Elementál

Tak vám ani nevím, jeslti má vůbec smysl psát svoje dojmy - všechno už tady padlo... Tak snad jen zkratkovitě - první třetina, v které se nic neděje je tak akorát nabubřelá, přespříliš megalomansky pojatá a celkem o ničem. V dalších čásech nabírá film grády, ale i přesto, že tu máme spoustu sexu a násilí, není to kdovíjak strhující podívaná. Zajímavě udělaná je změna v hraběnčině psychice a také intriky Bathory-Thurzo - za což koneckonců můžou hlavně Anna Riel a Karel Roden, kteří strčí všechny ostatní herce do kapsy. A ještě levou zadní. To samé se bohužel nedá říct o mnohokrát zmiňované debilní dvojici Polívka-Mádl, která sice nehraje kdovíjak špatně, ale jejich role jsou absurdní, stojí zcela mimo příběhovou rovinu a Polívkův voice-over, spolu s Mádlovým vytím sráží film někam, kam si to možná nezaslouží. Celkově: až příliš velkolepě pojatá záležitost, která neurazí, ale bohužel ani nenadchne...škoda - třeba by příště neškodilo komornější pojetí s lepšími herci a lepším scénářem.

Ano! Po delší době konečně nějaký film, který stál fakt za to. Sirotčinec je sice "jen" obyčejná duchařina, ale s až podivuhodnou hloubkou a přesahem. Pánové Bayona a del Toro stvořili dílko, které se vymyká klasickým příběhům o duších v mnoha směrech - emocionální dopad na diváka ja zcela zdrcující a atmosféra by se dala krájet mačetou. I herecké výkony jsou přesvědčivé, scénář je inteligentní a propracovaný (včetně zajímavé pointy). Zkrátka a dobře - další ukázka naturalistického, děsuplného Španělska, v které nalezneme stopy jak del Torova Faunova labyrintu, tak Shyamalanova Šestého smyslu. Pro všechny, kteří se rádi bojí a nepotřebují k tomu hektolitry umělé krve...

Velice povedené, svižné, vtipné. Hudební scénky na velmi slušné úrovni - kdybych slyšel jen hudební stopu a nepřemýšlel nad textem, měl bych za to, že se jedná o nějaký slavný muzikál .-) Křehký příběh o superzloduchovi a jeho přihlouplém sokovi. A dokonce to má i nějaký konec a navíc vůbec ne špatný - inu Whedon se zase předvedl... A klidně by to mohlo být i delší. "Podívej se na moje zápěstí...už musím běžet!"

Snímek osvětlující dětství / mládí dr. Hannibala Lectera. Celkem uvěřitelný přechod nezkaženého dítěte ke kanibalisticko-sadistickému zabijákovi bez emocí. Ne, že by se jednalo o špatný film, ale co se původní trilogie týče, tak naprosto nestíhá. Na vině je hned několik faktorů - 1. ať je hlavní představitel jakkoliv výborný (povedený casting!), na Hopkinse nemá ani omylem, 2. příběh je až únavně lineární a ani na konci se nekoná žádná překvapivá pointa, 3. mnohé pasáže jsou zmatené a nepříliš pochopitelné, 4. Hannibal je největší kanón ze všech a ani na chvíli nad ním nemá nikdo navrch... a za 5. celek vyznívá poněkud do ztracena. Celkově zbytečný film, který na vás místy dýchne příjemnou strašidelnou atmosférou a který možná neměl vůbec vznikat. Ty tři hvězdičky dávám Gaspardu Ullielovi a průměrné kvalitě.

Velice zdařilá parodie na Beatlemánii v podání torza montypythonovské skupiny. Zejména mě potěšily reakce na známé "beatlekausy", vystupování známých figur šoubyznysu (zejm. Mick Jagger a Bill Murray) a samozřejmě klasický montypythonovský přístup k vyprávění filmu. idle pobíhající źa kamerou a teleportující se z města do města jen proto, aby se mohl přemístit jinam a tam podat jiné absurdní informace... :-) Pro fanoušky MP nutnost, pro fanouśky Beatles to samé.

Film překračující veškerá tabu, někdy až přespříliš brutálním a nevtipným způsobem. Jednotlivé skeče působí dobře - každý jeden z nich má určitou originální myšlenku, přičemž některé jsou razantně lepší, než jinačí. Ale celkově film vyznívá do ztracena - spousta scének totiž nezaujme, celková propojenost je mizivá a předfilm je nudný až k uzoufání. Rozhodně zajímavá záležitost, kterou stojí za to shlédnout, kvůli vlastnímu zážitku, ale z pohledu diváka (ať už "pythonovského" nebo "běžného") nakonec jen ucházející. Nic víc, nic míň.

