kauande

POZOR: část děje prozrazena... The Shining 2? S kultovním snímkem Stanleyho Kubricka má tento korejský počin pramálo společného, ale o jistý druh záření zde přece jen jde: v momentě, kdy k fyzicky i psychicky naprosto vyčerpané titulní postavě promluví žhavé slunce. V tom momentě se totiž radikálně změní celý ráz filmu a z psychologické analýzy asi třicetileté utiskované ženy, jíž všemožně terorizuje na asijské poměry nezvykle urostlý macho manžel, se tak stává nehorázně efektivní řežba, která s úspěchem může konkurovat odplatě pomstychtivé Shurajuki z Lady Snowblood (i jí ovlivněné postavě Beatriz Kiddo z Kill Billa). Další paralelu ale najdeme například i v lokaci děje. Ten je totiž situován na opuštěné místo (ostrov), jehož jedinými obyvateli se zdají být pouze několik málo jedinců z rodiny Bok-namina manžela, kteří se nestydí nejen hájit do nebe volající činy despoty, ale v momentě, kdy ostrov navštíví podezíravý doktor, a pomalu vychází najevo násilná smrt jejich nemanželské dcery, postaví se všechny tetičky na stranu podlého manžela a neváhají obvinit ze smrti mladé dívenky právě Bok-nam. Na konci filmu se pak není čemu divit, když zůstane živá jediná postava. Tou je Bok-namina dávná přítelkyně z dětství Hae-won, která přes veškeré naléhavé výzvy Bok-nam nepomůže a sama se staví do role pozorovatele, který nic nevidí, nebo lépe řečeno smutnou skutečnost vidět nechce. To je také důvod, proč v závěru filmu i na ni obrací Bok-nam svůj hněv. Já osobně bych film ukončil v momentě, kdy Bok-namina přítelkyně utíká zpět do Soulu a náhodou se jí v lodním šroubu rozmixuje tyranův bratr a možná i sama Bok-nam. Zůstala by tak otevřená otázka, zda vše neudělala Hae-won pod tlakem moderní doby a neschopností přizpůsobit se čemukoliv, co jí nabízí život ve městě. Korejci ale žádným vlivům podléhat nebudou a dotáhnou vše do konce, což je dobře, i když ve finále se místy pěkná podívaná mění na nestoudnou frašku (mám na mysli nepochopitelnou smrt staříka, který kdysi dávno zachránil všechny ženy na ostrově před živly podobným Bok-naminu manželovi). Díky korejské preciznosti si na druhou stranu divák po shlédnutí filmu nejen nepotřebuje klást zbytečné otázky, ale je také svědkem posunu v myšlení Hae-won, po kterém toužil každou minutu děje. Ten tedy přichází v samotném závěru s urgentní výzvou nepřehlížet násilí, jehož jsme v dnešním světě svědky.