ClassyBitch

V úvodu jsem měla pocit, že to bude nějaká korejská variace na ošklivku Betty, a najednou bum, začala krvavá řežba. Slupla jsem to i přes šílenou stopáž jednotlivých dílů na jeden zátah. No co, spánek je pro sraby. Nejvíc jsem si oblíbila bigotní modlobábu, co klela jak já při inventuře.

Vizuálně nádherný film, dlouho mě nic tak neuchvátilo. Poirot mi byl v knižním i filmovém ztvárnění vždy děsně nesympatickej, taková přechytralá bukvice. Tady je okouzlující, takovej sexy otec Fouras. Už samotný rozjezd v Jeruzalémě by mi stačil k plný spokojenosti.

Pohodová mlátička, bojové scény citelně převyšují slabší zápletku. Oloupala jsem u filmu tři kila brambor a nakrájela kilo a půl cibule. K vaření film ideální.

Stejně milé jako Láska na spektru. Opět to ve mně vzbudilo trochu závisti, jak to i lidi s takovým handicapem zvládají líp než já.😆

Tohle je prostě boží. Citlivě a mile udělaný dokument s veškerým respektem k zúčastněným. Občas to mou cynickou duši přimělo mě rozslzet. Spousta těch schůzek byla lepší a míň křečovitá než mnohé moje a to šlo většinou o rande dvou autistů, nezřídka mentálně retardovaných, před zraky kamer. Skoro závidím. Už je na Netflixu i dokument o randění lidí s Downovým syndromem. Taky super. To už se mým rande blíží víc.

Překombinované. Absolutně mě to nechytilo, furt jsem čekala, kdy mě to pohltí, a místo toho jsem před koncem usnula. Takže nevím, jak to dopadlo, a nemám žádné nutkání to zjišťovat. Velký množství bezúčelných sex.scén vlastně tak bezúčelný nebylo, protože to bylo nejzajímavější na celým seriálu. Ale orgasmus jsem ani při jedný nestihla, takže palec dolů. Kamera v přírodě je za mě skvělá, měli místo kriminálky natočit dokument o Tatrách a bylo by to super.

Zajímavý dokument o potravinách převážně v USA. Rozdílná kvalita i bezpečnost potravin mezi USA a zbytkem západní civilizace je známá. Je sranda, že zatímco jsme dříve k USA vzhlíželi, dnes ji beru pomalu jako rozvojovou zemi a vzpomínám na závěrečnou řeč Diktátora. :) Jen bych dodala, že USA je jedinou západní zemí na světě, kde klesá průměrný věk dožití. Dokument je jednou z mnoha odpovědí, proč tomu tak je.

Protože si právě v osobním životem procházím reálnou detektivkou, jak vystřiženou z nějakýho Netflix dramatu, a policie mi 14 dní po ohlášení napsala, že se tím nebude ani zabývat, natož aby případ začala šetřit a pak jej jako obvykle odložila, přišel mi tenhle dokument k chuti. Když je na ho-no kadeřnice, je to sice blbý, ale časem to doroste. Když je na ho-no doktor nebo policajt, může to stát lidské životy.  V tomhle příběhu je názorně představena praxe vyšetřování, kdy si policie napřed sama určí pachatele a pak teprve hledá důkazy k jeho usvědčení, ne že by hledala důkazy, aby na jejich základech zjistila pachatele. Zpochyňování znásilnění included.

Saudskoarabská variace na Requiem pro panenku, spíš taková potřetí spařená arabika. Film podle skutečné události, přínosný fakticky, umělecky moc ne. Nedávno jsem viděla indický seriál o rodičích dětí, které uhořeli v kině při obdobné tragédii, a oni bojovali dlouhá léta za zjištění viníků a jejich potrestání. To bylo vydařenější dílo. Z popela mi nedovolil sžít se s postavami natolik, abych při jejich umírání a boji o život ronila slzy nad jejich osudy. Když jsem si kvůli filmu googlovala danou událost, jen ta zpráva mě svou hrůzou zasáhla víc než celý film.

Na drag a trans mám fetiš, takže shlédnout tohle bylo nezbytný. Příjemná záležitost. Jemný humor, trochu toho dojetí. Klasický příběh sbližování se dvou osobností z různých světů. Zkusila jsem i s dabingem, ale za ten by tady měl někdo viset, v originálním znění to má hned o hvězdu navíc.