Lukango

A Milion Miles Away je poměrně klasický strukturovaný životopis, který ale pořád dokáže zaujmout. Alejandra Marquez Abella pro mne není zrovna známá režisérka, pravděpodobně ani pro vás, i tak teď přichází s jejím dosud největším snímkem, který však zas tak nic velkého není. Pojednává o mexickém klukovi, kterého fascinují hvězdy a chtěl by se stát kosmonautem. Za tímto snem si jde a přes mnoho překážek a dlouhé čekání se nakonec sen splní. Čekal jsem slušný životopis, a to jsem taky dostal. Film nenabízí nic nového, ale pořád zabaví. Drtivá většina životopisných filmů se drží fungující struktury, což je to, že ukáže začátek daného člověka, jeho talent, vytrvalost, pády a nakonec jeho zasloužené vítězství. Tato struktura je používána, jak říkám, u drtivé většiny životopisných filmů a já vlastně proti tomu nic nemám. Ale když už víte, Na jakých principech stojí, tak potom vás film moc nepřekvapí. Film se touto strukturou drží, ukazuje začátky, pády a také vítězství. Vše doprovázeno častými motivujícími a koučovskými dialogy, kterým se prostě u těchto snímků moc nevyhneme. Dialogy jsou často motivující a film obalují do jednoho poselství – vytrvalost je klíč k úspěchu. Když si za svým snem jdete, dokážete vše. To jsou tradiční slova, které ale k těmto filmům prostě patří. Film sice často nepřekvapí, ale i tak baví. Pořád to je koukatelný životopisný film, který tento žánr nijak neztrapňuje. Film je v určitých momentech i emotivní, sice ve mně film nevyvolal nějaké silné emoce, ale trošku přece jen. Po zhlédnutí filmu vnímám Josého Hernándeze, jako člověka, který svojí vytrvalostí a oddaností došel ke svému snu, člověka, který však byl dost sebestředný, respektive byl tolik soustředěn na cíl, že zapomněl na své okolí. Takže tak. Příběhově se nejedná o mistrovské dílo, v podstatě se drží zajeté struktury, kterou jen obměňuje v jiný příběh. Dialogy se lehce koupou v klišé motivačních řečích, což, jak už jsem řekl, k žánru patří. Film nabízí zábavné sledování strukturovitého příběhu, které funguje. Nenabízí všelijak propracované dialogy, ani originálně natočený příběh, jen obměňuje a ono to funguje. Z hlediska hereckých výkonů se tu budeme bavit asi jen o Peňovi. Na Michala Peňu jsme zvyklí z komedií, které mu sluší. Teď však tento klučina je 48letý pán, který si zkusil vážnější roli. Neříkám, že je to špatně, ale někdy prostě máte herce vsazeného do určitého žánru a přes všechnu jeho snahu se vám nikdy nebude plně líbit v jiném žánru. Michael Peňa je tomu příkladem. Peňa hraje poměrně dobře, ale jednoduše mu nemůžu přijmout tuto zodpovědnou hlavní roli. U něj jsem si zvykl na to, že hraje vedlejší role, kde se stará o dávku humoru, kdežto tady si zkusil vážnější roli a i když mu to jde, tak bych ho radši viděl v komedii nebo v komediálnější roli. Z technické stránky toho tady moc neřeknu. Už to nějaká doba je co jsem viděl tento film, proto si toho moc nepamatuji. Jinými slovy tu technická stránka nebyla tak silně zastoupena a tak moc výrazná, což se dá předpokládat u tohoto menšího filmu. Zpět k technické stránce. Zde můžeme vidět, že se tu nikdo nepokoušel o nic mimořádného, vytvořit technicky něco extra, jenom zachytit příběh a přidat emoce. Kamera mi nějak v hlavě neutkvila, to samé zvuk, střih, hudba a vlastně i výprava, která místy tolik nezavání tehdejší dobou, ale to je jen můj laický pocit. Jak říkám, tady se nikdo nesnažil udělat něco výstředního. Na druhou stranu tu žádná z těchto složek není špatná, jsou takové, aby se neřeklo a fungovalo to. Celkově je A Milion Miles Away poměrně zábavný životopisný snímek, který se nesnaží přicházet s něčím novým, ale funguje. Žádná ze složek filmu není nijak víc rozpracovaná, jen pracují tak, jak mají a nedá se na ně moc stěžovat. Film je jen jedna velká ustálená struktura životopisného filmů, která není nic extra, je jen obměna jiného životopisného snímku, která ale i v této době baví a funguje nadále. Známka: 6,5/10

Steven Spielberg je legenda, která vytvořila spoustu ikonických filmových značek a spoustu nezaměnitelných a nezapomenutelných filmů. V roce 1982 byl Spielberg už velké jméno, sypal jeden mega hit za druhým. V té době už měl na kontě hororovou legendu Čelisti, sci-fi legendu Blízká setkání třetího druhu, dobrodružnou legendu Indiana Jones a teď se utvrzuje v tom, že mu sci-fi žánr není cizí. ET si nese Spileberovské vyprávění dojemných příběhů ze života všedních lidí, kteří prožívají neuvěřitelné příběhy. Na planetu přilétá kosmická loď, která se spěchem nechá jednoho ze svých pasažérů na Zemi. Tohoto mimozemšťana potká chlapec, který se o něj začne starat. Jenomže aktivitu tohoto mimozemšťana vyšetřuje i vláda, která chce za každou cenu zjistit, kde mimozemšťan je. Většinu Spielbegrovek mám již od dětství zkouknutou, ale toto byla výjimka. Film tak ukazuje