Pět mrtvých psů

O fous lepší než Případ pro exorcistu, ale pořád ani pořádné krimi, ani žádné drama, zase především fraška. Jak jinak si vysvětlit, že kriminalisté místo vyšetřování vysedávají bezúčelně v nemocnici a pak jdou na nudle nebo že v ZOO nechají lva, který se má co nevidět probudit z narkózy, klidně ležet na podlaze ošetřovny. (24.04.2016)

1. díl: V klidu kriminálka snímaná soudobým poloseverským stylem. Oproti předchozímu psychotropnímu zážitku to Hřebejk vrátil do normálních kolejí. V jeho podání oproti svému minulému pokusu vyladil humornou stránku. Ta tam nechybí, ale je včleněna do příběhu nenásilnějším způsobem (fotbalové jména, vynikající zjebávající projev velitele Voříškové). Kulisy jsou také nevšední...rozjezd OK. 69%. 2. díl: Moravský civilní venkov v naznačené pavučině vztahu je uvěřitelný. Záporák je přesně produkt své doby (Martin Havelka má bohaté zkušenosti s hraním šmejdů). Není to vyšetřovačka o velkých zvratech, což určitě na naší vesnici nevadí. Jinak to svinstvo se dostalo i na Krnovsko :) . 67%. 3. díl: Žádné překvapení se nestalo. Vcelku umě natočené cz krimi chybí nějaký nečekaný moment/komplikace. Prostě cokoliv, co by zmátlo diváka. 64%. Celkové %: 67%. (18.04.2016)

Rutinní záležitost na objednávku ČT, která nepřekvapí opravdu ničím, tedy ani pachatelem. Ono v podstatě celý tento slavný tým od Nejsvětější Trojice mi už začíná lézt krkem. Buď ať si detektivové najmou lepšího scénáristu s režisérem, nebo bysme měli zkusit výraznou obměnu hlavních rolí. Celé to začíná být takové "bezpohlavní". Jednu hvězdu navíc dávám za holomómckó ZOO, kam rád jezdívám, i když mě tam honila lama a já si kvůli ní zlomil žebro. (01.05.2016)

Tenhle příběh se mi líbil moc- a to jak po obsahové, tak i po formální stránce. V porovnání s Modrými stíny je to tisíc a jedna - ve prospěch Pěti psů. Nebyla to možná nijak objevná filmařina, ale byla funkční. Narozdíl právě od Taušova experimentu. Vyzdvihl bych záporáka Martina Havelky a Ivana Kalinu v roli policajta, oba mi přišli vynikající. Naopak neocením herectví Kláry Melíškové a Miroslava Krobota. Ale neosobuji si patent na rozum, je to můj čistě osobní názor. Nadchly mě některé zdánlivé detaily- policistova na zem upadnuvší zbraň při zatýkání, lev probírající se ve veterinářově ordinaci z mrákot..., jindy mě otrávili, když například nechali přežít kriminalistu bodnutého do tepny, přitom odborná pomoc se k němu měla šanci dostat teprve po xx minutách. Taky jsem se podivoval třeba tomu, že Kristýnu se někdo pokusí zabít, protože objevila medvědy, zatímco její komplic se dál procházel objektem nikým neohrožován. Ale jak jsem psal v úvodu- tohle byla přesto ve všech ohledech a směrech velmi slušná krimi. (27.04.2016)

PROSÍM, NEČTĚTE, POKUD JSTE NEVIDĚLI: Na počátku byla zvědavost, jak - a zda-li vůbec - se podaří režii hrubě podřízenou atmosféře, jakou byla ta Taušova z Modrých stínů, rozvinout. Nejdřív to vypadalo, že Hřebejk takřka neznatelně naváže, jen jak tentokrát diktují nejen absence 'vysoké politiky', ale i Hřebejkův odlišný tvůrčí naturel, 'vše' zklidní, zcivilní, zevšední - své schopnosti dá do služeb věci, tedy série samotné. Bohužel. Tahle naděje vzala za své ve druhé polovině Psů. Výslovně bych vytkl laxnost, kterou režie i scénář zadusily možnosti, které se před nimy zjevily spolu s rozmláceným, v mlze pohlcenýho kravínem. Jsem přesvědčený, že šlo neslevit z civilnosti a nenafilmovat to takhle ploše. A probůh, co ty dva nešťastně zřetězené monology, které by nešlo obhájit, ani kdyby nestály v šiku jeden za druhým? Nevěřícně jsem zíral už na zpověď venkovského policajta, která mi připomínala špatně sehrané ochotnické představení, při čemž bych neřekl, že šlo o schopnosti herce, jako spíš o slova, která mu byla vnucena do úst a situace, která k tomu byla nedostatečně připravena, ochotnické představení které definitivně přervalo spád děje. Když pak rovnou přestřihneme na Výrovou v roli vypravěčky, která svému zraněnému kolegovi sděluje "how it happened", je zřejmé, že tuzemští tvůrci sáhli po osvědčené metodě v naprosto nepravý okamžik, neboť abych mohl po tomto dramaturgickém manévru sáhnout, aniž by zbyla pachuť nepatřičnosti, musel bych naplnit celou řadu podmínek, z nichž, řekl bych, nebyla naplněna ani jediná - tedy s výjimkou nedostatku stopáže pro alternativu. Škoda... PS: K songu pod úvodními/závěrečnými titulky: To snad ne. (29.04.2016)