Warhorr

Vynikající záležitost a za mě automaticky adept na seriál roku. Jako až teď si uvědomuji, jak Katrina byla vlastně ničivá a jak hrozné to pro všechny obyvatele muselo být. Všude voda, všechno zaplavené, plovoucí mrtvoly, zničené domy, bordel, rabování. A uprostřed toho všeho jedna nemocnice ( vlastně dvě ), která zůstala napospas osudu, a které po celých pět dní, až na výjimku několika vrtulníků a pár dobrovolníků, nikdo nepomohl. Ukázka fatálního selhání FEMY a celé vlády. Nemocnice Memorial samozřejmě nebyla jediná, komu se pomoci nedostavilo a seriál na to dobře poukazuje a to i díky skutečných záběrů, a také rozhovorů, kterých je zde několik a dodává to tak celému dílu na autenticitě. První díl nám ukáže ničivou sílu Katriny ( mimojiné slušné vizuální efekty a zpracování, tohle jsem nečekal ), následně strávíme další čtyři díly v Memorial. A tady to začne pořádně houstnout. Tvůrci se snaží skvěle nalíčit, jako by hurikán samotný nebyl to nejhorší, ale spíš to, co přijde po něm a to právě na takovém místě. Inu, jak vlastně může vypadat chod nemocnice v takové nouzi, kdy jste odkázáni sami na sebe ? Co se stane, když přestane fungovat elektřina, začne docházet voda a jídlo, potýkáte se s dalším přívalem přicházejících lidí a stoupající se vody a do toho všeho bojujete s úmorným vedrem ? Přesně takovou skutečnost a odpověď seriál nabídne. Po evakuaci se vše začne otáčet úplně jiným směrem a doktoři, zejména tedy Vera Farmiga, nebudou bojovat v zaplavené nemocnici o přežití, ale za svoji čest a bezúhonnost. V této chvíli si myslím, že se seriál snaží udržet jakousi vlnu neutrality a nepřiklánět se k ani jedné straně. Spíše nastolit fakt a skutečnost obou stran a divák ať se rozhodne sám. Five Days at Memorial je místy emocemi nabitá minisérie, která perfektně znázorňuje lidské utrpení, když si myslíte, že jste úplně na dně a hůř už být nemůže.

Ja ja, das war etwas ! Tak pozor, důchodci tentokrát neberou útokem kaufland při ranní špičce v sedm ráno, ale rovnou svatebčany na malém sídle v zapadlé vsi. Tihle voliči KSČM nemají servítky vůbec s nikým a ukáží Vám, zač je toho loket i ve velice pokročilém věku. Celé je to slušně atmosférické, vizuálně působivé a najdem i nějaký ten gore. Návštěva domova důchodců je odpudivá a kurevsky znepokojující a taky si vytře prdel s lecjakým hororovým sanatoriem. Někteří starci působí opravdu hrůzostrašně ( baba s nožem ) a nechutně. Za mě super a asi největší hororové Netflix překvápko letoška. Tohle jsem vážně nečekal.

Už vím, proč se vyhýbám vesměs všemu, kde je ve spojitosti slovo Marvel. Ještě že tahle zbytečná a nicneříkající nudná ptákovina trvala necelou hodinu, to na tom bylo to nejlepší, plus trošku ucházející konec. A Giacchino ať raději zůstane u hudby, kde je mistrem ve svém oboru a nepokouší se o další takový chujoviny. Nemám slov.

Další povedený dokument z produkce ID. Tentokrát o vrahovi, který unikal spravedlnosti téměř 25 let, než byl nakonec dopaden a soudní proces s ním proběhl vlastně teprve nedávno. V hlavní roli bude hrát opět DNA, podobně, jako například u Ridgewaye.

Horor ? Zdaleka ne. Vlastně ani náhodou. Film nese tohle označení asi jen skrz toho, že je to automaticky King, jinak si to nedokážu představit. Nejlepším momentem ve filmu je, když klučina začne dostávat občas zprávy na mobil od svého mrtvého přítele. Není to napínavý, strašidelný, záhadný, žádný jumpscare, tady není vlastně absolutně vůbec nic. Chvílkama to působí jako reklama na iphone a hlavně netravte tolik času s moderními technologiemi. Jen další zprznění Kingova díla, nic víc. Tohle byly prozatím ty nejzbytečnější strávené minuty co jsem letos u hororu zažil. Zbytečné stejně tak jako celý film. Nikdy se nenavažuji a ani bych se nenavážel do nikoho, komu se líbí takový a onaký film. Ten, kdo ale dokáže dát tomuto víc než průměrné hodnocení musí mít teda kurevskou kuráž a laťku položenou raději ani nechci vědět jak.