nevšední péči o trošku jiného domácího mazlíčka. Vidíme, klasické ukrývání dětského tajemství před rodiči a před okolím, které v osmdesátých letech rozhodně nebylo tak okoukané, jako je tomu dnes. Sledujeme tu Elliota, který se o ETho musí starat, schovávat ho a zároveň prožívat stejný fyzický a mentální stav jako ET. Film má několik zábavných dětských scén, které fungují jako motivací pro děti. Ale také tu máme spoustu smutných momentů, které souvisí se strachem o ETho a Elliota. Ti zlí tu jsou lidé, respektve vláda, která se snaží ETho dostat. Zajímavé ale je, že tu vládní agenti a vědci nejsou reprezentovány zle po celou dobu. Předtím než ETho chytí, tak tu jsou jejich postavy vždy v siluetách a ve stínech, působí to jako že jsou všichni ti zlí a ne jen jeden člověk, což má své klady i zápory, v tomto případě ale převažují klady. Jakmile ETho chytnou, tak tu jejich postavy a obličeje již nevidíme ve stínech a v siluetách, ale vidíme jejich tváře, což říká, že nejsou tak zlí, jak to zpočátku vypadalo. Je to takový hezký detail. Spielberg je jeden z režisérů, ktery si dokáže vyhrát s emocemi a je to také složka, která je nedílnou součástí jeho tvorby. Bohužel mi film nepřišel tolik emotivní jak by měl. Vím, ze kdybych film viděl, když jsem byl malý, tak bych ho měl u srdíčka napořád. Takto to pro mne sice emotivní film byl, ale rozhodně jej nedokážu plně ocenit. Film si nese standartní Spielbergovy rysy, jako jsou obyčejné postavy v neobyčejném příběhu, otcovskou problematiku a přiblížení dětského života inspirovaným ze samotného Spielbergova života. Z hereckych vykonů pochválím Henryho Thomase v roli Elliota, kterému bylo tehdy okolo deseti let a odvedl moc pěkný výkon. Film má to Spielbergovské srdíčko, příběh je poutavý, emotivní a v osmdesátých letech to byla pecka, která když se teď ohlédnu, tak vidím, kolik filmů a seriálů je podle podobného příběhu natočená. Z technické stránky tu máme vydařený kousek, který nejvíce dominuje svojí hudbou, která sice není moje oblíbená z Williamsovy sbírky, ale rozhodne není špatná. Williams tu má jeden z mnoha nezapomenutelných soundtracků a ten Oscar za hudbu dává smysl. Z vizuální stránky tu máme další moc pěkně vypadající starší film, kde si kamera krásně vyhrává s měřítkem a pěknými záběry. Není tu tolik efektů, ale když tu jsou, tak jsou na osmdesátá léta prostě slvělá. ET vyhrál Oscara za efekty, ale také vím, že Blade Runner ze stejného roku měl také špičkově efekty. Nechci výhru zpochybňovat, to rozhodně ne, ale rád bych upozornil na další skvěle vypadající film ze stejného roku. Celkově se jedná o nepopiratelnou legendu, kterou natočila živoucí legenda kinematografie. ET není můj oblíbený Spielbergův film a sám vím, že jsem si k němu nevytvořil tak hluboké pouto, což se bohužel podepsalo na hodnocení. Film ma vysoké kvality, přece jen, je to sci-fi klasika, ale nedokážu ho plně ocenit. Známka: 7,5/10

Po finančně úspěšné trojce to samozřejmě nemohlo skončit u ledu. A tak se režisérské duo Adil Er Arbi a Bilall Fallah pustili do čtyřky. Když jsem videl trailery, viděl jsem to jako opravdu velkou kravinu, která narazí na dno. Humor z trailerů moc nevyčuhoval, spíše byl moc trapný. Od filmu jsem čekal zábavnou ale vyloženě trapnou jízdu, která prostě už nebude napočtvrté fungovat. Jenže jsem se po zhlédnutí celkem zmýlil a tvrdím, že je čtyřka hned po jedničce tim nejlepším dílem série. Začneme s humorem, který je ze série možná že tím nejlepším. Je to často trapné, to ano, ale zábava to je. Jsem překvapen, že je tohle druhý, ne-li nejvtipnější díl ze série a to navzdory tomu, že to z trailerů vypadalo otřesně. Jak říkám humor tu skvěle funguje a klukům nic nechybí. Mezi jedny z nejvtipnějších momentů patří scény s Reggiem. Humor tu jednoduše funguje víc než dobře a jdeme k příběhu. Zápletka tu je opět prvoplánově vytvořená, jen za účelem pobavit. Příběh je pak klasický sequelový: zesnulý kapitán Howard byl zneuctěn a označen za zkorumpovaného policistu, teď to je na Marcusovi a Mikeovi, aby jeho jméno očistili a zjistili, kdo na něj tu špínu hodil. Film se drží stukturou toho, že ukáže vtipnou scénu, pak nějaký posun děje a následně akční scénu. Tohle pak opakuje až do konce filmu. To ale platí u všech filmů této značky, takže nic nového. Dialogy tu buď máme vtipné, nebo prostě hloupé. Jenže já jim ty hloupé a někdy trapné dialogy odpouštím, protože na tom filmy této značky nikdy nestály. Krom stálice postav, nám přidali i nového záporáka, který nějak zvlášť zapamatovatelný není, ale ve dvojce byl daleko horší. Za co jsem tady rád, je to, že tu výrazněji upozadnili nováčky, kteří ve trojce hráli relativně velkou roli. Ukázalo se, že to kluci samy dva dokážou utáhnout a tak tu nováčky máme jen na okraj. Čtyřka se od ostatnich dílů příběhově liší také tím, že tu už Marcus a Mike