ollie24

Jednu hvězdičku bych udělil akorát za Owena Wilsona - ten to “jakžtakž” svým hereckým umem zachraňuje. Jinak je spíš nepochopitelné, že tuto intergalaktickou blbost (s ješte blbějším námětem) někdo vůbec zrealizoval.

Působivý příběh, přednádherně nasnímaný, doprovozený skvělou hudbou. Zážitek hodný ocenění!

Strhující série hodna svých ocenění. Televizní creme de la creme!

Tohle bylo opravdu, ale opravdu slabé. Je mi záhadou, že se takovýto film dočkal solidního rozpočtu i solidních hlavních herců.

Michael Douglas tu jen víc potvrzuje, jak svělý herec je. Spolu s nemémě vynikajícím Mattem Damonem mají na svědomí vskutku skvělý film.

I přes všechna klasická cliché se jedná o docela zdařilý snímek - včetně překvapivě upřímného výkonu Chevyho Chase. Příběh i jeho vyprávění je velmi klasické, neriskuje žádné přílišné vybočení ze zajetých kolejí (snad kromě psychadelické de-tour v druhé polovině filmu). Řemeslně je to dobrý film.

Překvapení z nabídky Netflixu, které podává skvěle zrežírovaný příběh zakladatelů časopisu National Lampoon, ze které vzešlo několik velkých hvězd americké televizní a filmové komedie. Nezdá se, ale dostane se vám pod kůži.

Aaron Sorkin je zkrátka "klasa" a Chicagský Tribunál jistě nezklame nikoho ze Sorkinových fanoušků. Skvělá konverzačka, skvělá výprava i velmi vděčný příběh. Snad jedinou skvrnou na jinak perfektním filmu je příliš patetický závěr, který by se ale dal přisoudit spíš jeho režisérské "nezkušenosti". Stejně tak se dá v podstatě mávnout i nad možná trochu rychlým tempem snímku, který nedá divákovi příliš šancí se vžít.... Ale ani to nevadí; stále je to Aaron Sorkin, jehož scénáře jsou zárukou kvality - ať už je režíruje kdokoliv a jakkoliv.

"The Queen's Gambit" je bez jakékoliv diskuze jeden z nejlepších seriálových počinů roku 2020. Famózně natočený příběh, precizně napsaný scénář a neuvěřitelně zdařilý casting a výprava. Těžko věřit tomu, že seriál věnující se tak dogmatizovanému tématu, jako jsou šachy, může mít tak silný dopad na diváky, kteří o šachách skoro nic neví. Není to totiž příběh jen o hře, ale taky příběh o ženské emancipaci, příběh o nerovnoprávnostech 50. a 60. let v USA, příběh o osobních démonech a o tom, co vlastně znamená láska. A to vše bez zbytečného patosu či kýče. Opravdu událost hodna pozornosti každého zvídavého diváka.

Tenet se dá hodnotit z několika úhlů pohledu: Takřka životní roli, profilující ho ven ze zajetých kolejí, si ve filmu střihl Robert Pattinson - určitě zdařelý a šťastný casting na velmi sympatickou roli, kterou by si každý herec jistě přál získat. Pattinson exceluje každou vteřinu co ho na plátně vidíme; vyzrál jako víno. Řemeslně je film skutečně jedinečný - je důležité si uvědomit jak neskutečně náročné je takový scénář realizovat a jak moc je to ještě náročnější, když se Cristopher Nolan zařekne, že v celém filmu nepoužije ani jeden green screen. Ve filmu, kde si hrajeme s plynutím času je to těžko představitelné. Když máte ale k dispozici 200 milionů USD, tak se to samozřejmě dělá trochu snadněji - holt vemete skutečné letadlo a do toho baráku ho skutečně narvete. Bez Nolana samotného by to ale nikdy nešlo, je to skutečně nebývalý filmový talent - o tom žádná. Tenet má ale problém jinde: Zatímco je hlavní koncept filmu dobře představený a indicie do sebe zapadají poměrně hladce, tempo příběhu je natolik přehnané, že se sotva dokážete zorientovat v tom co naši hlavní hrdinové vůbec hledají a co že to vlastně potřebují dokázat. On ten přiběh je ale naprosto vedlejší a není nutné ho detailně chápat - jde tu o něco jiného, o něco co pouze pochopíte zážitkem při koukání na Teneta. S tím příběhem se zkrátka blbě drží krok; koncept Teneta je ale právě v rozporu se všemi zažitými zákony linearity a tudíž není zcela možné narační kvality hodnotit.... možná právě tam zakopané jádro pudla.