Recenze (1 798)
The Last Stop in Yuma County (2023)
Povedená taškařice jako od Tarantina. O čem to je? O neschopnosti přemýšlet jeden tah dopředu. A taky o tom, že když se má něco posrat, tak se to zaručeně posere. Ale teda big time!
Jeden život (2023)
Jako, ano. Asi to mohlo být scénáristicky pojato velkolepěji, protože narvat Wintonův příběh do 108 minut prostě nejde. Spousta nudných zoufalostí je roztahaná do tří hodin, ale TOHLE je film, který by si je fakt zasloužil. Vlastně je to spíš na seriál. Každopádně nenudí a v závěru jsem bulel jak želva, takže schopnost vyvolat emoce má 10/10. Akorát zkrátka nezbyl prostor na pokrytí Wintonova života poté, co to na něj prasklo.
Duna: Část druhá (2024)
To byla zase nuda jak prase! Druhý díl seriálu, plný předlouhých, patetických rozprav, které jsou střídmě přerušované občasným digitálním bordelem na pozadí šedohnědé, unylé pouště. Dlouho jsem se tak netěšil na závěrečné titulky. (Poznámka pro mé budoucí já: Jestli v roce 2028 skutečně vyjde třetí díl, tak raději sleduj mouchu srát, pomalinku se dloubej v hemoroidu nebo si přečti libovolnou knížku od Klause, ale Dunu používej výhradně jako substituci Rohypnolu!)
Vymahač (2022)
Antonín Panděras ve filmu, který vůbec ničím nepřekvapí a je tuctový jak fusekle, ale nenudí, neurazí a člověk si u něj odpočine. Proč ne?
Vydrž! (2022)
Skvělý námět, debilní scénář. Pravda, umí vyvolat vertigo. Ne tak dobře jako 610 metrů nad zemí, ale umí. Ruce a nohy během sledování zpocené, jako bych je právě vytáhl z rybníka. Slabší tři.
The Offering (2022)
Look & feel televizní inscenace.
Městečko South Park - Help, My Teenager Hates Me! (2022) (epizoda)
Tato epizoda mě trefila v naprosto přiléhavé životní fázi!
Zločiny budoucnosti (2022)
Je to divný. Jakože fest. Vydržel jsem 35 minut a bylo to čím dál tím divnější. Vypadá to, jako by scénář vygeneroval brutálně halucinující ChatGPT. Divnost bych mu ještě odpustil, ale tu ukrutnou, nesnesitelnou nudnost fakt ne.
Play Dead (2022)
Skvělý námět, mizerné provedení. V osmdesátkách by to byl hit, dnes už jenom shit. Problém je, že většina věcí tady nedává smysl a provedení je místy až směšné.
The Price We Pay (2022)
Céčkový slasher osmdesátkového ražení, který místy sklouzává do sebeparodie. V osmdesátkách by to byla bomba, dnes už člověk jenom kroutí hlavou.