nejsou kluci, co si muzou delat, co chtej, jezdit si jak chtej. Teď tu jsou už omezení tím, že po nich jdou vlastní lidi. Sice říkám, ze jsou omezeni a už si nemůžou dělat co chtějí, ale pravda to rozhodně není, jen že jsou už limitováni tím, ze se musí ohlížet za rameno. Máme tu i nějaké zvraty jako například to, že pan starosta je ten špatnej. Jak nečekané, že? Upřímně, první slovo, co řekl a už člověk věděl, že je ten špatnej. Film je stále zábavným zbožím a jeho účel je jen bavit lidi, což dělá. Složitý příběh, co má propracované dialogy a postavy tu ani na počtvrté nenajdete. Z hereckých vykonů klasicky pochválím Lawrence a Smitha, mezi kterými funguje chemie stejně tak dobře jako před těma 30 lety. Smith s Lawrencem pořád baví na jedničku a vypadá to, že do starého železa ještě zdaleka nepatří. Ostatni herci hrají tak nějak průměrně, ale to se od nich také očekává čili nic zajímavého. Přesuneme se na technickou stránku, a začneme s kamerou. V tomto dile se kameraman nejvíce vyblb přinesl nám pěkné dronové záběry, které však ma ty Bayovy prostě nestačí. Dále tu také máme akční scénu, kde sledujeme film skrze Smitha v první osobě. Zajímavé záběry, ale nechápu proč tak učinily v tomto případě. Ale alespoň se snažili udělat vic než bezmyšlenkovitou akci. Samotná akce tu oplýva standardními nesmyslnými výbuchy, honičkami a spoustou přestřelek. Celkově tak z akce máme spoustu obsahu, akce není špičkově natočená, ale něco dobrého by se našlo. Hudba tu pak je opět dobrá, soundtrack zase funguje, takže pohoda. Bad Boys: Ride or Die jednak pěkným Bayovym cameem v Porscheti lehce vzpomínají na staré časy, ale taky serii pořád drží při životě. U Bad Boys to vypadá, že se můžeme těšit na další díl y, protože sérii čtyřka nijak neničí a jen ji nakopává. Film to chytrý není, ale jako letní zábava to je prostě suprový. Známka: 6,5/10

Po lehkém finančním zklamáním se na trojku čekalo 17 let. Tentokrát se kormidla neujímá zakladatel značky, Michael Bay, ale režisérské duo Adil El Arbi a Bilall Fallah, což jsou jména, která vám asi moc neřeknou. Podobně to je i s jejich tvorbou, která je dost omezená a toto byl jejich první velký snímek. Bad Boys se po 17 letech vrací se stylem a klasická chemie mezi Lawrencem a Smithem funguje i teď. Příběhově se zase jedná o poměrně průměrný film. Rozdíl tu je ale ten, že tu klasickou hledačku drog a peněz máme obohacenou o rodinné vztahy, které se týkají Mikea, který zjistí, že má syna. A samozřejmě tento syn musí být také záporák. Jedná se o klasickou prvoplánovou scenáristiku, kde chceme udelat pokračování, tak někde vyhrabeme postavy, které jsou spjaté s nějakou hlavní postavou, aby dosáhl takového osobnější vjemu a je to taková sázka na jistotu. To, že v žádném jiném díle není zmíněno, že má Mike syna, je samozřejmě zapříčiněno tím, že se tyto filmy nedělají za účelem vytvoření kvalitního příběhu, ale čisté zábavy, což je jednu stranu dobře a od tohoto fiomu to taky všichni čekají. Opět tu máme poměrně průměrné dialogy, které zrovna nejsou nic extra. Pořád tu jsou buď zábavné dialogy, nebo vyloženě tupé. Jednotlivé motivace postav jsou trošku sporné a nedávají moc smysl. Například uvedu, že se někdo Bernetta pokusí zabít, a co udělá jeho dlouholetý parťák a kamarád, samozřejmě skončí. Film se tak rozvětví. V jednom proudu sledujeme Marcuse, jak si užívá výhody důchodu a na druhé Mikea, který se snaží přijít na to, kdo se ho pokusil zabít. Kluci ale se samozřejmě nakonec sjednotí a jdou čelit problémům společně. Ve filmu se také objevila hrstka nových postav počínaje novým protidrogovým týmem, ktezry úhlavní dvojce pomáhá. Hošani a děvče charakterem moc neumí táhnout, na druhou stranu na ně takový důraz zas není. Záporáci také nemají moc silné vykreslení, ale to se tak nějak dá u tohoto žánru čekat. Celkově se z hlediska příběhu jedná o průměrny film, který sice nemá nějak zvlášť chytré dialogy, propracovaný příběh či prokreslené postavy, je ale zábavný a společně s perfektní chemií mezi Smithem a Lawrencem se neda říct, že je film nudný. Z hereckych vykonů opět zopakuju to, co platí u všech dílů a to je to, že Smith s Lawrencem baví a rozhodně nenudí. Jacob Scipio v roli syna Mikea, Armanda, není špatný, ale rozhodne má ještě co zdokonalovat. Kate del Castillova v roli Isabel je už na tom hůř, ale pokud to porovnám s Jordim Molla ze dvojky, tak je tohle jeste dobrý. Z technické stránky se tu pohybujeme na podobné úrovni jako u předchozích dílů, to znamená, že tu máme poměrně dobrou kameru se střihem, kde se tito dva ukaží především při akci. Soundtrack je klasicky dobrej, stylovej, zapamatovatelnej a tuto položku mají Bad Boys již od jedničky pokrytou. Co se týče efektů, tak většinou nejsou skvělé, cgi jde vidět, ale rozhodně to není takové, že bych na to nadával. S rozpočtem 100 mil. dolarů