Véronique

Jednoduché, nehodnotné, kýčovité, ... Ještě by se našlo více přirovnání, které by snáz vyjádřily "kvalitu" tohoto kousku. Stejně jako souběžně vysílaná novela AR i zde se jedná o koprodukci s USA s cílem vytvořit "jednoduchou zábavu" pro hispánce žijící na jihu země. A podle toho to také vypadá.

Tento žánr mám ráda, protože se tam najdou velmi kvalitní kousky, ačkoli jsou v menšině. Podstatnou část tvoří tzv. "hrůza", která vzniká často ve spolupráci s USA a která je určená pro hispánce žijící na jihu Spojených států. AR je pravým příkladem té hrůzy a když se k tomu ještě přidá český dabing, není co řešit.

Tato telenovela patří mezi mé nejoblíbenější. "Syrovo očarujúcé" prostředí Paraguaye a Peru, krásná Grécia Colmenares a silný příběh - a to nejen u hlavního páru, Fernandy a Chemy. Velký náboj má také vztah Renáta a "myšičky". Tento kousek, ačkoli může na první pohled působit střídmě, se opravdu povedl!

Viděla jsem tuto pohádku poprvé a zklamaná jsem nebyla. Ačkoli nejsem fanynka Lukáše Vaculíka, tady mě mile překvapil. Své role se zhostil velmi dobře. Líbíla se mi i výprava a obehraný, leč povedený příběh o napravené princezně. Možná bych zvolila jinou hudbu, než jak ji představil Jiří Stivín. Je sice hravá, ale málo romantická - a to by této pohádce opravdu prospělo, protože svým žánrovým zařazením (tedy romanticko-dobrodružná) tak trochu předběhla svou dobu. Pohádce bych také vytkla trochu nezvládnutý konec - dlouhý, nudný a v závěru jen krátký pohled na šťastnou dvojici... 63%.

Tak jsem pohádku konečně viděla, ale do konce jsem nevydržela. Je příliš temná a nezajímavá - stejně jako představitele hlavních rolí. Trochu sympatie jsem shledala u Ondřeje Vetchého, jinak mě však v tento okamžika nenapadá nic pozitivního, co bych mohla vyzdvihnout. Snad určitá "pohádkovost" českých předrevolučních pohádek, která se objevuje i v Nebojsovi. 42%.

Zajímavé. Kdybych tuto pohádku hodnotila před rokem či dvěma, vedle mého jména by určitě zářily minimálně 4 hvězdičky. Patřila totiž mezi mé nejoblíbenější... Ale jak plyne čas, názory se mění. Pohádka se mi stále líbí, ale už ne tolik jako dříve. Postrádá totiž trochu té "pohádkovosti". A svou délkou pak také trochu nudí. Ani hlavní herečtí představitelé nebyli zvoleni příliš dobře... Nechci však říci, že se to nepovedlo. Na druhou stranu si pohádka drží unikát svým dějovým zasazením do cirkusového prostředí. Pěkné jsou i scény ze zámku Červená lhota či pohled na mladičkou princezničku. 62%

Tuto pohádku jsem viděla třikrát a musím se přiznat, že její obliba u mě zraje jako víno. Čím jsem starší, tím více se mi líbí a objevuji tam věci, které jsem dříve přehlížela. Předtím mi vadilo, že mladý kralevic v podání Davida Krause nenajde láskyplnou náruč u Kláry Issové. Teď jsem se přistihla, že docela i fandím mladé(mu) panošovi alias Lucii Vondráčkové. Kdo mi ale v této pohádce stále nesedí, to je Maroš Kramár. Jeho herecký projev mi vůbec nepříjde pohádkový, ačkoli ho nemám spojeného s žádným seriálem... I přes nepřítomnost hlavní záporné postavy je děj docela pěkně postaven - i v pohádkách můžou vzniknout problémy působením lidského jedince a nejen nadpřirozené zlé síly... Hudba, doprovázející Královský slib také zvyšuje jeho požitek. 64%

Je zajímavé, že ve mně tato pohádka - jako u většiny ostatních - příliš děsu nevyvolala. Je samozřejmě temější než klasické české pohádky plné barev a humoru, to je však nahrazeno notnou dávkou dobrodružství a romantiky. Nutno dodat, že těch Janových bojů a soubojů je až příliš. Moderní, romantické pojetí pohádky vůbec nezavrhuji, ba právě naopak. Ale směs pohádkových prvků musí být namíchána přiměřeně. Tady to trochu skřípalo. Ale hudba se povedla. 59%.

I přes milou Zuzanu Bydžovskou to z mé strany vyšší hodnocení nemůže být. Dětské oko by situaci možná zhodnotilo jinak, ale... Pohádka je příliš krátká na to, aby se tam rozvinul nějaký děj. Divák si tedy musí vystačit s krátkými obrazy a ty hodnotit. Příjemné je předvánoční téma a trampoty mladé kuchařinky, ne příliš povedené jsou loutkové myšky a vařečky... Tady se vlastně ani nedá moc věcí hodnotit...

Milý průkopnický film české kinematografie, jehož nedokonalosti vůbec nesnižuji kvalitu z požitku. I oko nepříliš pozorného diváka pozná znatelný přechod mezi němým a zvukovým filmem. Ze "studijního" hlediska to je však zajímavé pozorování. Stejně jako ranné výkony hvězd českého prvorepublikového filmu - Theodor Pištěk, Čeněk Šlégl, Jaroslav Marvan, Vlasta Burian aj. - tedy výborně poskládaná skupina herců, která se později potká ještě v mnoha filmech.