Saxicola

Znáte ten pocit, kdy zíráte na něco strašně odporného, a přesto nejste schopni na to přestat zírat? Tak stejný pocit mám z Homolkových. Celý film je koncipován jako voyerský pohled do jednoho dne jedné rodiny, během něhož se nic tak závratného nestane, kromě drobných expresí jejich nízkých povah. Homolkovi nejsou hnusní ve smyslu nějaké patologické zvrácenosti, ale absolutním nedostatkem jakékoli noblesy a důstojnosti v jejich všedním životě a vzájemných vztazích. Zapomeňte na to, že tohle je obraz průměrné české rodiny, to ať si všichni flagelantští oikofobové nechají na koledu. Je to koncentrovaná karikatura maloměšťáckých manýrů a negativní vzor toho, jak bychom se měli snažit se nechovat.

Na svou dobu fenomenální počin. V osmdesátkách jsme z toho jako děcka byli naprosto vydření, dodnes si pamatuju to mrazení z objevování "mimozemského" vraku. Při dnešním zhlédnutí to přináší zajímavý retrospektivní pohled na tehdejší představy o kosmické technice. Klasika, která stárne tím správným způsobem.

Upřímně řečeno, děj je v podstatě standardní telenovela, co si budem. Ale fascinující je prostředí, kde se to odehrává. Jestli máte nějaké výhrady vůči katolíkům (a já vám je neberu), ale chcete vidět, jak to doopravdy vypadá, když se církev provozuje jako nefalšovaný byznysový projekt, pak mrkněte na tenhle seroš.

No není to vlastně úplně úžasný, že jsme součástí té části světa, která má ten luxus moci vzrušeně sledovat, jak vypadá ten skutečně správný, originální a bezchybně upečený Battenberg cake?

Bizár. Jakože fakt bizár. Neuvěřitelná výprava připomínající studiové pohádky komunistické Československé televize na steroidech, která má evokovat dojem rajské zahrady, jíž kralují porotci - kulinární bohové, a to doslova. A víte co? Nakonec tomu ty čtyři kousky dám, protože jako taková comfort soutěž hladící po srsti to funguje.

Dokonalá reality show, ale v tom negativním slova smyslu. O jídlo jde až v poslední řadě, prioritní jsou spojenectví, intriky a taktizování. Na začátku je parta sympatických vynikajících profesionálních kuchařů, ze kterých koncept této show udělá intrikující podlé sráče a vy nemáte komu fandit. Jednu hvězdu dávám za špičkovou výpravu a druhou za špičková jídla. Opravdu ale nepotřebuji vidět soutěžící, jak spí nebo si čistí zuby, a ten koncept "zpovědnice" je na pozvracení. Chci vidět gastronomii, ne psychoanalýzu.

Dobrý nápad na no-stress-show, ale problém je, že po pěti dílech máte pocit, že už jste viděli všechno. Moderátorka přehrává až do bezvědomí, francouzského cukráře je do poroty takové ptákoviny škoda (money talks, chápu), a někdy jsem měla pocit, že produkce schválně vybírá do soutěže lidi, kteří v životě nezvládli upéct ani linecké kolečko. Po pěti dílech máte pocit, že jste viděli už všechno, protože v zásadě nejde o vytvoření co nejlepšího díla, ale co nejvíc zpraseného díla. Což po pár dílech začne nudit, protože opakovaný vtip... však víme.

Pojďme splácat na jednu hromadu kdejakou kravinu, která nás zrovna napadne, a vůbec se nemusíme obtěžovat s tím, aby to dávalo smysl, protože to všechno svedeme na jednoho šílenýho dědka a bugy ve virtuální realitě, kde nic dávat smysl nemusí. Všechny postavy se chovají jako kreténi a není komu fandit. Jedna hvězda za to, že se občas podařilo vytvořit příjemně mrazivou atmosféru. Zdůrazňuji slovo občas.

O údajně černé Ptolemaiovně už bylo napsáno mnoho, takže nebudu plýtvat písmeny. Nazývat ale dokumentem slátaninu pohlížející na historii současným progresivistickým pohledem na ženy s tím, že Plutarchos stejně věděl kulový, tak to je už fakt trochu moc.

Plný počet nedávám hlavně proto, že mi ta ženská neuvěřitelně lezla na nervy. Profesionální schopnosti jí neupírám, ale prozradím tajemství: inteligence a odborná kompetence ženy opravdu nijak neutrpí, pokud občas použije šampón a hřeben, a nadto se dokáže bez infantilního vztekání obléknout adekvátně k dané příležitosti. I přes tuto výtku je to ale strhující konverzačka, kde musíte napjatě sledovat každou větu, aby vám neutekl důležitý posun v ději. Doporučuji a těším se na další řadu.