výsledek celkem sedí - středně drahý bkockbuster. Samotná akce pak je relativně vydařená. Nejedná se o nějaké propracované dílo, kde jde opravdu vidět ta kvalita té akce. Tady tomu je tak, že tu máme světlé momenty, kde se kameraman chtěl trošku ukázal, ale není to nic extra. Bad Boys se podařilo po sedmnácti letech dobrý comeback, kde se ukazuje, že tato dvojka prostě nestárne, vztah mezi nimi je pořád suprový a baví víc než dost. Bay jeho sérii sice opustil, ale rozhodně to není průšvih. Bad Boys totiž stále nabízejí zábavné, sice tupé, ale zábavné dialogy. Nekončící konverzační přestřelku mezi Smithem a Lawrencem, spoustu humoru, který i napotřetí funguje a také zábavnou akci. Jedná se dobrý letní blockbuster, který jako spotřební zboží rozhodně stačí - zasmějete se, užijete si to, ale velkou skvrnu na vás film nezanechá. Známka: 6-6,5/10

Michael Bay po úspěchu jedničky nenavázal rovnou s pokračováním, ale mezitím stihl natočit jeho nejslavnější snímky z ranku Skála, Armagedon či Pearl Harbor. Po těchto hitovkách se rozhodl vrátit ke značce, která mu kariéru odstartovala K Bad Boys. Jednička oplývala skvělým humorem, skvělou chemií mezi úhlavními protagonisty a také nabídla i zábavnou akci. To samé se Bay snaží přenést i do dvojky, která čekala osm let. Druhý Bad Boys si berou to v čem jednička fungovala, stále tu máme skvělou chemii bezi Smithem a Lawrencem, to samé humor atd. Film dostal i mnohonásobně větší rozpočet. Z původních 20 mil. dolarů se to vyšplhalo až na 120. Vzhledem k úspěchům předchozích Bayových filmů to dává smysl. Bohužel však velký šestinásobný rozpočet nestačil k tomu, aby dvojka byla šestkrát lepší než jednička. Strukturou příběhu se jedná o pořád to samé tzn. máme tu drogovýho magnáta a duo Marcus a Mike po něm jdou. Samozřejmě mají po ruce nepolicejní Ferrari a nekonečně mnoho svobody doplněnou o tunu akce a výbuchů. Jak jsme už zvykli, tak tito dva si mohou dělat co chtěj, ničit co chtěj, střílet co chtěj a jezdit si jak chtěj, zákon jde mimo ně. Příběhově se nejedná o dobrý film, mnohem vic než předtím se soustředí jen na akci a nic jineho. Kromě akce také oplývá mnohými hrdinskými momenty, kde se všichni z protidrogový seberou a odletěj si pomoct Marcusovi. Prostě naprostá svoboda. Z hlediska postav tu také velké terno nemáme. Když odpustíme, že se charakter Marcuse a Mikea nijak nezměnil, navzdory tomu, že prošli peklem, tak k tomu máme take záporáka. Velký drogový magnát tu nejen nemá moc co nabídnout z hlediska svého charakteru, který se skládá jen z toho, že se vzteká a na někoho řve. Takže postavy tu ani na podruhé dobře napsané nemáme, ale to taky nikdo ani nečeká a asi ani nechce. Dalším bodem jsou dialogy, které jsou svižné, bohužel však často tupé, buď vás budou bavit, nebo se budete poplácat po čele. Ja dělal obojí. Co ve dvojce stále zůstává, tak je ta zmíněná chemie mezi uhlavni dvojkou, která má své kouzlo, funguje na jedničku a baví na sto procent. Kdyz už jsme u té zábavy, tak zmíním humor, který dle mého názoru není tak dobrý jako v jedničce, ale rozhodně tu jsou vtipné momenty. Přesuneme se k hereckým výkonům, kde to samozřejmě vykopneme úhlavní dvojkou. Jak Smith tak Lawrence baví na víc než dost, jak uz jsem mnohokrát říkal, chemie je mezi nimi skvělá a s přehledem táhnout celý film. Jejich výkony očividně nejsou oscarové, ale rozhodně roli zábavy plní sena jedničku. Další postavou je Jordi Molla, který tu v roli záporáka je prostě strašný. Jeho herecký výkon je neuvěřitelný, nedokáže vyjevit více emocí než jen řev a celkově se jedná o velmi špatný hereckých výkon, který prostě film kazí. Přesuneme se k technické stránce. Začneme s hudbou, která sice není tak dobrá jako v jedničce, ale vůbec není k zahození a stále má nějakou hodnotu. Kamera se střihem se především ukáží až při akci, kde buď jsou velmi pěkné záběry, nebo kulometná palba střihů. Samotná akce se pak od jedničky liší v tom, že jí je šestkrát tolik a je šestkrát tak větší. Ať už to je honička na dálnici, dobývání sídla nebo pojízdná pevnost jménem Hummer, tak pokaždé to jsou sekvence, které jsou naplněné nesmyslnými a zbytečně přebouchanými výbuchy. Akce je zábavná, velmi, o tom žádná, ale je to prostě ta klasická Bayovská akce, kde vše jen vybuchuje aniž by se něco stalo. Rozhodně je ale Bay velmi dobrý řemeslník, hlavně co se týče akce. Celkově se jedná o dražší, bohužel horší pokračování, které sice nabízí tu skvělou chemii mezi Smithem a Lawrencem, dobrou hudbu, našlapanou akci, ale je to více tupé. Bay se jen soustředil na to, aby byla akce velká, tím tušku od scenare odhodil a začal připravovat pouze a jen pyrotechniku. Znamka: 5,5/10

