fruitbueno

Nu.. čím začít? Asi tím, že korejská tvorba je mi vzdálená stejně jako Korea na mapě. Že nemám absolutně žádné ponětí o tamější kultuře, tvorbě, osobnostech, o ničem. A pak, zničeho nic, dostala moje spolužajda a karamajda v jednom tip na tento skvost. Klenot, který pohladí, zamrazí, potěší, ohryže na kost, donutí k slzám, zamyšlení, přinese neskutečný zmatek v hlavě, touhu vidět film znovu a nechat se unášet nádhernou, srdceryvnou a lidsky děsně přímou a upřímnou lovestory. Dojemné stříhá odkoukané ze života, jo, právě ta opravdovost je to nejpůsobivější. Je to příběh, který se klidně může stát, navíc ztvárněný tak, že rozum zůstává stát.. nu, pět bodů bez jediného zaváhání a otazník v očích spojený s lačností po dalších korejských filmech...

Z tohoto mi bylo úzko a blbě jak snad z žádného divadelního představení na světě! Problém mám asi už s textem J. A. Pitínského, kterého nemusím. Herci NDM ovšem standartně výborní, jejich výkony jsou za 5* bez debat...

Tak buď jsem viděla úplně jinou ztřeštěninu, nebo jsem fakt divná, nevím :-) každopádně to byla nejzběsilejší zběsilost, co jsem v poslední době viděla! Ještě teď se blbě tlemím vzpomínce na Toma Cruise, co tento hošík předvedl ve své roli - bože můj, klenot je ve srovnání s ním zaprášený šutr, opravdu! Jeho psychopatálním větám jsem se chlámala jako kráva, stejně tak Jacku Blackovi a Robertu Downeymu nebo Stillerovi. Fakt pecka toto, tolik ironie, sebeparodie a sprostých slov potěšilo jako málo co.

Tom Hardy přesně vystihl můj pocit. Opakovat se by bylo zbytečné. Kvůli takovým filmům stojí za to točit. Mám přiblbloučký úsměv na rtech. A strašnou touhu přijít na chuť vínu...

Předvídatelné? Nudné? Nezáživné? Koláž několika filmů? V žánru hororů mám nespornou výhodu: skoro žádné totiž nesnesu vidět. Sirotčinec je moje velká premiéra, sama sobě tleskám. Co mě uchvátilo? Tísnivá atmosféra, temno, výborná hlavní představitelka, která zvládá šílenost kombinovat s mateřskou láskou tak, že z toho mrazí.. dále mísení reality a paranormality, i to, že k pořádnému filmu není zapotřebí šest hektolitrů krve. A byla to výborný zvuk a hudba. Uf, ale byla to kláda!

Dokud byl Simon Pegg "tím druhým", otravným a přisprostlým idiotem z Velké Británie, komedie se mi líbila na 4*. Jenže když přesedlal na svět hvězdiček, bulváru a sračkoidního světa, proti kterému bojoval, zhouplo se mé hodnocení níž, o moc níž. Nebýt roztomilé Kirsten, vý-bor-né-ho Jeffa Bridgese a neokoukaného Pegga (který nám všem, myslím, ještě má co ukázat), nevím, jestli bych se vůbec dodívala...

Tenhle film voní. Se vším pozitivním, i negativním. Neskutečné, opravdu, čekala jsem primitivní story o abnormalitě z počátku 18. století a dostala jsem mrazení v zádech, čichovou jízdu a hluboký morální podtext. Whow...

Sladkobolná, kýčovitá, abnormálně zbytečně dlouhá reklama na zemi Protinožců. Osobně bych proti tomu neměla asi ani čtvrt slova, jenže když na pozadí kýčovitého videoklipu hodíte tak silné téma (domorodci, násilí, válka), chtělo by to asi víc, než za každou cenu ždímat emoce pohledem na ubohého chlapečka, popř. na dokonalý pár Kidman+Jackman... film má jedinou a obsovskou silnou stránku: Davida Wenhama. Ten byl tak odporný, zlý a přesvědčivý až do samého konce, že zabránil celkovému úpadku tohoto monstrdíla... Filmu by slušelo znovu sestříhat, zbavit se sentimentálních kýčovitých záběrů (skákající klokani, OMG), ubrat na slzopudnosti a nechat vyniknout, co by v zárodku snad mohlo být i silně působící...

Hvězda za Omara Sharifa, kterému jsem věřila každičkou slabiku, kterou ve fimu ucedil, každičký úsměv, který rozdal. Film stojí a padá na jeho výkonu, jeho mladší kamarád, hejskovitý fracek, který má za sebou v životě už hodně, je docela příjemný, ale nemůžu se ubránit pocitu, že mohl být výraznější... Slzička ovšem ukápla, milý film, doporučit můžu bez obav!

Výborné, Tim jak ho znám a mám ráda! Mimochodem, muzikální scéna u stolu je geniální, že bych nějakou scénu z posledně viděných filmů chtěla vidět několikrát za sebou, to se mi nestává často! Tleskám!!!