fruitbueno

Řvala jsem u toho jak želva!!! Dojemný, ale přitom tak strašně vkusný, přesvědčivý a milý film, že se za krokodýlí slzy nejen, že nestydíte, ale naopak se jimi budete chválit. Rachel byla strašně fajn a oba starším hercům tleskám, oni byli top tohoto filmu.

Kdybych měla vybrat jedno jediné slovo, které dokonale charakterizuje tohle nenápadné dílo, vybrala bych "laskavý". Tolik laskavého humoru, tak nenásilnou dějovou linii, tak neotřelý námět a tak pohodové výkony všech herců jsem už dlouho neviděla. Ano, je to romantický film, tak moc sladký, že určitě nesedne každému. Ale vedle hlavní, milostné linie, v sobě ukrývá o moc víc. Tíhu minulosti, vztahy rodič-dítě, rodič-partner dítěte, dítě, které odchází... Čekala jsem krutý film o lásce až za hrob. Dočkala jsem se. Jako bonus strašně milé pohlazení po duši, parádní herecký výkon (zejména Kathy Bates mě dostávala) a utvrzení v tom, že Hilary Swanková je strašně talentovaná a krásná herečka, které boxerské rukavice sluší stejně jako osmicentimetrové jehly a ultramoderní barevné šatové modely. Bravo, tak moc jsem nečekala. Plus parádní hudební doprovod. Nelze nedoporučit.

Zeptejte se uživatelky Ellesime, jak jsem tento biják prožívala! Jedna z prvních vět byla: ježiši, to jsou ale boží titulky! Další byla: I kdyby stál film za hovno, unesou ho na svých zádech herci. TLESKÁM VESTOJE výběru herců, nikdo nebyl vybrán špatně, nikoho bych neměnila, prostě excelentní výběr, to je neoddiskutovatelné. Překvapil mě Liev Schreiber, jeho pohled, jeho chůze, jeho věty mě děsily, vytáčely a bavily najednou, takže spokojenost maximální.___Viděla jsem to podruhé a musím objektivně ubrat hvězdu. Už to nebylo s mými emocemi tak horké:-)

Průměrná rodinná podívaná na sobotní dopoledne. Starší zívou a chytají se za hlavu, mladší sedí a hltají příběh té divné kočky s otevřenými ústy. To mi připomíná, musím zkontrolovat vitální funkce své desetileté sestry...

Seriál mého mládí. Když to teď zpětně občas zahlédnu, cuká mi koutky. Ale jak už tu někdo níže podotýká, ten seriál má v sobě i něco hlubokého. Zničte cynika ve mně a snad bych to něco dovedla i pojmenovat...

Scrubs, kromě toho, že jsou vynikajícím seriálem, mají další velké pozitivum: jedná se o velmi, velmi, ale opravdu hodně vyrovnaný seriál. V předlouhých osmi sériích nenajdete výrazně slabé díly vedle těch excelentních. Schopnost udržet tak dlouho takovouto úroveň považuji za parádní. A co říct dál? O postavách? JD, Elliot, Turk, Cox, Jordan, Bob i Udržbář mi přirostli k srdci. Doslova a dopísmene. JDho bláznivé fantazie, Elliotiny maniakální sebeironické a deptavé výstupy, Turkovy tanečky, Perryho neskutečné hlášky naplněné nenávistí a záští vůči Hughovi Jackmanovi, Jordanina sadistická posedlost utrpením, Bobovy trable s nezvedeným synem a cokoli jakkoli související s Udržbářem... Humor střídá moudra, prkotiny se mění s prekérními medicínskými případy. Jo, je to tak, Scrubs se řadí na pomyslný top mého seriálového žebříčku:-)

Váhám mezi 3* a 4*. Zle a nelítostně váhám. Ubrala bych na zbytečných okolcích a cancech, přidala na akci a atmosféře. Protože k ní bylo rozhodně nakročeno, když už ničím, tak předchozím dílem a prima začátkem filmu. Pak - obrovský sešup dolů, nutno sledovat bandu puberťáků, kterak se snaží dospět a na druhé straně přitom mít před očima zběsilý výraz a dilema Draca Malfoye, který je ve stejných "letech" (mimochodem mě Tom Felton hodně, ale hooodně překvapil a je třeba bít se do hlavy za to, že nedostal víc prostoru, jeho skoro až maniakální výstupy mě oslovily úplně nejvíc mega), to už chce pořádnou míru soudnosti a celkově to filmu rozhodně škodí. Beru to, kniha je vlastně jenom výplní před velkým finále, ale takhle si pohrávat s duší fanoušků, tytyty, scénáristo. Jináč palec nahoru za zručně temnou režii (Yates u mě tudíž dostává zelenou pro sedmičky), za parádní hudbu, za drobné a drobnější roličky (Lenka Střelenka a božská Belatrix, jak jinak) a za scénu na konci, jejíž iniciátorkou byla Maggie Smith. Jo a vidět dabovanou verzi, OMG, to chce fakt pytlík na odpadky k puse. Co by se komu stalo, kdyby do kin pustili jednu dvě kopie originálního znění???