V devadesátých letech se zrodil režisér, král explozí a přemrštěnosti. Ano, Michael Bay. Ale první film, který rozpoutal tuto úspěšnou kariéru tomuto „pyrotechnikovi“, bylo Bad Boys. Bad Boys se vezou na vlnách horka, honiček, přestřelek, stylu a pořádné dávky humoru. Samotný příběh pak, jak už to u podobných buddy akčních komedií bývá zvykem není nějak propracovaný. Máme tu klasickou vyšetřovací zápletku, kterou vedou dva stylový a mimozákonní policisté Marcus a Mike. Příběh neoplývá ničím zvlášť výjimečným, krom průměrné, přesto zábavné zápletce, tu máme velkou dávku humoru, která film posunuje o level výš. Neříkám, že je humor vždy stoprocentní, to ne, máme tu mnoho momentů, kde to zas tak vtipné není. Jenže pak tu jsou scény, jako například ta, když Mike volá Marcusově ženě, to byl moment, kde jsem bouchnul smíchy . Film se nikdy nesnaží být moc epický, teda kromě finále. To hlavní, co na filmu funguje ze všeho nejlíp, tak je úžasná chemie mezi zmíněnými dvěmi. Smith s Lawrencem jsou přirození a baví víc než dost. Po většinu času se film drží lehce skromnější policejní ptákoviny, co se nesnaží o nic moc velkého. To se změní v až moc šíleném finále. Tam totiž klasicky Bay na výbušninách nešetřil a nechal vybouchnout úplně všechno. Právě to explozivní finále bylo už příliš a moc se mi ve filmu nelíbilo. Scénář jako celek ujde. Máme tu nabité dialogy, které sice nějak zvlášť kvalitní nejsou, ale v kombinaci se Smithem a Lawrencem se bavit asi budete. Příběh není zvlášť převratný, ale jako na pobavení to rozhodně stačí. Mohl bych se bavit i o postavách, o jejich motivacích a nějakém tom vykreslení, ale nemá to smysl. Zde jsou postavy jednočaré a ani po tunách akce a čekající smrti, tak se ani jedna z postav nijak nezmenila. To se dá ale samozřejmě čekat, tohle jsou postavy, které maji bavit, ne se měnit a rozrůstat komplexností. Přesuneme se k hercům, které jsem už naťukl. Začneme se Smithem, který si roku užívá, je za frajera a role policajta mu prostě sedí. Podobě mohu pochválit i Lawrence, který tu hraje potřeštěného a energického policistu kterému to, stejně jako Smithovi, jde. To srdce filmu je práce těchto dvou. Jejich vzájemná chemie na place nemá chybu a k sobě prostě patří a sedí. Z vedlejších rolí zmíním ještě kapitána Howarda, kterého ztvárnil Joe Pantoliano a ten roli zvládl taky dobře, bavil a to je hlavní. Ještě bych zmínil Theresu Randle, která vůbec nebyla špatná, samozřejmě se tu pohybujeme v hereckých výkonech komedie, ale i tak si v tomto žánru lehkou pochvalu zaslouží. Z technické stránky bych měl pravděpodobně zmínit kameru a střih, ale žádný z nich nějak zvláštní dojem nezanechal. Opak platí o hudbě, kde tu máme chytlavý soudtrack, který je také doplněný o píseň Bad Boys od Boba Marleyho, která vždy potěší. Samotná akce tu je poměrně dobře zmáknutá, nejvíce má zaujmout finále, což také dělá. Bohužel je finále přestřelené o nesmyslné výbuchy a obracení fyziky. Akce je zmáknutá dobře, jde vidět, že je to Bay, což je taky to mínus, protože Bay, když může udělat akci, tak ji ještě vynásobí nějakým ohňostrojem. Bad Boys je film o dvou policistech, kteří mají naprostou svobodu, nadřízený je toleruje, můžou si lítat s autem po městě jak chtěj, můžou střílet do koho chtěj a prostě si dělat co se jim chce. Celkově se jedná o jednu z nejvtipnějších buddy komedií, která klasicky Nemo nějak kvalitní scénář zato baví na 100 % a film rozhodne táhnou Smith s Lawrence, mezi kterými je perfektní chemie. Policajta z Beverly Hills jsem neviděl, ale tohle je slušná náhrada, která rozhodně pobaví. Občas si pokládám otázku, která je Smithova filmová série? Muži v černém, nebo Bad boys? Osobně bych spíše přiklonil k Bad Boys. Známka: 6,5-7/10

Emmerich se rozhodl udělat sequel jedno z jeho filmů! Jeden z důvodů proč tomu je Den nezávislosti bude asi v tom, že jednička byla ve své době nejúspěšnější film, takže úspěch pokračování je jasný, ne? Úspěch a kouzlo se bohužel nepodařilo zopakovat. Film měl k úspěchu dobře našlápnuto, bohužel hodně pohořel, za což může i absence Smitha. Dohromady tak Emmerich přinesl sice velmi zábavný film, který však kromě zábavy má jen málo co nabídnout. Děj se přesunul o dvacet let od jedničky, kde se vrací mimozemšťani, akorát s vetší...větší vesmírnou lodí. Tak velkou, že vypadá jako s porovnání se Zemí jako tarantule na pomernačni. Film začíná, jak se mimozemšťani dívají na ukázku filmu Den nezávislosti, kde vidíme prezidenta, jak přináší svůj ikonický proslov. Jak se k těmto záběrům z filmu, který v jejich vesmíru neexistuje mimozemšťani dostali? To je otázka, asi paralerní vesmír nebo tak něco. Film nám přináší nové postavy, které bohužel spadnou do kolonky průměrnosti a jedinou možností jak je z této kolonky vyškrtnout, tak mohli být herci, ale k tomu se ještě vrátíme. Postavy si tu často dělají, co chtějí a vypadalo to, že celý svět se točí jenom kolem těchto postav. Odletí si s těžebním vesmírným jeřábem na Zem? No problem, vojáci můžou všechno. Máme tu také