Sen snad každého režiséra - natočit si film o tom, co ho doopravdy baví a zajímá. Martin Scorsese je jeden z těch mála, kterým se to povedlo. V unikátním záznamu koncertu s dokumentárními prvky dokázal úžasným způsobem zachytit Stoney v jejich možná nejlepších letech. Hudba je strhující, kamera, střih, zvuk - vše dokonale sladěno... Co si přát víc? Možná ještě víc dokumentárních prvků - pohledy do minulosti byly zajímavé, ale celkově se o samotné kapele mnoho nedozvíme (snad jen to, že každý z členů je skutečný symbol individuality) - kdo čeká víc než "jen" záznam koncertu, bude možná zklamán. Naopak ten, kdo od filmu nečeká nic bude velmi příjemně překvapen. Já jsem rozhodně nelitoval a rád si dám RS: Shine a Light někdy znovu...

Rozvleklé, balkánské, Kusturicovské... Asi k tomu není moc co dodat - přesně takový mám z filmu pocit. Ano, bylo to dobré - bylo to jak k zamyšlení, tak k pobavení, ale celkově mi ty dvě a čtvrt hodiny filmu ubíhaly velmi, velmi pomalu. Nezaznamenal jsem nic "extra", nic, co by mě donutilo se na ONSC podívat někdy znovu... Možná prostě nejsem Kusturicovský typ - ani Černá kočka, bílý kocour pro mě nebyly ničím úžasným. Nebo jsem jen příliš zmlsán Arizona Dreamem a Undergroundem a čekám, že ostatní Kusturicovy filmy budou stejně kvalitní...?

Film herců ve vedlejších rolích. No, co k tomu říct... Film obsahuje mnoho zajímavých prvků - nastolení důležitých otázek - morálka současné společnosti, ohýbání pravdy k vlastnímu prospěchu... Dále pak zaujme sympatický Aaron Eckhart, který věcně a logicky argumentuje a tím vás asi vlastně donutí se na film dívat. Celkově je snímek tuctovou americkou komedií s ohraným a nudným "příběhem" na téma otec - syn. Tím, že do filmu ovšem vstupuje Eckhart se svým filosofováním dostává tato komedie zcela jiný rozměr - je to komedie na odreagovávání a přece u ní musíte myslet... Navíc vás i skutečně rozesměje (pokud vás zrovna nenudí - a těch nudných míst je ve filmu zhruba stejně jako těch vtipných) a taktéž výborná hudba (zejm. závěrečné a úvodní titulky) vás příjemně naladí. Ale žeby něco fenomenálního? Uměleckého, či hodnotného? To ne - dokonce ani to kouření není využito tak, jak by mohlo být, ale na jedno skouknutí je to fajn.

Je toho tolik, že ani nevím od čeho začít... Možná, když už je film přiměřován k Trainspottingu (právem), tak začnu rozídly oproti TP - klady, negativy a shodami. PLUS Kamera Experimentální a zcela vydařená kamera - střídání různých typů natáčení, zrychlené záběry, možnost vidět několi záběrů najednou (postup známý již z "24", zde ovšem dovedený k dokonalosti - např. postelová scéna Marion - Harry - u té vůbec nebylo takového postupu třeba a přesto zde je a dělá z této jinak poměrně nezajímavé scény scénu zajímavou) a samozřejmě unikátní aplikace drogy. Proč se zatěžovat a zdržovat tím, že si někdo šlehne? Prostě se hodí pár prvků typických pro tuto činnost (škrtnutí zapalovače, rozšíření zorniček...), nastříhá se to a ozvučí a vznikne něco nového, neotřelého a velmi zajímavého. Suma sumárum - po vizuální stránce rozhodně netypické. MÍNUS Herci Ne, že by špatně hráli, naopak - byli výborní (zejm. oceňuji matku a černocha), ale ústřední zamilovaná dvojice mi nesedla. Ano, věřím, jejich "feťáckosti", ale po vzhledové a osobnostní stránce mi zkrátka neseděli (jedním z těch faktorů je taky samozřejmě Ewan McGregor - zkuste jej nahradit...). ROVNÁ SE Hudba A tady je toho hrozně moc - hudba, kt. je v obou filmech úžasná - oba snímky mají také svou ústřední melodii, jenž dodává filmu jeho osobitý ráz. V RFD se ovšem přidává také excelentní stránka zvuková (čemuž dopomáhá systém přechodů od scény ke scéně, klipovost a střihovost některých sekvencí). Drogy Dále samozřejmě vyznění filmu - to o čem ten film je a o čem vypovídá. RFD v určitých místech řekl bych ještě depresivnější než TP a celkově z něj vyplývá jakési antidrogové poselství, které v TS zaplaťpánbů není. Na druhou stranu si díky tomuto poselství mohl RFD dovolit enormně pochmurný závěr, který do filmu sedl jako málokde. Končit RFD happy endem, asi bych od televize odcházel z velmi smíšenými pocity... Buď jak buď, zobrazení drogistů v obou filmech mi přišlo uvěřitelné (jen mi přišelo divné, jak se stala matka v RFD závislá...) Obecně o RFD: Výjimečná záležitost, která se zařadí mezi klenoty světové kinematografie. Srovnání s TS nevyhrává, ale ani neprohrává - zkrátka je velmi plnohodnotným nástupcem a dalším s mála vynikajících filmů s drogovou tématikou. Těším se na další, Darrene Aronofsky!!