Nějak nevím, jak přesně to ohodnotit. Jste v něčem nejlepší na světě, pravidelně vyhráváte zlaté medaile od nepaměti, pak se to jednou na OH nepovede a už se točí dokument aka ''návrat na vrchol''. Jako by měl tým USA povstat po desetiletích z nějakých sraček, kdy se jim nedařilo vyhrát zlato. To takhle ale vůbec není. Prostě to jednou nevyšlo, nemůžete vyhrávat pořád. Jednou, dvakrát za historii to hold přišlo a hned takový boom ? Jen mi to přijde extrémně přehnaný. Závěrečný highlight proti Španělsku je ovšem super, zápas jako prase nabitý emocemi do posledních chvil. Sice víte jak dopadne, ale i přesto Vás to chytne za koule a nepustí. Nejvíce si však cením, že dokument je i takovou malou poctou Kobemu. Geniální hráč.

Jako i ostatní Conversations with a Killer z Netflixu, i tento se k dosavadním řadí jako velmi povedený. Především jsme obohaceni o výpověď samotného Dahmera, podobně jako u Bundyho, což dává dílu ten správný ráz a znepokojenost i tím, jak bez ostychu a v klidu vypráví proces vražd a životní příběh celkově. V porovnání s Jeffrey Dahmer: V mysli monstra, v podání od Investigation Discovery, se tu však najde pár odchylek a rozdílů. Zde není popsán úplný proces zatčení ( jak se Dahmer vzpíral policii ) a hlavně, což je chyba jak v seriálu tak zde, naprosté opomenutí konfrontace Nicole Childressové se samotným Dahmerem, když z bytu unikl Konerak Sinthasomphone. Tady určitě doporučuji mrknout na celovečerní dokument. Sice tu není zpověď Dahmerova otce, jako V mysli monstra, ale zase uslyšíme více od kamaráda z dětství, sousedů, právníků, psychologů apod. Oceňuji i více reálných záběrů z místa činu. Asi nedokážu říct, jestli je lepší kouknout dříve na tohle nebo seriál. V mém případě to roli nehrálo, jelikož jsem případ Dahmera znal už z dřívějška. Každopádně hodnotím ještě o trochu kladněji, než letošního Gacyho.

Dokonalý chaos ? Ani bych neřekl. Ať si každý říká co chce, Neymar je prostě jeden z nejlepších fotbalistů co momentálně běhá po fotbalových trávnících a nejlepší brazilský fotbalista od Ronaldinha. A to nefandím Barce ani PSG. Dokument ho prostě ukazuje takový jaký je. Chvílema ho vynese do nebes ale taky mu to dají někdy zase pěkně sežrat. Já vlastně ani netuším, proč ho někdy spousta lidí, když pominu fans Barci nebo PSG, neustále hejtí ? Dobře, má svoje chvilky, někdy je na kolenou až moc často a občas tomu přidá, na druhou stranu, pořád je to Brazilec, ti to hold mají v povaze. Ale proč by ta kritika měla být až tak přísná ? Vůbec nepochybuji o tom, že by v zápasech neodevzdával maximum. Ať už jde o důležitý či méně důležitý zápas, ať už na něho pískají nebo ho vychvalují, finále LM nebo obyčejný ligový match, vždycky se snaží chovat profesionálně a jede naplno. A jestli si užívá mimo hřiště ? Tak si užívá, no a co ? Je na tom něco špatného ? Někteří zase omrdávají na daních, chodí neustále za kurvama a kdoví co ještě a chlubí se tím na sociálních sítích. Proč by měl být Neymar kritizován, když si zajde někde na kalbu zatančit ? Trochu mi připomíná Denise Rodmana, když řádil tenkrát za Chicago Bulls. Zlobivé dítko, které mimo hřiště byl jak vyšinutej, chlastal a kalil kde mohl, dorazil pozdě na trénink nebo na něj nedorazil vůbec. Ale když šlo o zápas, tak hrál jak Bůh a nikdo nemohl říct jediné slovo. Ibrahimovič je snad jeden z nejkontroverznějších fotbalistů všech dob ale lidi ho milují, zbožňují vše co z něj vypadne ale nikdy ho nikdo nehejtil tak jako Neymara. Fuck logic. Ano, Neymar je sebevědomý a věří si, někdy až hodně, v dokumentu to dává jasně najevo. Ale opět, co je na tom špatného ? Ne každý je jako Kante z Chelsea. Hold je prostě takovej, ale to z něho nedělá špatného člověka nebo hráče. Oceňuji, že celá minisérie ukáže jeho světlé i stinné stránky. Jeho vztah s otcem je především zajímavý. Doporučuji všem fotbalovým fandům. I těm, kteří ho třeba nemají zrovna dvakrát v lásce. Netvrdím, že tento projekt všem otevře oči a začnou ho milovat, ale třeba aspoň na něj začnou koukat a brát ho i trošku jinak, z jiného pohledu.