postavu brýlouna, který se má starat čistě o humor, bohužel však se nestará a film to spíš dokopává do trapnosti. Humor, tak občas vysvitne, ale ne na dlouho. Dialogy, jak už jsme za ty léta u Emmericha zvyklí, tak za pochvalu nestojí. I když tady na scénáři dělalo kromě Emmericha další 4 scénáristi, takže je vina rozdělena. Dialogy jsou často tupé, ale nejlepší je se na to nesoustředit. Film samozřejmě porušuje fyzikální zákony, jako třeba když přilítne loď velká jak třetina planety, ale nic se s planetou neděje. Máme tu spoustu nelogičností, klišé, to vše je zabaleno do průměrného scénáře, který se utapí ve zmíněných klišé a v nulovém překvapení. Na druhou stranu musím vzdát pochvali protože baví na 110% a i když není kdo ví jak chytrý a kvalitní, tak prostě zábava to je. Přesuneme se na herecké výkony a začneme se stálicí jménem Jeff Goldblum. Goldblum sice neodvádí kdo ví jaký mistrovský výkon, ale rozhodně filmu jeho přítomnost pomáhá a baví tak, jak už jsme u něho zvyklí. Novou posilou tu je Liam Hemsworth, který tu nahradil postavu Willa Smitha a snaží se, aby to byla dobrá výměna, bohužel to nestačí a Liam sice neurazí, ale sám film neutáhne. Herecké výkony herců, kteří byli i v jedničce, tak jsou poměrně dobré, neurazí, ale originál svým vystupováním nepřekonali. Pak tu máme nové herce jako je Jessie T. Usher či Manka Monroe. Těm prostě chybí větší charakter. Když pochváli nejdou z už té scenáristické stránky, tak alespoň z technické. Vizuálně pěkný snímek, jde vidět, že se tu se cgi vyřadili. Pár krát tu máme slabší cgi, ale jako celek se jedná o opravdu pěkné efekty. Což je u Emmericha jistota. Kamera tu občas má světlé momenty, ale upřímně u Emmericha nikdy nebyla tak dobrá, aby šla silněji pochválit. To samé platí i o střihu či zvuku. Hudba pak není moc postřehnutelná, což mě samozřejmě mrzí, ale když už moc viditelná respektive slyšitelná a zapamatovatelná nebyla v jedničce, tak tady se nedalo čekat nic víc. Cekově se jedná o Den nezávislosti 1, akorát na steroidech, všecho je věští a důležitější, ale nestačí to k tomu, aby to byl tak dobrý blockbuster jako jednička. Film sice není nějak propracovaný z té papírové podoby, máme tu poměrně hloupoučké dialogy, špatně napsané postavy a nijak kvalitně napsaný scénář. Ale zato tu máme dobrou technickou stránku a hlavě je film zábavný. Emmerich nedělá dobré filmy, dělá je zábavné a to si na Emmerichovy cením, že alespoň to hlavní co má film splnit, tak plní. Známka: 5,5/10

V roce 1996 přišel král destrukce s jeho dosud nejúspěšnějším snímkem, který samozřejmě obsahuje Emmerichovo ničení Země. Vlastně to byl taky jeho první film, kde se ničila Země, film, který předcházel filmům Den poté, 2012, Den nezávislosti 2, Moonfall potažmo Godzilla. Emmerich zrovna neoplývá vypravěčským talentem, což potvrzuje i ve Dnu nezávislosti, který považuju za jeho nejvydařenější snimek. Zápletka je jednoduchá jako facka. Na Zem přiletí nepřátelští mimozemšťané a začíná válka. Emmerich přišel s patriotickým příběhem, který většinou prosazuje v drtivé většině svých snímků, pak, že se lidé mění. Tento patriotismus ukazuje to, jak je Amerika jediná, která dokáže porazit mimozemšťany a že prezident USA je největší frajer, kterej dokáže nahajpit celý letiště zdemoralizovaných vojáků a civilistů, který zapomenou, ze neumí lítat se stíhačky. Vše pluje na vlnách jednoduché a nepropracovaný scénáristiky, ale já mu to za tu zábavu, kterou přináší, odpouštím. Mohl bych se scénářem pokračovat dál. Dialogy nejsou zrovna nějak chytré a hluboké, pohybujeme se tu na úrovni toho, že to funguje, ale víc od toho nechtějte. Občas se tu možná chytnete za hlavu, ale na dialozích film ani kariéra Emmericha nestojí. Postavy pak oplývají podobným charakerem jako dialogy. Jsou zábavné, to nepochybně, ale silně propracované nejsou. Rozhodně si jednotlivé postavy zapamatujte převážně díky hereckým výkonům. Jak říkám, nějak suprově vykreslené nejsou, ale tady se nesnažíme dělat nějaké psychologické sci-fi, kde každý dialog je klíčový k pochopení celkové komplexnosti postavy. Tady máme prostě zábavné postavy, které mrskají nějaké ty joky, ale hlavně slouží k tomu, aby se děj posunoval. Takže asi tak, scénář není zrovna mistrovské dílo, ale o zábavu je postaráno. Humor tu většinou funguje a nemám proti němu nic. Děj je poměrně předvídatelný, najdeme tu spoustu nelogičností, klišé, ale Emmerich je prostě filmař zábavného průmyslu, jenž necílí zrovna na zlaté sošky. Z hereckých výkonů to vykopneme s Goldblumem, který baví na sto procent, má svoje charisma, kterému zůstalo doteď a funguje. U žádných z těchto herců se tu nebavíme o Oscarových výkonech, ale rozhodně neurazí a jako blocbustorové postavy stačí. Dalším je Will smith v roli pilota Stevena. U nej musím zopakovat to same co u Goldbluma, jen s tím rozdílem, že oba