filip.novak

Film pro zábavní průmysl sžíravý jako úvodní logo Paramountu prolínající se do záběru na špinavý písek.

Oprašte klobouk zašlých časů, pane Hulot. Magnifique!

Závěrečný podvod na diváka si přímo říká o vyvolání diskuze o realismu předkládaném filmovým médiem. Jodorowsky kritizuje skutečnou společnost a masová média pomocí prvků naprosto se vymykajících představě o reálném světě, přesto se divák cítí závěrečnou konkluzí podveden. Divák přijímá Jodorowského surrealistickou vizi za reálnou - neexistuje žádné plátno, žádná promítačka, jen film a my. Hranice jsou smazány, okolní prostředí neexistuje. Otázkou je, zda my jsme ve filmu nebo film v nás. Je zajímavé, že se dostáváme k realitě blíže v surrealistickém snímku než ve "středoproudém dramatu ze skutečnosti". Intenzitou k podstatě!

Herci jsou lidé. Lidé jsou herci. Divadlo je realita. Všichni jsme Karamazovi.

Zatímco Scorsese přes ambivalentnost zobrazení násilí nutí diváka ke ztotožnění a Cronenberg nechává násilím ovlivňovat postavy a diváky (pro některé postavy se stává až sexuálním stimulantem; zkoumá působení násilí na lidi; nechává vykolejit diváky zvyklé na poeticky laděné násilí ve filmech), debutující Michôd vnímá násilí jako něco, co se v průběhu příběhu nečekaně objeví a ihned zmizí. Násilí se stává neměnným vyústěním okolnosti, které Michôd spolu s důsledky důsledně analyzuje. _________ Rodina Codyových je ve své vzájemné hřejivosti až mrtvolně chladivá, což se s přibývajícím časem stráveným v jejich společnosti stupňuje, tomu dopomáhá i účelně jednoduchá formální stránka a časté používání odcizovacích efektů. _________Všimněte si, jak kameraman Adam Arkapaw pracuje se záběry - jsou to vždy uzavřené útvary se začátkem, prostředkem a koncem. _________ Strhující, herecky přesné. Poklad australské kinematografie. (28.7.2010 - 36. LFŠ v Uherském Hradišti)

Cameron předvádí úplně opačnou hru s diváckých očekáváním, než s jakým operuje například Hitchcock (popř. Tarantino), místo nečekaného vývoje situace servíruje přesně to, co čekáme. Říkejte tomu klišé, já radši používám označení přímočarý příběh. Nic v něm nepřebývá, ani nechybí - pokud tedy vezmeme v úvahu komplexnost děje. Ve filmu je mnoho motivů, z kterých by se mohl odvíjet další podružný děj, ale vždy by to znamenalo zaměření se na určitý problém - z určitého hlediska bych to uvítal, na druhou stranu by se nám nedostalo konzistentního zážitku, filmu by zhušťování příběhu neprospělo. Sledovat Avatar je jako prožít velké déjà vu, nepoznaný svět Pandory dokonale okouzlí, ale nikdy se nezbavíte pocitu, že jste jej už jednou navštívili a celý příběh dávno prožili. Nové, ale přesto tak známé. ______ Kde jste vzali ten blábol, že film je ekologická agitka? Zaujímá snad konkretní postoj? Ne, naopak motivu souznění Na´vi s přírodou je v celém příběhu účelně využito a vytváří nezapomenutelné emoce. I rýpalové, kteří se nedokázali první polovinu vnořit do nového světa a jen vyčkávali na finální matku všech bitev, musí zpětně uznat důležitost první půle. ______Využití 3D je jednoduše precizní, 3D filmy před Avatarem (na drobné vyjímky) bych označil za pouťové atrakce, s 3D bylo plýtváno na laciné efekty, které kontraproduktivně vyrušují z příběhu. Je to jako kdybyste se celou dobu dívali z otevřeného okna na svět kolem sebe, ale nemohli jste si vychutnat překrásný západ slunce, protože vám sousedovic děti házeli skrze okno do domu celou dobu míč. Díky Avataru se stanete těmi dětmi, kteří ten míč hází...

Vizuálně i formálně vytříbené, ve filmu nenajdete žádnou samoúčelnou exhibici - styl je hybatelem děje. Zaujme hudba připomínající tóny Clinta Mansella, dobová nedobovost je hudební složkou ještě více umocňována. Marek Najbrt se nebál jít vlastní cestou a místo klasického emočně vydírajícího dramatu na pozadí heydrichiády dostáváme originální filmový zážitek. Kéž by bylo v tom našem českém rybníčku více Najbrtů ... _______ P.S. Dokáži si živě představit, jak by stejný námět zničili jiní čeští tvůrci, začalo by to nevinným přepisováním dějin - hlavní hrdinové by totiž jezdili na bicyklu značky Author, nenápadný product placement a český film jsou přeci jako jednovaječná dvojčata. (přeháním, ale je to smutná pravda)

Zack Snyder se nepokusil zfilmovat nezfilmovatelné, on pouze se vším citem otiskl komiksovou předlohu na plátno a výsledkem je film, který v mnohém má zcela nefilmový charakter. A to je jediná správná cesta Watchmenů na plátno. Ten, kdo filmu vyčítá přílišnou doslovnost vůči komiksu, by si měl vzpomenout na Pána Prstenů – vyčítal snad někdo Jacksonovi, že se křečovitě drží předlohy? Ne. To, že se Snyder drží okýnko po okýnku předlohy nikomu neuškodilo – komiksem nedotknutí diváci si ničeho nevšimnou a fandové budou spíše nadšeni z toho, že si k jednotlivým scénám mohou přiřadit komiksovou verzi. Uškodilo to snad příběhu? Ne.____ Mírné zploštění děje a charakteru bylo u tak rozsáhlého díla nevyhnutelné, ale věřím, že Director´s cut nám spraví náladu a kupříkladu „hlavního záporáka” vykreslí více do hloubky, aby ho i předlohy neznalý divák plně pochopil. Shrnuto, podtrženo – Zack Snyder to dokázal, natočil nefilmové dílo, které fanoušky komiksu posadí na zadek a neznalé diváky buďto ohromí, nebo znechutí. A podle propadů po prvním týdnu, neznalých diváků v druhé skupině bylo asi poněkud více, bohužel. P.S. Alane, odhoď ten drsňáckej postoj a klidně se na ten po**anej film koukni, infarkt z něj rozhodně nedostaneš.

Koncept epizod nedává moc prostoru odběhnout od jisté schématičnosti, která byla nejvíce patrná v první sérii, ale i přesto tvůrci přichází s velkou porci originálních nápadů, jež nedají vydechnout. Seriál je nejenom vtipný, ale on je i chytrý a nebojí se zabrousit do psychologie postav - House M.D. je jeden z mála seriálů, který je sérii od série lepší a lepší.

Super 8 nostalgicky vzpomíná na zašlé časy osmdesátkových blockbusterů, kdy nám ještě záleželo na postavách a triky nebyly pouhým cílem, ale prostředkem. Co je hlavní, film nezůstává u pouhého nostalgického pomrkávání, ale vypráví nosný příběh, nutno dodat s dynamikou a čistotou hodnou J.J. Abramse 21. století. Dívat se na Super 8 je jako jet starým naleštěným Cadillacem, do kterého Abrams namontoval ABS, EBS a airbagy, ____ P.S. Diváci, kteří si budou stěžovat na závěr, nechť si u mě vyzvednou uniformu do armády, bude jim jistě slušet. Konec byl logickým vyústěním celého příběhu, který byl vyprávěn z dětské, tedy naivní, perspektivy.