Co jiného dělá život životem než utrpení? ....... Kdybych měla uvést jeden jediný aktuální český film, který by se pyšnil charakteristikami jako "sebevědomý", "nadnárodní", "ambiciózní", "umělecky i myšlenkově bravurní", "dokonale využívající svoji předlohu", neváhám a bezpodmínečně ukážu na Zelenkovo monstrdílo. Víte, Dostojevský byl magor. Tak moc velký, hluboký, široký, závažný, ale přitom až nechutně zvrácený a umožňuje divadlu, filmu i prostému životu člověka tolik myšlenek a interpretací, že je až hříšné pomyslet na všechny ty meze... Aljoša, symbol dobra, Ivan, symbol životního nihilismu, ateismu i zběsilé touhy věřit, Míťa - vášeň umocněná vášní, Smerďakov - odporný plaz, manipulátor a poživač, otec Fjodor nevyzpytatelně smyslné prase vězněné ve vlastním těle. Všechny postavy jsou jednoznačnou alegorií touhy po životě. Herecké výkony filmu prostě neumožňují zvolit správná slova. Když na vás Trojan psychedelicky čumí, pomrkává, vyplazuje jazyk, když mezi řečí vtipkuje o Samotářích a o tom, že neumí anglicky, když neskutečný, ale opravdu ne-sku-teč-ný Radek Holub popisuje a předvádí epileptický záchvat, když pozorujete postupný proces šílenství maximálního nihilisty Igora Chmely, když řekne nebo udělá cokoli David Novotný, když pozorujete brutální napětí Grušeňky a Káti a maniakální (a bohužel značně omezené) výstupy Lízy Lucky Žáčkové a všechno tohle rámuje prostředí šedivé, zaprýskané, špinavé a umouněné továrny a tak moc civilní a lidský výkon polského herce s nevinným kukučem, člověku najednou dochází, jak moc silné médium film je. Nemusíte číst knížku, abyste pochopili, jak to myslel autor, jak režisér a jak to působí na obyčejného člověka. Obrovská jízda o víře, pýše, lidské nízkosti, ale i o bezmezném dobru, vášni, lásce a emocích. A jakmile bude člověk Bohem, přestane platit jakýkoli zákon. Všechno bude dovoleno. Bůh žehnej podobným filmům, kdo neviděl, nepochopil či odsoudil, přichází o moc...

Hotel pro psy aneb Cesta do hlubin vkusu dospělého diváka. Jako chtít po mně, abych podobnou produkci hodnotila hvězdičkovým systémem, je zcela nad můj level. Já bych byla snesla všechno, ten dementní příběh, tu neuvěřitelnou shodu náhod (jedna z milionu: děti prchají před zákonem, neví kam, a hle: rozsvítí se nápis zchátralého hotelu a můžou tam vklouznout - OMG, WTF???!), ty ztřeštěné postavičky, tu papírem čpějící lovestory, ty hafající psíky, všechno. Ale pohár mé trpělivosti, žaludečních šťáv i nervů přetekl při rádoby dojemném a šťastném konci. Kbelíčky zvratků se naplnily, nikdy více, děkuji. Mít o minimálně o patnáct let míň, komentuji jinak, ale tohle opravdu ne. Filmy pro děti existují a kvalitní též. Tento to není ani smykem.

Přestože Iluzionista nedosahuje několikeré geniality Dokonalého triku, stejně má v sobě něco, co mě nutí dát nejvyšší hodnocení. Opravdovou hvězdou není (můj oblíbený a výborný) Ed Norton, ale naprosto s určitostí je to Paul Giamatti. Hlavně v závěru hraje tak, že z něho jeho povolání přímo křičí a volá a je to úžasné. Líbí, zaujme, svým způsobem uhrane a pointa potěší, překvapí a uspokojí. Bravo!