mají naprosto jinou mimiku a charakter, takže když čas nebude bavit Goldblum, tak je šance, že Smith yo. Vedlejší výkony pro role prezidenta v podání Pullmena či otce Davida v podání Judda Hirshe, jsou dobré a rozhodně je nebudu kritizovat. Z technicke stránky se tu bavíme o povedeném blockbusteru, který rozhodně z audiovizuálu má co nabídnout. Kdyz říkám, že má z audiovizuální stránky co nabídnout, tak si úplně nemůžu vybavit, jestli měl film dobrou kameru či ne. Úplně to samé nevím, co ke strihu. Zvuk byl nejspíše dobrý, když ho nominovali na Oscara, ale ke kameře ani ke střihu nemám co říct. Co se týče vizuálních efektů, tak musím potvrdit, že ze byly velmi povedené. Jeden z příkladů kvalitního a efektivního použití modelů. Oscar filmu za efekty právoplatně náleží, protože z vizuální stránky se jedná o povedený blockbuster. Samotná hudba tu není tak ikonická jako ve Hvězdné bráně, ani zdaleka ne, ale rozhodně špatná není. Jen oproti Hvězdné bráně není tak zapamatovatelná, jinak je ale dobrá. Celkove se jedna o jeden z klasických devadesátkových blockbusterů, který má své mouchy, vlastně jich má z té scenáristické poměrně dost. Film však cíli na čistou letní zábavu kterou film poskytuje. Tím, že film mám sentimentálně rád, tak je hodnocení trošku vyšší, než kdybych film hodnotil čistě objektivně. Známka: 7/10

Po řadě béčkových filmů přišel Emmerich tehdy s jeho dosud největší peckou, byla to Hvězdná brána, která mu v Hollywoodu otevřela větší dvířka. Emmerich je dnes znamý jako král destrukce, který to dokaže pořádně přehnat. Jeho filmy dříve byly na vrchních žebříčkách v tržbách, dnes už tomu tak ale není. Hvezdna brana se dočkala i seriálové adaptace, která se však podle mě daleko více povedla. Jako malý jsem Hvězdnou bránu viděl, ale i jako malý jsem si myslel, ze je seriál lepší. A myslím si to i doteď. Drtivá většina Emmerichových filmů je navzdory jejich kvalitě zábavná. Tady to platí také, ale pokud jste viděli seriál, alespoň první díl, tak vás tento film bude do značné části nudit. Obdivuju Emmericha za vytvoření nového fikčniho světa, ktery má spoustu originálně pojatých nápadů. Kdyz se podivat na Emmerichovu tvorbu, tak se až divím, že ze koncept hvězdné brány vůbec vymyslel, protože je to z hlediska nápadů jeho nejoriginálnější kousek. Bohužel moc u chvály nezůstaneme. Film sice oplývá mnoha originálními napady, jenže z nich nedokáže vytřískat maximum. Vše se občas zdá jako prvoplánové a možná až moc zjednodušené. Film spousti dobrých myšlenek zahazuje a nahrazuje je přímočarostí. Pribeh se z velké části dá předvídat, možná napoprvé jednou dvakrát lehce prekvapí, ale napodruhé i třeba s desetiletou pauzou, nepřekvapí ani jednou. Osobně mě mrzí, že film, ktery odstartoval jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, nedokázal očekávání naplnit. Příběh neoplývá ničím zvlášť zajímavým, sice tu mame dobre napady, bohužel nevyužité a celkově se spíše jedná o film, na ktery se jednou podíváte, pokud si ho nezamilujete, tak se podruhé jen těžko přinutíte. Samotné postavy mají striktně daný charakter, ktery se v průběhu moc nemění. Jejich motivace je +- věrohodná, i když o tom bysme se mohli také dohadovat. Z herecké stránky tu vykoženě chvála nejde nikomu. Kurt Russell v roli vážného bez emocionálního plukovníka Jacka O'Neilla moc zrovna nezáří. Russell má po celou dobu nasazenou kamenou tvář, což z něj nedělá příliš zábavnou postavu. Hlavně si Kurta Russella srovnávám s Richardem Dean Andersonem, který je úplný opak. Právě, když se řekne plukovník Jack O'Neill, vybavím si jenom Richarda Deana Andresona. Dále tu máme Jamese Spadera v roli Daniela Jacksona, jenž není vůbec špatný. Na druhou stranu se ve všem vždy budu přiklánět k seriálové podobě, a to platí i tady u Daniela Jacksona. Přesuneme se na technickou stránku, kterou má Emmercih ve svých filmech vždy vymazlenou. Toto je daleko skromnější filmy než se kterými přišel později, ale i tak má co nabídnout. Efekty jsou na devadesáté léta velmi vydařené, exploze jsou u Emmericha samozřejmostí a tady jich také pár najdeme. Většinou zmiňují ještě zvuk, střih a kameru, ale upřímně žádná z těchto složek zvlášť zajímavý dojem neudělala. I když je pravda, že kamera měla pár pěkných záběrů. Za zmínku stojí soundtrack, který použili i v serialu a je to dobře. Hudba je ikonická a rozhodně zapamatovatelná. Rozhodně je dobře, ze film existuje, hlavně proto, že díky němu vznikl i serial. Film má mnoho chyb, jako je nedostatek rozvinutého potenciálu, jednoduché postavy či hloupé dialogy, ale i tak má co nabídnout. Hudba stojí za řeč, to samé efekty, ale také ta samotna idea, kterou film přináší. Emmerich dokáže udělat blockbuster, tady je důkaz, sice ne chytrý a kvalitní, ale konzistentní ano. Tím, že jsem fanouškem seriálu, tak bych jednoznačně komukoliv doporučil seriál, na druhou stranu musím podotknout, ze bez tohoto filmu by se tato značka nezradila, a já mu za to děkuju. Hvězdná brána není žádné mistrovské dílo, ve skutečnosti k tomu má dost daleko. Je to spotřební zboží, klasické devadesátkové sci-fi plné výbuchů a velikosti, i kdyz tady to je ještě trochu omezeno rozpočtem. Známka: 6/10