''Horor'' pro holky. A nakonec proč ne. Dle prvních recenzí a ohlasů jsem to teda čekal horší. Režisérka dobře propojila romantiku s upíry. Ale zase tak láskyplný to taky určitě není. První hoďku nám stará od Bladea ukazuje jaká je pořádná naivka a čekáme, jestli se nechá svést podivínským majitelem panství. Pak to chytne docela spád a celkem slušně se to rozjede a začne se to řezat. Vizuál potěšil, Nathalie je kočka, potěšila mě účast Pertweeho, kterého jsem viděl snad naposledy ve filmu Soudný den, jo slušný průměr.

Netflix možná tasí seriál roku. Říkám možná, jelikož mám s celou věcí pouze dva problémy, které mi neumožní dát plný počet bodů. Dahmer byl snad nejzvrácenější a nejnechutnější vrah v historii Ameriky. V seriálu je toho hodně řečeno a v dnešní době se toho dá hodně dohledat na internetu a já čekal jeho vyobrazení v tom nejhorším možném světle. Chápu, je to mainstream, navíc Netflix, ale za celou dobu je tu ukázáno kolik ? Snad dvě vraždy ? Paradoxem je, že ta nejlepší je v samotném závěru, kdy to schytá samotný Dahmer. Bylo tohle účelové ? Možná, kdoví. Snažím se jen naznačit, že zrovna u takového vraha mi chybělo daleko více explicitnějších záběrů, ne si domýšlet při každém uhýbání kamery či střihu, co se zrovna děje. Tohle je prostě obrovská škoda. Jestliže Netflix dokáže tak tak pracovat s cenzurou například v dokumentu Nightstalker, kde je člověk vážně znechucen tím vším co vidí a navíc je to vše real, nebo dokáže natočit, ne kolikrát perfektní snímky, ale se zajímavým a slušným gore, proč to k sakru nedokáží v příběhu o zvráceném Dahmerovi ? Pro mě osobně je tohle zcela nevyužitý potenciál. Druhá věc, která mě jednoznačně utvrdila snížit hodnocení, je druhá půle. Prvních pět, šest dílů je skvělých. Je to správně temné, napínavé a s fajnovým vizuálem 70. a 80. let. Peters se chopí roli Dahmera víc než obstojně a podává svůj životní výkon. Vůbec mi nevadilo, jak chronologicky je seriál postaven. Že se od chycení Dahmera přesouváme do minulosti, jsou tu různé flashbacky do jeho dětství a snažíme se pochopit podstatu věci, kde asi takové zlo mohlo vzniknout a co bylo jeho příčinou. Problém číslo dvě nastává po jeho zatčení a někdy v sedmém díle. Já chtěl čistokrevný seriál o sériovém vrahovi, jenže místo toho je Dahmer uvržen do pozadí a už to není vyloženě o něm, už to není '' Příběh Jeffreyho Dahmera'' ale příběh jeho sousedky, pozůstalých a nastínění ignorace afroameričanů policisty a vyššími úředníky v USA. Tohle už zase hodně začalo zavánět typickým netflixovským genderem. Dobře, dá se mluvit o nějakém uctění a památce zavražděných, ale bylo toho na můj vkus až moc. V určitém bodě měl seriál prostě skončit nebo se těmto lidem věnovat jeden díl a ne, že budu dookola koukat na strasti jeho sousedky a neustálé trápení hispánské rodiny. Tři naprosto ale naprosto zbytečný díly, které se mohli více věnovat samotnému Dahmerovi. I když nedávám plné hodnocení, pořád musím přiznat, že se jedná o jednu z nejlepších minisérií o sériovém vrahovi, která kdy byla natočena.