Neth

Film sice výborný a krásný, leč jako kdyby mu chybělo to "něco", co třeba mělo Million Dollar Baby, díky čemu by se z Gran Torina stalo něco nezapomenutelného.

Když budu lehce vulgární, tak tohle je katarze jako prase... Olga Šípková mi nikdy úplně nevadila, maximálně mě štvala tím věčně pozitivním výrazem, tady se však ukázala jako normální sympatická ženská. Ale tady se ani nejedná ani tak o Olgu Šípkovou, ale jako spíš o zamyšlení nad lidskou povahou. Burian s Žaludem decimující Špíkovou, která jim vzdoruje tak dlouho, že to dál už neunese, a následný Burianův rozhovor s Žaludem a jejich sebereflexe... A tam mi nějak došlo, že mám ráda Jana Buriana:o)

Pohádka plná "svěrákovštiny", příjemná, vtipná, rozhodně jedna z nejlepších u nás vzniklých, navíc - alespoň co si pamatuju... - první film, na kterém jsem byla v kině. Tak už jen kvůli tomu ten plný počet!:o)

Mám ráda "divné" filmy. Mám ráda filmy, které člověka nutí, aby se zamyslel. Mám ráda filmy, které se nebojí s člověkem zacloumat. Líbil se mi námět Synekdochy - hodně se mi líbil. Synekdocha celkově byla dobře hodnocená. Byla jsem varována, že to je příšerný film. Byla jsem zvědavá. A tak jsem si Synecdoche, New York pustila. Úvodní dětský zpět mě trošku vyděsil (teď už vím, že film, který začíná zpěvem nějakého děcka, se má vypnout, tehdy jsem to ale byla ještě ochotná odpustit), ale pokračovala jsem dál. A výsledek nějak nebyl takový, jak jsem si ho představovala. Pár skvělých nápadů (jak úvodní ráno, tak i například dialog: "Co odjela, nezavovala. Je to rok" - Je to týden."), ale jinak podivná schíza, zmatená zvrácenost (a tohle ještě dokážu pochopit!), zmatený scénář, podivný bloud aneb hlavní hrdina Caden (ale Phillip válel), šílené cesty do Berlína a tak nějak až moc exkrementů a moc menstruační krve (pochopitelně vše pojaté pouze slovy:o) ). Přemýšlela jsem nad Kaufmanem. Přemýšlela jsem nad tím, co to hulí za matroš. Ten ale musí mít grády! Ale pak mě někdy na začátku poslední půlhodiny po dalším dějovém zvratu napadlo: "A jak to Caden zrežíruje teď?", což mi udělo velkou radost, nebudu lhát. A jako by to byla předzvěst, poslední půlhodina byla zkrátka krásná. Vše zapadlo a já uviděla tu sílu, kterou Synecdoche přece jenom má. Jen jsem si představovala, že celý film bude stejně silný, ne pouze jeho jedna čtvrtina. Mohla bych dát Synecdoche, New York vysoké hodnocení. Ale nedám. Nedokážu odpustit to, že většinu doby jsem se koukala na ZZ (zhmotněné zoufalství). Ale nedám ani špatné hodnocení, protože Synecdocha to "něco" ve mně zanechala. Nechám to tak.

Není jediný důvod, proč nedat plný počet. Nádherná dvou a půl hodinová jízda.

Když se přeskočí hudební čísla, jedná se o dílo bezmála dokonalé.

Vždycky jsem si myslela, že už jen takovéto téma nemůže být nudné. A vida, bylo. Kdyby aspoň ta holka vypadala na těch třináct, to by bylo asi jiný kafe.

A ozbrojená pepřovým sprejem se vydala za cílovou osobou. Ccccccsssssss!! "Ááááááááá!" - no dokáže tomu někdo odolat? Odpad! za debilitu, pět hvězd za nechtěnou vtipnost, vycházejí vkusné tři.

I když přece jenom patřím do cílové skupiny, fenomén Stmívání prošel v poklidu kolem mě, knihu jsem nečetla a vlastně ani nehodlám. Ale jelikož jsem od přírody zvědavá a jelikož jsem potřebovala nějakou oddychovku, Stmívání bylo jasnou volbou. Nečekala jsem vůbec nic. Tedy vlastně čekala: čekala jsem děs běs, emo fňukárnu, prostě něco, u čeho bych se dobře pobavila nad tím, jak to je debilní, pak bych sem vesele napsala, jaká to byla tragédie, připojila něco ve stylu, že záhuba lidsta se blíží, a v klidu a pohodě šla spát. A ono by to bylo i nejjednodušší. Ale pravdou je však to, že mě Stmívání strašně příjemně překvapilo. Jo, je to kýč jak bič (v mnoha případech ale chybou knižní předlohy: upíři třpytící se na slunci, to je prostě prasárna, to se jinak nedá říct), něco tam skutečně k smíchu je, ale (!!) no a co? Vizuální stylizace je zkrátka krásná, na tom místě bych si skutečně dovedla představit svůj život:o), hudba dobře použitá (jen mi jeden motiv až nepříjemně připomínal Mansellovu Fontánu, to mě trochu štvalo), ale co si budeme povídat, celý film stojí hlavně na představitelích hlavních postav. Oba dva uvěřetelní, výborně se k sobě hodili. Steward je skutečně moc pěkná slečna a má kouzlo, Pattinson rozervaný, chladný, nebezpečný a vášnivě milující, no vážně, může se někdo těm Edwardovo fanynkám divit?:o)) Celou dobu, po kterou jsem film sledovala, jsem pořád měla na jazyku slovo, které to všechno vystihuje. Je to "cool". A to jak v negativním, tak v pozitivním slova smyslu. Čtyři hvězdy se mi zdají možná trochu moc, ty přece jenom dávám poněkud jiným snímkům.... Tak ať. Už jen za to příjemné překvapení, už jen za to, že nikomu neublíží.

Viděla jsem 59 minut a jsem si jistá, že tohle dokoukat fakt nechci. Zhmotněné zoufalství.