Nonna

Stačilo by takovýto dokument pouštět dětem při výuce dějepisu a rozhodně by se zvýšil zájem o tento předmět. Archeologie online, tak by se to dalo nazvat. Vše, co archeologové objeví je dokumentováno v průběhu vykopávek a okamžitě dáváno do souvislostí s dějinnými událostmi, navíc okořeněno takřka detektivním pátráním po jádru věci - jak to asi tehdy za těch Římanů bylo.....

Pěkný dokument se zajímavými hypotézami, které řeší, jakým způsobem lovili ještěři v dávných dobách. Vědci aplikují poznatky ze zkoumání dnešních žijících fosílií (varanů, pštrosů a pod.) na tehdejší živočichy. Srovnávají kosterní pozůstatky, používají vyspělou moderní technologii a pomocí počítačů simulují běh a lov dinosaurů. Napadá mě však jedna otázka, čemu to, pominu-li přínos pro filmaře onoho dokumentárního filmu, prospěje, budeme-li vědět, že tyranosaurus rex lovil v tlupě.......nebo sám?

Viděno živě v Pardubicích, pak teprve ze záznamu. Koncert se strhující energií. Pominu-li třeskutý nacionalismus, patos a občas podivně nereálné a dětsky naivní představy Landy o dobru a zlu mezi lidmi, přistihuju se, že i já poskakuju na balkoně stadionu a řvu s davem : "Jsi Čech, Čech, Čech, tak si toho važ...." a vedle mě stejně řádí o generaci i dvě starší lidi, v károvaných pulovrech, bombrech, maskáčích, levných i značkových bundách, v oblecích a s nimi jejich děti a vnoučata. Kdo z ostatních našich hudebníků - herců tohle umí? Koncert měl spád, play list skvěle navazoval, vizuální efekty bavily (u písně Táta bečelo půl hlediště a druhá půlka, co dělala, že nebečí, bečela tajně). Mrzel mě pak patetický a poněkud zmatený závěr, jakási Landova výzva, která se tak nějak minula účinkem. Možná, kdyby za sebe nechal mluvit pouze hudbu, mělo by to silnější efekt.

Roztomile pitomoučká komedie natočená ve válečném období, tedy s nevinným obsahem z červené knihovny o tom, kterak chudé děvče ke štěstí přišlo a s průhlednou zápletkou. Adině Mandlové to s Jaroslavem Marvanem sedí víc, než s Raoulem Schránilem, který vedle nich působí dost neumětelsky a tradičně. Film nevybočuje z rámce tehdy točených komedií a nepřekvapí, ale ani neotráví. Odpočinkové dílko na nedělní odpoledne. Zajímavé jsou záběry tehdejších trampů a jejich písní od vody. A legrační je, jak Schránil "vesluje" pádlem, stále na jedné straně a loďka se mu netočí.

Film jsem shlédla v unavené náladě, tedy bez nějakých ambicí na hluboké umělecké zážitky a svoji roli splnil - neurazil, nepotěšil, ale ani nenudil. Literární předlohu neznám, ale blízké mi bylo takové to vieweghovské "ze života" - se všemi paradoxy, hloupými náhodami, nesplněnými očekáváními i částečně dobrými konci. Překvapil mě mile Jan Kolařík. Zachytila jsem ho letmo jako hlavního hrdinu pohádky Čáry báby Cotkytle a podvodníčka v Četnických humoreskách a vždy mi přišel takový divadelní, plytký a nezajímavý hubeňour. Zdá se, že dozrává jak víno - vzhledově i herecky. No a konečně taky víc než malá tlustá role pro skvělého Norberta Lichého.

Tommy Lee Jones mě v roli krotitele připitomělých uhihňaných a značně nesnesitelných roztleskávaček skutečně pobavil a to i při vědomí, že bez jeho účasti by film byl dost hloupou a průměrnou komedií s průhlednou zápletkou. Tihle tvrďáci (Bruce W., Arnold S. atd), kteří si ze sebe dovedou udělat srandu v parodii na sebe samé mi jsou sympatičtí. Nádherná scéna s klimatizací byla navíc i poměrně originální. Příjemná oddechová komedie.

Nevím, jak vypadaly první desítky dílů, neviděla jsem je, ale typuju, že nemusely být až tak špatné, když to chytlo tolik diváků (divaček?). Ze studijních důvodů a po tlaku okolí jsem pár pozdějších dílů zkoukla......skutečně mě překvapilo, jak je možné, že se tak obrovsky stupidní dílo může tak dlouho udržet na obrazovce za pozornosti tolika sledovatelů. Díly, které jsem viděla, měly úplně pitomý děj, trapné a nelidské dialogy a vlekly se jak smrad. Nejšílenější byly výkony všech herců a to i těch, které jinak pokládám za docela slušné - byli kožení, neosobní a vypadali jak exponáty z muzea voskových figurin. Hrůza.

Z pohledu mé devítileté, filmem poměrně protřelé dcery - nádherný seriál, který ji bavil a zhltla ho jedním dechem. Mně se líbil též a musím souhlasit s panem režisérem - dlouho se u nás netočil kvalitní fantazy seriál o dětech, pro děti, to, v čem jsme bývali takřka velmocí. Když to srovnám s hrůzami, které sjíždějí momentálně dospělí (Ulice, Ordinace apod.), pokládám proti tomu dítě, které je schopno bavit se u Špačkových, za přemýšlivého intelektuála. Dobrý příběh, skvělé herecké obsazení, zajímavé počítačové triky a kouzelné efekty, příjemná hudba, nevtíravá modernost a aktuálnost. Jen víc takových.

Vzhledem k tomu, že jsem film zachytila náhle a neinformovaná, dodívala jsem se asi do půlky, než mi začalo docházet (ve chvíli, kdy na scénu vstoupil Oldřich Navrátil) , že jde o dokonalou černobílou repliku let padesátých a ne o autentický dobový trezorový film. Smekám před režisérem i ostatními tvůrci, že film tak opravdově a přesvědčivě dokázali natočit v devadesátých letech. Tvůrcům i malému herci (dvojčatům, jak čtu v titulcích), se skvěle podařilo zachytit pravděpodobné uvažování dítěte v letech politických zvratů a zmatků, poválečného budování a zklamání mnoha lidí z radostně očekávané budoucnosti. Dětští herci jsou dobře vedení, nekožení a zvlášť hlavní hrdina jiskří a to nejen svýma očima. Pobavila mě scéna, v níž děti přelepují texty o Slánském a trhají jeho fotku, přičemž chlapec si politiky poplete a vytrhne omylem Stalina - připomnělo mi to vlastní zážitek ze školky, kdy jsem si čtyřletá zaměnila Lenina za Hitlera a přesvědčovala soudružku učitelku i vrstevníky, že Lenin vraždil malé děti a posílal je do plynu, protože to říkal můj dědeček (t.č. předseda KSČ:-) ). Nadčasové dílo.

Příběh mě zaujal a udržel u televize, ač jsem původně jen procházela kolem. Výborná herecká příležitost pro Ninu Divíškovou, která zahrála skvěle a celou dobu je jí člověku upřímně líto. Roztomile akurátní Jiří Langmajer v roli pro něj spíš nezvyklé mě bavil. Ale nejstrašnější zrůdička byl mlčenlivý a trochu úchylný Kašpárek. Z jeho zlomyslného šklebu a tanečních pohybů lákajících holčičku k provádění nekalostí šla až hrůza. Škoda, že do role holčičky, tedy hlavní hrdinky, byla obsazena pouze hezká a roztomilá tvářička, ale ne malá herečka, příběh by byl daleko uvěřitelnější.