suicide

Když už jsem se kouknul na první díl, tak jsem si řekl, že rovnou sfouknu i druhého Tima Allena. Říkám schválně Tima Allena, protože skutečně komedie stojí a padá právě s ním. Ale co byste chtěli, když se film jmenuje podle hlavní postavy.

Tak když už byly ty Vánoce, tak jsem se tedy kouknul - a víte co? Ono to nebylo zas tak hrozné. Tim Allen jakožto Santa Claus je celkem přesvědčivý.

Uvědomit si zodpovědnost za své činy a předvídat následky chce už trošku té vyspělosti a dospělosti. Někteří jakoby dospělí tuto hranici nikdy nepřekročí, jiní zase okolnostmi jsou nuceni dospět mnohem dříve a musejí počkat, až je jejich tělo dohoní.

Ta holka mě tak neskutenčně srala s tím svým přístupem odrodit a dál - mezitím však štvát všechny kolem. Přesto se však z toho všeho vyklubal nakonec vcelku příjemný filmík, který ovšem skončil jediným dobrým možným koncem. Možná byl nechutně americký, ale to jak probíhal celý děj mohlo vést k různým neskutečně zaklišovaným koncům, ale scénáristé naštěstí vybrali ten nejlepší.

Don't Worry, Be Happy, hlavně se o mě nestarej - tak nějak by se dalo charakterizovat to, kam film nakonec doputuje. Jde vůbec ale o nějaký posun? Spíš jen logické vyústění toho, kde jsme začali - to jest v samém opaku české vesnice, kde každý se stará o každého - místo jednoho extrému, zde máme extrém druhý? Nikdo se nezajímá o nikoho. Ať už se jedná o super emancipovanou ženu, která si ani nevšimne několikadenní nepřítomnosti svého syna nebo dokonce případ, který vyrostl v tomto nezájmu. Mladý kluk, který ani nepředpokládal, že by někoho zajímali jeho problémy, dokonce ani myšlenky na smrt, možná ani jeho nejlepšího kamaráda, jedinou světlou výjimku v tom všem, a tak se prostě zabil bez jakéhokoli oznámení nebo výstrahy. Nebo kolik jich mohlo být, aniž by si jich někdo všimnul? Naprosto absurdní situace, možná si řeknete, že musí jít o čirou fikci, ale ruku na srdce: nevidíme tohle všechno každičký den kolem sebe? A o co mrazivější film je, když příběh sepsaný s notnou dávkou černého humoru a cynického realismu realizují herci, kteří ještě na filmovém plátně budou mít co říct.

A víte, že mi ani nepřišlo důležité časové a místní zařazení? Myslím, že ani tvůrcům ne, kteří naštěstí kulisy filmu pojaly skutečně jako pouhé kulisy a nic víc. Ovšem ač britský snímek, přesto ale z něho jistá francouzčnost čpí - ale ne ostře jako kyselina, ale sladce jako svůdné čokolády madame Rocher. Celých 121 minut je jako se koupat v kotlíku voňavé, sladké a hutné čokolády.

A Wong finálně ukázal, že vstoupit do jedné řeky po několikáté se nemá. Kor když už jednou předvedl, že zas tak dobře plavat neumí. A když ví, že vstupovat se nemá, a přesto vstoupil, a ví, že neumí plavat, a přesto to zkouší, tak ať se aspoň topí tak, že diváka pobaví! Ale on ne! On předvádí takovou tragédii, bez zápalu a vtipu, dokonce i bez zápalu plic, že být na břehu, tak zabalím transparenty a jdu domů před utopením.

Kdyby se jednička a dvojka spojily v jeden film, mohly dohromady dosáhnout i na čtyři hvězdičky, ale každá část zvlášť je nedokonalá. Snaží se sáhnout na smrt trošku z jiného pohledu, ale musím přiznat, že oproti Wongovi Ellis dokáže vymyslet mnohem nápaditější, napínavější a překvapivější dílo Smrti, a tak diváka zaujme spíš.

Kouknu na popis filmu a vidím dokonalý námět. Kdyby se tohonámětu chopil někdo mnohem nápaditější a místo boje se šedivostí a sprostého vyvražďování bez myšlenky raději skutečně točili, mohl vzniknout snímek předstihující základní myšlenku, snímek s příjemným mrazením v zádech a spoustě nezodpovědných otázníků v mysli. Ale je zbytečné básnit na téma, jaký by film mohl být, Kdo ví, třeba se někdy dočkáme předělání filmuod samého začátku, pod jiným názvem a s jiným režisérem a scénáristou.

A to jsem myslel, že Morgan Freeman je alespoň určitá záruka kvality. Ale když neschopnost režiséra a scénáristy dá dohromady možnost projevit se leda až na premiéře, tak asi nemůžeme čekat zázrak. Ale na cestě vlakem mě to zabavilo a skoro ani neuspalo...