spacylemon

Řadu The Big Bang Theory píše ňákých 8 scenáristů; Kosmo napsal jeden Baldachýn. Kadence Velkého třesku je 8 vtipů za minutu; v Kosmu člověk čeká na pořádný "kulťák" klidně půl epizody. Ale co. Co byste kurva jako furt chtěli; vždyť jsme Češi... (A co maj teprv říkat Slováci - ti nemaj ani to Kosmo! :P)

Hynek Čermák není jen rapl, ale taky nejlepší komik (minimálně) roku! To načasování a dikce, když se Kuneš představuje - tomu se teprv říká umění gagu! :) (A to jsem k němu před Raplem žádné velké sympatie nechoval.) Kriminálka je to poctivá, z těch nedávných ji dám klidně na druhé místo za 1. oddělení (jasně, Mamon jsem třeba neviděl a s Pustinou si ještě nevím úplně rady), ale samozřejmě s výhradou... I když to je spíš můj problém, že i od nejlokálnějších krimi bych chtěl případy s rozluštěním div ne colombo-poirot-sherlokovských rozměrů; a tady to spíš stojí na čuchu hlavního hrdiny.

... co si budem povídat, český bigbít dostal teda od České televize před 18 lety propracovanější dokumentární sérii... Holt povrchnější hudba, povrchnější zpracování. A že já (jako magor do hudební historie v souvislostech) bych o hlubší pohled stál! No a taky ten koncept, způsob, jakým to rozdělili na čtyři díly, asi úplně nepobírám - však stejně to pokaždé začíná Chladilem a končí Lunetiky, tak jakýpak štráchy zase?

a) Winfried Conradi je mastertroll, až vyrostu, chci být jako on. b) Toni Erdmann není komedie (omg!), je to smutný film s vtipnými scénami... (zatímco třeba mé oblíbené Fargo nebo Wild at Heart jsou ve skutečnosti veselé filmy s tragickými / brutálními scénami, přesto je csfd jako komedie nešacuje, no jak se v tom má pak člověk vyznat, sakra) ... c) Trailer je tragicky špatný a kdybych ho nedejbože viděl dřív, tak přijdu o nejsilnější filmový zážitek tohohle roku........... pokračování: d) Neuběhl ještě ani měsíc a ta bláznivá chuť podívat se znovu na celých 163 minut (!!!), mě pořád nepřešla. Co jsem to psal posledně? "Filmový zážitek roku"? Tyvole, todle už horizont roku dávno přesáhlo a bude ve mně rezonovat ještě dlouho. Já totiž úplně přesně rozumím Winfriedovi i Ines.

Sovětská němá úchylně groteskní agitka. Moč, krev a slzy.

Nejsem zrovna fanoušek, natož beatlemaniak, ale tohle prostě maká!

Voříšková dostává prostor, přebírá přihrávku a skóruje! Btw. sestavu čtyř hrajících zpěváků z Exorcisty (Budař, Winterová, Kyšperský, Nebřenský) a pátého všudybyla Toadera, posiluje šestý zpěvák Honza Kalina - světový rekord!

Vážně stačí natočit divadelní hru na kameru, aby z toho byl dobrý film? (Vůbec netuším, jestli je to opravdu podle hry, jen hádám... aha, tak prý je a čouhá to dost.) Takových bytových konverzaček už bylo...

... všechno jsou to blázni... A ještě než to pude do TV a zvedne se shitstorm, jak je to neobjektivní, "prosluníčkářské" a blablabla, tak vám řeknu jedno: jasně, tvůrci jsou logicky z "kulturní fronty", ale tady to schytaly obě strany (stejný případ jako u Spřízněni přímou volbou). Kdo to nevidí, tak je idiot s klapkami na očích. Eva Hrindová mezi těmi zperníkovanými Konvičky, pizizubými Hamply, tahači za nitky Volfovou s Vítkem Bártou, náckem Bartošem, fašounem Vandasem, či notorickou blbkou Slámovou, nakonec vypadá jako skoro normální zmatená ženská (která jenom občas ráda sdílí hoaxy a píše pičoviny o Bittalové). Takže si vlastně polepšila. Zatímco Eva Zahradníčková je chodící klišé. Jak vystřižená z protiimigrační propagandy... Nespokojená se svým životem opouští manžela i děti, dojímá se nad osudem běženců, vykřikuje do světa o nutnosti okysličit Evropu novou krví, načež sbalí muslima, oblíkne hidžáb a vyrazí na jakousi muslimskou konferenci, kde už ale přijde o první část iluzí, když se k ní - ženě - chovají jako k póvlu, aby nakonec přiznala, že i ten její je trošku mešuge a vlastně se asi pobodal sám... vždyť to říkám, jsou to blázni... A i ten syrský mladík a jeho názor na míchání Západu do syrských věcí, taky není nic, co by hladilo "kavárnu" zrovna po srsti... Třetí paní pak aspoň dokazuje, že konflikt People's Front of Judea vs Judea People's Front, je věčný a vlastní oběma stranám.

Jako sorry, ale několikrát během filmu pustit titulní song a pokaždé ho utnout ještě před vygradováním s Iggyho řevem..?? Jakože cože? Jarmuschi, seš sadista nebo proč mi to děláš? .... Solidní, profesionální dokument o dobré (a především vlivné) kapele. Na to, aby šlo o "something special", chybí zkrátka ňáká objevnější informace, emocepudící scéna nebo aspoň ten celý titulní song.