Miller po úžasném nářezu Fury Road přichází s prequelem, který ho staví do nepěkné pozice. Jak to sakra chce překonat? Z trailerů bylo evidentní, že velké množství praktických efektů nahradily ty počítačové, což z trailerů působilo, že film ztratil kompletně kouzlo autentického akční řezničiny. Samozřejmě, že trailery vypadaly dobře, ale jako pecka to zrovna nevypadalo. Obavy se však rozplynuly. Miller sice Fury Road nepřekonal, ale rozhodně není moc daleko. Opět nám na stůl hodil flák krvavého hovězího, který jasně hlásá, že pro vegetariány není. Furiosa je tlukoucí krvežíznivý akčňák, ze kterého si člověk sedne na prdel a když si myslí, že se zážitek z Fury Road nebude opakovat, tak se velice mílí. Mnozí mohli Fury Road vyčítat jeho bezhlavou a jednoduchou zápletku, která tkvěla pouze v tom, dopravit cisternu z bodu a do bodu b. Tady už to je komplexnější. Miller nás vtahuje do života jedné z hlavních postav série, Furiosy, skrze ní tak sledujeme její krutý život a touhu se pomstit, která ji motivuje od začátku až do konce. Máme tu také přiblíženy i vztahy kladů a jejich dohody a vyjednávání. Děj filmu tu je sice více propracovanější než ve Fury Road, na druhou stranu to není zas tak nic převratného, v podstatě jedna pomsta vedoucí skrze válku. Jenomže ono to funguje víc než dobře a epika z filmu srší tak moc, až člověku přijde, že tu sleduje něco zcela mimořádného. Konečná válka ve filmu diváka posadí na zadek a upřímně jsem až tak nečekal, že jí budu z hlediska velkoleposti srovnávat s druhou Dunou. Jak tu opakuju, scénář není nic světového, ale rozhodně není k zahození a plní účel, protože po Furiose mám ještě větší chuť se podívat na Fury Road, což je přesně to, co má film plnit. Má vám ten svět Šíleného Maxe více přiblížit a Furiosa dělá Fury Road ještě lepším filmem. Takovéto epické filmy, kde se vede válka napříč kmeny a národy trochu chybí. Pak když se najde filmař jako Miller nebo Villeneueve, tak z toho může vyjít i úžasnej snímek, který vás posadí na zadek se zatajeným dechem. Abych tu chválu trošičku naředil, tak jsem měl pár irelevantních detailů, které mi nevyhovovali. Jeden z nich je například ten, že jakmile ,,klaďasové" ujíždějí před nepřítelem, tak je nepřítel pokaždé okamžitě dohoní, navzdory tomu, že všichni mají podobné auta. Dále tu máme Hemsworthův monster truck, který vyjede i to, čemu věřit úplně nejde. Tohle jsou jen maličkosti, na které jsem jen chtěl upozornit a ve své podstatě důležité nejsou. Motivace a vykreslení postav tu je jasná, každá postava má motivaci čistou, především pak tedy Furiosa. Je to film o pomstě, nic víc. Z hlediska scénáře se tu nebavíme o dokonalé scenáristice, ale rozhodně film špatně napsaný není a Miller vytvořil další epický příběh, ze kterého sálá epika i bez propracovaného scénáře. A buďme upřímní, kdo se přišel na film podívat kvůli příběhu a ne akci? Z hereckých výkonů chválím Annu Taylor-Joy, která hraje dokonce líp než Charlize Theron. Odvádí skvělý výkon a dokáže táhnout film s přehledem. Bohužel její fyzický vzhled úplně nekoresponduje s její postavou, tím myslím, že je křehká a hubeňounká. Další tváří tu je Chris Hemsforth, který podává suprový výkon, a když někdo říká, že tu podává jeho dosud nejlepší výkon, tak musím jen kývat hlavou. Hemsworth si roli Dementha očividně užívá, což postavě přináší více toho bláznovství. Z technické stránky tu přichází ta pravá chvála. Začneme s hudbou, která je ještě dunivější a napínavější než ve Fury Road a jednoznačně se povedla. Další je kamera se střihem, které se drží Millerového standartu, jinými slovy, úžasná souhra. Praktické efekty tu jsou vidět, na druhou stranu jde taky vidět, že velkou část nahradily ty počítačové. Naštěstí však kouzlo v drtivé většině zůstává a  pořád to je benzinová jízda plná oleje, krve a nábojů. Cgi tu je na vysoké úrovni, určitě tu na Oscarech nominace padne. Našel jsem dva nebo tři horší cgi záběry, ale jinak to bylo perfektní. Samotnou akci pak Miller dotáhl opět k dokonalosti a přinesl nám do kin zážitek, na který jen tak nezapomenu. Akce je skvěle nasnímaná, sestříhaná, je suprově ozvučená a má nápad. Miller. Film je jedna nekončící akční sekvence, která však ani na jednu vteřinu nezastavuje a dlaně se vám z adrenalinu propotí až k smrti. Jedná se o nejlepší akční film od druhého Top Gunu. Miller ukazuje, že v 79 dokáže natočit úžasnej akčňák, kterej mu budou dnešní filmaři dosti závidět. Je to prostě talent a takhle dobrou akci dokáže jenom on. Známka: 8/10