco špatného, ač tomu úplně nerozumí. Ve snaze ochránit bratra ho zamyká do skříně a slibuje mu, že se pro něj brzy vrátí. Z koncentráku zdrhne a vydává se pro bratra do jejich starého domu. O 67 let později se do stejného domu nastěhuje novinářka Julie se svou rodinou. Díky své práci zjišťuje, co se v domě kdysi stalo a pátrá po tom, co se stalo s malou Sarah… Krásný film. Je pravda, že mi bylo úplně jasné, jak to dopadne (a to, jak vždycky píšu, mám opravdu dlouhé vedení a nikdy mi nedojde ani evidentní děj), ale nijak mě to nerušilo, pořád mě to nutilo vidět to, co jsem si myslela, na vlastní oči. Herci jsou sympatičtí, námět super, děj mě opravdu chytl za srdce. Velice povedený film.

Čtrnáctiletá Annie si chatuje s “šestnáctiletým”, později “dvacetiletým” a reálně třicetiletým úchylákem (je to prostě třicetiletej sedmilhář). V popisu filmu je psáno, že ji poté “chladnokrevně” znásilnil. To je ale prachsprostá lež. Madam s ním dobrovolně sedla do auta, pak šla (opět) dobrovolně na jeho pokoj v hotelu a když jí koupil podprdu a chtěl, aby si ji před ním zkusila, ochotně odhodila hadry a předváděla se polonahá. Pak si na sebe lehli a ona byla happy, že přišla o panenství s někým, kdo ji prej děsně miluje, a zároveň nasraná na vyšetřovatele, že tu její lásku chtějí zabásnout! La pardón, ale tohle fakt není “chladnokrevné” znásilnění. Tu holku bych propleskla za to, jak je tupá. Gradace děje nebyla žádná, film byl nudný, utahaný, plný ubrečeného otce, holky zastávající se pedofila a násilný tělocvikář z toho vyvázl jak jehla z hordy hnoje. Prostě ne, čekala jsem od filmu s tímto žánrem sakra víc. Jsem hodně zklamaná.

Rodina se se synem s rakovinou přestěhuje za klidem do nového domu. Byl hodně levný, no neberte to za ty prachy. Jenže synek začne mít podivné vidiny toho, co se tady kdysi stalo. Rodiče pátrají a zjistí, že jejich dům stojí na místě, kde kdysi byla márnice... No, mě to nebavilo. Fakt ne. Nezáživné, postavy nesympatické (teda kromě Eliase Kotease). Jediné plus mělo konečné rozuzlení, protože mi to aspoň malinko dalo smysl. Ten nápad byl dobrý, ale sakra blbě zpracovaný.

Waris Dirie, známá somálská modelka, kdysi jako mladá holčina zdrhla ze Somálska, protože se odmítla provdat za starého chlapa. V Londýně si našla kamarádku a stala se vyhledávanou modelkou. Ovšem v civilizovaném světě zjistila, že ošklivá věc, kterou jí nechala provést její matka jako malé holčičce, není vůbec v pořádku a že žena je ženou i bez obřízky… Krásný, silný, emotivní snímek. Mám moc ráda Waris a četla jsem i její knihu, takže film byl jasnou druhou volbou. Obsazení bylo skvěle zvolené, potěšil mě Timothy Spall. Příběh mě držel od začátku až do konce. Ženská obřízka je hnus a jsem ráda, že proti tomu Waris společně s Amnesty International bojuje. Byť je již dnes v mnoha zemích zakázána, tradice jsou prostě tradice a lidi si je vzít jen tak nenechají. Tohle uvědomění v návaznosti na film bylo fakt nejhorší.

Mike O’Donnell je vyhořelý třicátník, kterému se život fakt nevydařil. Jeho žena se s ním rozvádí a děti už nějak nezajímá. Často se ve vzpomínkách vrací do doby, kdy mu bylo 17 let, byl na střední a byl velice úspěšný sportovec. Jednoho dne se ale vzpomínky stanou realitou… Vypadalo to docela zajímavě, ale ve výsledku mě to nudilo. Milionkrát ohrané téma a nesympatičtí herci. Děj byl nudný. Víckrát už to vidět nechci.

Poppy nesnáší otcovu novou pichnu, tak se jí jako správná puberťačka odvděčí vytopením jejího oblečení. Otec ji okamžitě pošle na převýchovu do dívčího internátu. Tam se ale Poppy nesetká s vlídným přijetím, navíc na škole panují velmi přísná pravidla… Jee, tohle mě moc bavilo. Na Emmu Roberts se vždycky ráda podívám, tady hrála skvěle. Film byl vtipný a naprosto trefil školní praktiky. To je ze života.