JohnBruk

Osmý smysl (2015)

Řekl bych, že s filmem "Cloud Atlas" Wachowští a Tykwer odstartovali moderní způsob multi-vrstvého vyprávění filmu 21.století. Je to způsob střihu, prolínínání společných emocí, atmosfér a témat, které spojují zdánlivě oddělené příběhy různorodých postav. Jistě, dříve tu již byly filmy od Alejandra Gonzálese Iñárritua (Amores perros, 21 gramů, Babel,..). Sám Tykwer dávno přišel s úžasně svěží a dnes již německou moderní klasikou "Lola běží o život". Mistrovský film "PRZYPADEK (Náhoda) z roku 1981" od Krzysztofa Kieślowského byl průkopnický, ale pochopitelně "svázán" reáliemi a dozvuky atmosféry doby. Atlas mraků a nyní seriál (!)Sense 8 ale posouvají tyto "synapsové příběhy" na další úroveň reality, hlubinné psychologie a nebojí se "dotýkat" metafyziky. Přemýšlel jsem, jak by takové filmy vnímal divák před 30-ti lety. V době fragmentace světa, polarizace. Dnes za to možná může reálné zmenšování světa, prolínání kultur, dostupnost informací a vědění, globalizace a emancipace veřejné debaty nad tabulizovanými tématy.. Doba a lidé asi již uzráli, abychom byli schopni zpracovávat tyto úžasné vícevláknové (multithreadové) filmové zážitky, zamyšlení a exkurze do lidské duše, bez ohledu na kulturní či etnickou příslušnost... Jak se běžně nevěnuji sledování seriálů, protože to beru spolu s hraním počítačových her jako nehorázný žrout drahoceného času, kterého není nikdy nazbyt, tak Sense 8 jsem pobral jako jednohubku. Na "jazzových hadech" seriálu Sense 8 jste unášeni skrze cloudové myšlení..kam tohle vše dospěje i v naší realitě prolínajících se dat pověstné velké vesnice Země? Netuším..