Raevan

První polovina ode mě dostane tři hvězdičky a to jen za motiv filmu, protože jinak se potácela na hraně patosu a kýče. Druhá si ale zaslouží plnou, ne-li plnší, neboť promluvila k duši obrazem jednoho osudu, přičemž jemně nastínila jeho potenciální budoucnost..

Miranda - latinskoamerická země pekelná pašuje skrze jejího velvyslance do civilizovaného světa úlomky zla, na něž se lepí další a další. Probouzím se. To vše s nádechem absurdní zbytečnosti..

nepěkné, nezábavné atd. proste takovej normální béčkovej seriál...

uznávám neni to úplně extra, ale vcelku se u toho pobavíte a ani náhodou se u toho nebudete nudit....

1984. Velký Bratr je nakonec přece jen člověk, protože střípek z něj k lidství tíhne.

Vcelku příjemný snímek, který ale postrádá jakoukoli gradaci. Charaktery jsou sice vykresleny, ale imho na jiný papír než samotná lehce předvídatelná zápletka bez jakékoli jiskry o konci nemluvě. Rozhodně mě ale potěšil jako náhled do mé oblíbené doby, a taky přinesl, naštěstí jen, zamyšlení jak by vypadal svět bez vy-víte-koho.

Tři plus. Dle mě nevyužitý potenciál příběhu, hlavně díky kostrbaté režii. Václav je démon. Václav je hulvát, co chrání ženy. Je to ohledně techniky geniální mozkově retardované přerostlé dítě. Ponaučení? Přestal jsem hledat. Každopádně musím podotknout, že se mi, jakkoliv proti mé vůli, zalíbila postava Jiřího Lábuse. Postava předsedy starosty dívajícího se skrze rozbité okno do minulosti. Dramatická pomlka. Naopak postava Václavova otce jednou potěší, podruhé nepotěší, potřetí nepotěší, počtvrté již exponencionálně, nemusím snad pokračovat. Je to populistická imaginární postava, která má filmu dodat čtvrtou dimenzi ale utápí se v sobě. Postava jíž se podařila jediná správná věc - vykrvácet někomu na hlavu.

Nejen zrcadlo slovenské válečné společnosti prakticky zevnitř jednoho domu.Film o prostém člověku, který je vystaven těžkým zkouškám své morálnosti, film o morálnosti, vystavené těžkým zkouškám sebezáchovných tendencí a zbabělosti člověka.. Chtěl bych vidět sám sebe, kudy by se ubíraly mé kroky, takhle z křesla ale přirizeně.. Ačkoliv kdybych měl tu možnost asi bych si to rychle rozmyslel.. člověk je totiž takový, že neuvidí dobrou skutečnost radši, než aby riskoval že uvidí špatnou..

Mě osobně to obrovsky zklamalo, ačkoli jsem si vědom možné spojitosti mého zklamání s obřím monumentálním opeřeným očekáváním.. Zápletku jsem odhadl už ze začátku, ale to že správně, počítám spíš mezi pozitiva filmu, neboť to bylo jednou z mála radostí, že jsem vyhrál tu nepsanou sázku ..

Víc než komedii jsem to ale žal bohu chápal jako paralelu k americké společnosti 50.let, motiv navenek šťastné rodiny, kterou uvnitř zmítají problémy a která se nechce v nejmenším lišit od ostatních.. A potom ti zombíci, není to snad o rasovém podtextu? Není snad rasový podtext o zombících? :)