suicide

Říká se, že méně je někdy více. Tohle heslo by si režiséři a scénáristi měli vzít obzvláště k srdci, pokud nechtějí doílit toho, že diváci budou chodit z kina s pocitem úlevy, že už to mají za sebou. Nějak tak jsem se totiž cítil u Plechového bubínku. Asi do polovinu filmu jsem měl pocit nějaké výjimečné záležitosti, pár věcem jsem se zasmál, pár věcmi jsem byl znechucen, ale pak jsem se vyloženě poslední třetinu fillmu nudil. Zvláště posledních 20 minut bylo hodně nadbytečných a prostříhání by přineslo minimálně tu pulhvězdičku navíc. Oscar Matzerath byl velmi zvláštní človíček - také tomu odpovídal i jeho původ, když sama jeho matka byla zplozena na poli a on sám byl spíše synem bratrance své matky než starého veterána. Rozhodně je ale jisté, že spíše než nevinným dítětem byl spratkem, noční můrou všech a zasloužil by pořádným tělesným trestem usměrnit hned na začátku. A navíc právě z jeho pohledu je divák nucen sledovat všechny události a sledovat jeho kritiku lidského chování, chování, kterému se sám není schopen vyhnout a skutečně upadá do role gnoma, do role skřeta, kterému je podobný a jedná naprosto bezohledně vůči druhým. Skutečně spíše než kritikou totalitních režimů je film kritikou samotného lidského chování. Rozhodně to byl film výjimečný, ten pocit mám, nicméně jsem z něj pořád více než rozpačitý. Bylo mnoho věcí, co mi vadily - počínaje jenom jakýmsi neurčitým pocitem a konče konkrétními věcmi jako je nehutnost děje. Ani ryba ani rak a moje hodnocení tedy bude také takové.

ALe tak nemůžu říct, že by nepadlo pár skvělých nápadů. Santa Claus je funkce, v níž se lidé střídají po 200 letech, jinak by roztál severní pol. Škoda jen, že Santu Clause vymyslela Coca-Cola. Ale kde jsem už vážně padal smíchy je místo, kde se všichni dozvíme, že novým Santa Clausem se má stát ženská aještě k tomu všemu černoška a aby toho nybalo málo tak ještě v podání bláznivé Whoopi Goldberg. Ten souhrn nápadů je natolik ujetý, že si nemyslím, že by obsdazení kohokoli jiného do havní role přineslo nějakké zlepšení. Whoopi Goldberg je sice v tomhle filmu strašně kýčovitá, nesympatická a vůbec nefunguje, ale když se zamyslíme, tak nefunguje jiným možným způsobem, který se dá snést - máte-li náladu na zhlédnutí kraviny podobného druhu.

Nemůžu řít, že bych tuhle takzvanou komedii století někdy viděl úplně vcelku. Vždycky mě spíš víc iritovala, než že by mě bavila. Vždycky se podivuji tomu, jak půlka národa padá smíchy, když ze sebe děti a jejich otcové vyrážejí hlášky typu "Matýsek se posral...". Když si uvědomíme, že blbosti podobného rázu točí Američané a že existují lidé, kteří dají S tebou mě baví svět 5*, a pak jsou schopni tomu samému v bleděamerickém dát odpad, tak vidíme, jak se projevuje to naše češství. Chodíme do kina na české filmy, které nestojí naprosto za nic, ale hlavně že jsme šli na český film...!

Jedna obrovská a dlouhotrvající show snažící se vycucat peníze naprosto ze všeho. V podstaě rozvíjí jenom to, co tu už bylo dříve (Rozjezdy pro hvězdy, ...), ale mohem mnohem velkolepěji....

Sice příjemné dráma s krásnou Scarlett Johansson, ale nenapadá mě nic, co by toto dráma přinášelo něco nového do onoho starého příběhu milostného trojúhelníku - tedy kromě na plakátu avizované vášně, přitažlivosti a posedlosti. Dobrý film na to, jak zabít čas, ale přijde mi trochu nadhodnocený právě díky jménu pana režiséra Woodyho Allena, i když si tady tentokráte nezahrál. 70%

Už název filmu vypovídá o kvalitě. Prostě typická americká komedie naprosto o ničem, kterou se někdo pokusil prošpikovat vtípky z různých oblastí - o chlastu, o životě, o chlastu, o hulení, o chlastu a užívání si...Občas jsem i přemýšlel, jestli se jedná o parodii na americké Vánoce nebo se jedná o krutou vyhrocenou skutečnost, která je prostě jednou velkou americkou parodií na život... Afektovanost Santou Klausem a celou Amerikou se samožejmě dostala i do závěru - to by pak snad nebyl ani spárvný americký film, kdyby tam nebyl alespon nějaký happyend! Ale abych nekritizoval tak moc a zdůvodnil nějak hvězdičky, pak film na výmaz a odreagování je to výborný, viděl jsem horší.

Od bratří Coenů jsem už viděl lepší komedii - Bratříčku, kde jsi? - komedii, u které jsem se mnohem bavil. U Big Lebowskiho jsem se místy dosti nudil a pokukoval často po hodinkách, takže těžko říci, jestli všechny vtipy, co zazněly, mohou situaci zachránit. Objektivně bych řekl asi 70%, ale nechci film hodit do pytle těch horších komedií, i když jediným velkým plusem (pro mě) byl fenomenální John Goodman. Ten situaci právě naopak často zachraňoval./UP. Po rozležení dávám tři, ale na co věšet hlavu, jsou horší...

Na všední odpoledne skutečně skvěle odpočinkový a hlavně kraťoučký seriál se šílenou chůvou Fren. A nehledě na to, že nejlepší postavou seriálu je vedlejší postava majordoma Nilese s jeho vydařenými suchými hláškami, tak podle mě pořád velmi solidních 70%.

Lorenzo Lamas jako bývalý policista, obviněný z vreaždy své ženy. Na seriálu jsem vždycky měl rád jeho jednoduchost, odechovost, auto Hummer a lovce odměn Bobyho - tady vážně jméno Robert bylo skvělý, nezmám totiž moc Robertů, ke kterým by se to jméno hodilo.

Skvělá italská komedie - v telce jsem ji viděl několikrát a vždycky mě pan účetní dokázal pobavit, pamatuju pořád na autíčko pana Fantozziho i na jeho úlety. Maléry pana účetního jsou nabyté gagy od začátku do konce, což se bohužel nedá říci o pokračováních vyúprávění o panu Fantozzim, která jsou již nabytý akorát čerpáním vyčerpaného a trapností.