spacylemon

"Jestli se nějakej zkurvenej vocas jenom pohne, tak vás tu všechny voddělám do posledního kreténa"... a pak už nic nebylo jako dřív...

... stokrát viděný melodram, kterému navíc ve druhé půlce těžce padá řetěz... přesto jsem se ho ještě pořád nenabažil.

"Snílci to nemají lehké."... Krásný film s krásnou kamerou a krásnou hudbou... Půvabná představitelka hlavní role a její příběh plný fantazie a nádherně šílených postaviček... No není to dokonalý film?... (Co ale rozhodně není dokonalé, je verze s českým telenovelovským dabingem. Upřímně lituju lidi, kteří měli čest tuhle verzi vidět, teda slyšet.) ...ale zpět k příjemnějším věcem: Snílci to nemají lehké, ale občas i jejich příběh končí slaďoučkým happyendem... Tenhle film je prostě jako posezení v parku zalitém poledním sluncem, jako vůně rozpáleného asfaltu přes který se právě přehnala krátká letní přeháňka, jako... Možná to zní jako kýč a možná je i celá Amélie kýč a nebo taky ne... vlastně ano! tenhle film je dokonalý.

Mám rád filmy, u kterých člověk musí přemýšlet, co se to tam vlastně kurva děje. Ale tenhle mi dal už vážně zabrat... Nevim, asi jsem natvrdlý (to je nakonec docela možné), ale až někde v polovině filmu jsem TO konečně pochopil a u luštění časové linie jsem se zapotil teda víc než u Mementa s Bender's Big Score dohromady... U málokterých filmů se mi stává, že bych si je hned po shlédnutí musel ve dvě ráno pustit znovu... A nebylo to jenom proto, abych si napodruhé všechno ujasnil, všiml si spousty detailů, co mi napoprvé unikly... Ne! Bylo to hlavně proto, že těch úvodních 17 poetických minut, i ten zbytek se sondou do Joelova mozku, ve mně opravdu zanechalo stopy... Na tenhle film se prostě můžu podívat kdykoliv znovu a vždy mě znovu dostane, stejně jako se do sebe vždy opět zamilují Joel a Clementine.

Mimořádně vtipný, tragický a poetický film... Dva pobudové si užívají svou bezstarostnou jízdu a tak se bez cíle toulají, když potřebujou auto, vezmou si ho, když potřebují ženu, taky si ji vezmou (a že ne každá do toho jde úplně dobrovolně), ale dělají to s vtipem a proti všem očekáváním to nevyznívá vůbec vulgárně... Všechno ale nejde vždycky dobře a scéna, kdy se po noci strávené s ženou, která ve vězení "přestala krvácet", vrátí k Marii-Ange, patří k nejsilnějším... A vůbec, krásná a nahá Marie-Ange, kterou už nebavilo, že si všichni dělali z jejího zadku průchoďák... s ní přichází ke konci i poetická rovina filmu, vrcholící závěrečnou svobodnou jízdou kamsi, která jednou musí skončit, ale jde přece o to, aby skončila co nejpozději...

..na první pohled jen taková provokativní zlá komédie, jaké mají mazlíčci rádi; i když ta tragédie probublává pod povrchem celou dobu, nemilosrdně se vynoří ale až na závěr... a když si pak (jak to u mimořádných filmů občas dělám) dám další den druhý pohled, tak najednou všechno dává smysl a bolí.. smutný, smutný film.