Parlay

Jednoho dne mi kamarád během jedné z našich častých „filmových debat“ položil otázku: „Viděl jsi Propast?“. Já na to bez náznaku jakéhokoli ostychu (teď už vím, jaký jsem to byl kulturní barbar!) odpověděl: „Ne, je to dobrý?“. Nyní, poté, co jsem svoji trestuhodnou neznalost filmové historie napravil, si můžu odpovědět sám - dobrý to je, a to sakra dobrý :-) Naštěstí jsem měl tu čest s prodlouženou režisérskou verzí, neboť divák znalý pouze verze původní byl ochuzen o podle mého mínění ústřední myšlenku filmu (kamarád viděl obě verze a pokud říkal pravdu, tak je tomu skutečně tak). Některým divákům může první polovina filmu připadat utahaná a nezajímavá, avšak já jejich názor nesdílím. Místo kritiky budu jenom a jenom chválit a pokusím se tak učinit v jedné větě: Působivě budovaná tísnivá atmosféra podmořského světa, kvalitní herecké výkony (zejména Ed Harris a Michael Biehn), mnoho nezapomenutelných scén (souboj miniponorek, Budův sestup do hlubin a zejména velmi sugestivní a precizně zahraná scéna resuscitace jednoho z hrdinů), přehlídka podmořské technologie (dýchání ve vodě? – žůžo :-)), precizní režie a v neposlední řadě atmosférická hudba Alana Silvestriho, která je sice až do závěrečných minut záměrně odsunuta do pozadí za účelem budování tísnivé atmosféry, avšak na konci si toto „utlačování“ bohatě vynahradí :-) No a co jen říci závěrem… Cameron je pašák :-)

Pokud divák vezme na vědomí, že nejnovější celovečerní zpracování příběhů slavného detektiva z Baker Street má na svědomí Guy Ritchie (režisér všem moc dobře známých akčních mafiánských hříček) a tudíž již předem přistoupí na „pravidla hry“, tak se bude královsky bavit. Charismatičtí herci (nutno podotknout, že Jude Law nijak nezaostává za Downeyem Jr.), břitké slovní výměny, humor, hravý hudební doprovod mistra Zimmera a spousta akce (včetně bullet – timu) – tj. Sherlock Holmes nového tisíciletí. Dějová linie má sice k dokonalosti daleko, avšak i přes svoji zdánlivou klišovitost dokáže v samotném závěru příjemně překvapit… Při závěrečných titulcích se na mé tváři objevil úsměv spokojeného diváka :-)

Jaká to radost, že nejsem nucen opět sáhnout k veskrze kritickému tónu, který provázel můj komentář k TV zpracování prvního z dílů Herbertovy slavné sci-fi série. Přeobsazení postu režiséra (na rozdíl od svého předchůdce vládne dění na plátně pevnou rukou a dokáže divákovi zprostředkovat to pravé „epično“) a autora hudebního doprovodu (pryč je nevýrazná hudba Graema Revella, kterou nahradily nádherné tahy smyčců a hřmění trumpet z pera Briana Tylera) přineslo velkou změnu ve filmovém vzezření světa Duny, a to notně směrem k lepšímu. Navíc se snímek může opřít o kvalitní herecké výkony - Alec Newman konečně dokazuje, že hrát umí a nezklame ani můj oblíbenec James McAvoy… Objektivněji bych hodnotil za čtytři hvězdičky, avšak vzhledem k rapidnímu zlepšení oproti předešlému dílu a famózní hudbě dávám plný počet :-)

