wege

Krásný výlet na sever. Ten film je dospělý, je strašně realistický, zároveň je celou dobu krásně skvěží, není žádné přikrášlené středoškolské drama. Prostě čistá práce ukazující dnešní mládež přesně takovou, jaká je. Mít to lepší a promakanější konec, normálně bych přemýšlel nad pěti hvězdami.

Ne, i když asi chápu, co před 20 lety lidi nadchlo. Určitá klipovost, přepínání mezi styly, hudba muselo tehdy vypadat dobře. Nicméně i když k tomu teď přihlédnu nelze pominout, že to celé nepůsobí uceleně, ale naopak strašně chaoticky, a to i v těch prostřizích do minulosti. Zároveň ta národnostní nota je hodně slabá, zejména pro Evropana, který jen povrchově cítí, že Japonci tu nadřazenost nad ostatními asi pořád nosí v sobě.

Poslední Fincher, který mi chyběl ve sbírce. Z mého pohledu v té jeho filmografii někde uprostřed. Strašně pěkně vystavěný příběh, spoustu překvapivých a chytrých momentů, a hlavně detailně propracované, že v tom (a ani logicky) není slabý moment. Možná to finále je takové slabší, ale nijak to nekazí celý dojem.

Je to strašně fajn a není to jen tím, že Elizabeth prostě žeru, a i tady byla roztomile kouzelná. Zároveň měl ten film neskutečnou hloubku, já prostě ty filmy, co vás nutí přemýšlet o životě, mám moc rád. Je tam to poselství, že všechno špatné jde zachránit, když je ochota nebo jen její náznak na obou stranách.

Jednoznačně nejslabší, co jsem z projektu viděl. Je to dáno tématem nebo lépe spíše sportem, který prostě neumíme a většina z nás ani nechápe, co znamená v Americe. Sice můžeme mít za sebou většinu filmů a seriálů o americkém fotbale a pořád nemáme ponětí. Jediné, co jsem si z toho odnesl bylo to, že někteří novináři jsou prostě mediálni mrd.. a někteří ne. Mají strašnou moc a umí ji použít, jak pro zlo, tak v boji proti zlu (známe dobře z ledna u nás). Zlo jde zastavit.

Jednou za půl roku to zvládnu, teď to bylo v lednu, kdy jsem byl filmy opravdu unavený. Můj šestý korejský seriál, takže víte, že se to povleče, že tam bude opakovaná hudba, že vrchol sblížení je vzájemný dotyk rukou apod. Tentokrát se i přes to historické téma nedostavil pocit a ani potřeba něco si dohledávat z dané doby, protože na první dobrou to působilo celé nereálně. Takže zase někdy v létě dám nějaké doramě šanci a snad budu volit lépe. Co oceňuji je, že některé scény vypadaly jak by to někdo nakreslil, v tom byla ta krása.

Máte strašně příjemný pocit, i když ten film nekončí dobře (sorry za spoiler). Cesta k tomu konci je ovšem zajímavá a na Koreu přepvapivě plná duchaplné konverzace.

Emoce vyždímané na maximum, to oni umí. Ten film má ale v tomto ohledu jeden velký mínus, je ve svém celku prostě nepřekvapivý. Překvapí jenom detaily, které ovšem nedokážou vylepšit jeho dojem. Jako za poslední roky jsem tu Koreu a Japonsko docela nakoukat a v tom všem to je pořád průměrný film, oni to umí daleko lépe, ale taky daleko hůře.

Taková příjemná tuctovka na 60%. Já ty filmy o amerických sportech, zejména jejich fotbale, moc rád. Myslím, že mi málokterý unikl a tento byl jeden z posledních. I když ono to o tom fotbale primárně není, co? Feel good level na maximu.

Jak to tady píšou asi všichni, je to důstojné zakončení a moc pěkným koncem, dobrým začátkem a takovým táhlým prostředkem. Nedá se ale nic dělat s tím, že Lea Seydoux je prostě nezajímavá, tuctová a přijde mi, že ani ne moc dobrá herečka. Prostě v celém filmu máte u ní pocit, že tam tak nějak nezapadá. Navíc to je strašně dlouhé, až moc. A po té Kubě jsem nemohl a celý film jsem čekal, kdy se zase objeví Ana a ona nikde. Závěrem si neodpustím, i když mě strašně srala nová 007, nemůžu se přidat k hejterům, že ona je nový Bond, černoška, žena!! Spousta těch kritiků asi nechápe, jak to je a jak to ostatně v tom filmu i je explicitně podáno. Je to jen číslo. A do budoucna jsem moc zvědavý, jak s tím budou pracovat.