Lynchovo naturalističtější podání (dále užívám zkratku LV) Herbertova fantaskního světa mně bylo na rozdíl od většiny zdejších uživatelů bližší... Ohledně literární Duny jsem za neználka, a tak jsem se své kulturní barbarství snažil napravit jejími filmovými zpracováními. Harrisonova TV verze, která disponuje mnohem delší stopáží a náležitě ji využívá jak k rozvedení hlavní dějové linky, tak i motivů vedlejších, na které se v LV nedostalo, byla pro mne i přes tuto nezanedbatelnou výhodu mírným zklamáním. V prvním dílu TV série jsem si musel hodně dlouho zvykat na Aleca Newmana, představitele Paula Atreida, který herecky zrovna dvakrát neexceluje a zpočátku se jeho postava jeví jako neuvěřitelně nesympatický floutek, který by si zasloužil dostat na holou (zde možná tvůrcům křivdím, neboť je možné, že se zde inspirovali románovou předlohou, ale v LV byl Paul Atreid již od prvních okamžiků mnohem zajímavější a charismatičtější postavou). V průběhu zbylých dvou dílů sice nastane zlepšení, avšak Kyleu MacLachlanovi z LV tak jako tak nesahá ani po kotníky. S představitelkou Chani, Bárou Kodetovou, jsem byl spokojen mnohem více, zejména mé oční receptory, poněvadž byl na Báru stejně krásný pohled, jako na Sean Young v LV :-) Velké zklamání pro mě představoval nevýrazný hudební doprovod Graema Revella, který nemůže omlouvat ani fakt, že se jedná o TV film, a ne plnohodnotné celovečerní zpracování, neboť k „Dětem Duny", taktéž TV projektu, složil Brian Tyler famózní hudbu, která může oněm hollywoodským velkofilmům směle konkurovat. Nemám ve zvyku psát takto obsáhlé komentáře. Důvod, proč jsem tak nyní učinil, je zřejmý - Duna je natolik zajímavou látkou, že si jej zkrátka zaslouží :-) P.S. Komentář je převážně zaplněn kritikou, avšak jedná se o zajímavý snímek, který rozhodně stojí za vyzkoušení. Pouze to zkrátka jeden chlapík jménem David Lynch o 16 let dříve zvládl dle mého názoru o něco lépe :-)

Jak se jenom ti talentovaní tučnáci mohli upsat filmu s tak prachbídným dějem a scénářem ? :-) „Dospěláckých" fórků tvůrci nabízí tuze pomálu a snímek tak uspokojí pouze cílenou skupinu pod deset let věku, které je ostatně určen především.

Hughovi dle mého názoru role sedne perfektně, Drew je správně diblíkovitá, nicméně... Žádné velké jiskření se nekoná :-( Pokoukáníčko je to příjemné a místy pobaví, avšak vyloženě rušivá a zbytečná je dramatičtější rovina týkající se Sophiiny minulosti, kterou si tvůrci mohli odpustit. P.S. Oldschoolový klip alá 80. léta je prostě boží :-)

Nejnovější režijní počin Stephena Daldryho se nemusí líbit každému, což je ostatně dobře vidět na proměnlivosti stupnice kvality uživatelských hodnocení. Někomu se může zdát úvodní půlhodinka „nahotinkově samoúčelná", příčí se mu pomalé tempo vyprávění, či ho zkrátka nezaujal samotný děj. Sám za sebe vám ovšem mohu tento velmi emotivní snímek vřele doporučit. Nepopiratelnou devízou snímku jsou herecké výkony, a to všech hlavních představitelů. Bez výjimky. Kate Winslet získala svého Oskara zcela po právu, mladíček David Kross je bezpochyby veliký talent, Bruno Ganz dominuje každou minutu svého skromného prostoru a zejména před Ralph Fiennesem hluboce smekám svůj imaginární klobouk :-) P.S. Působivá minimalistická hudba Nica Muhlyho stojí za samostatný poslech, a to nejen při samotářských večerech...

Zdaleka se nejedná o natolik špatný snímek, jak tomu zdejší uživatelská hodnocení naznačují. Komediální rovina, která díky patřičně nadšeným hercům až na výjimky šlape jako na drátkách naštěstí dominuje nad rádoby hororovými prvky a celkově vzato se jedná o příjemné jednorázové pokoukáníčko.

Prvotřídní sitcom, který si užijí i lidé, kteří nemají o fyzice a geekovství ani páru (základní znalosti americké popkultury naopak přijdou velmi vhod). Protagonisty si již po pár zhlédnutých dílech nelze než nezamilovat, zejména z Marsu spadnuvšího Sheldona (pacoši jsou to ale všichni bez výjímky :-)). První dvě série si drží svůj vysoký standard, jen tak dál...

Ewan McGregor a Colin "Raskolnikov" Farrell herecky excelují a Woody "Dostojevskij" Allen vše pevně drží v pažích. Philip Glass zkomponoval vážnou hudbu, která snímku notně dodává na naléhavosti a ve výsledku se tak jedná o velmi silný filmový zážitek. Zločin. Trest.