Recenze (90)
Prometheus (2012)
Dobře, tak jsem se dozvěděl, jak vzniknul Vetřelec, ale bohužel nikdo mi už nevrátí ty dvě a půl hodiny života.
Nehynoucí sláva (1945)
I když černobílý, přesto tento dokument barvitě popisuje spojeneckou ofenzívu od vylodění v Normandii za přispění cenných komentářů přímých účastníků bitvy. Výpovědi a krátké komentáře pěšáků, paragánů, letců, námořníků, sester, ale i novářů a pracovníků v týlu jsou přidanou hodnotou tohoto kvalitního dokumentu... Nezbylo mi než opět potichu v teple na gauči vzdát hold a díky všem těm, kteří se zasloužili o to, že tu teď můžu sedět, svobodně dýchat, mít na klíně laptop a plýtvat virtuálním prostorem na čsfd.cz.
Aladin (1992)
Těch blbců, hlupáků, ubožáků a dalších přídavků mohlo být míň. Zbytečné.
Kosmos - časoprostorová odysea (2014) (seriál)
MŇAM! Vizuálně skvostný dokument na úrovni 21. století. Je to radost a potěcha proplouvat vesmírem a poslouchat u toho to kvantum informací podaných... tak akorát. Člověk by nevěřil, kam se věda za poslední roky posunula. MLASK!
Auta 2 (2011)
Ne moc často se stane, že se na nějaký film nedodívám. Tohle byl ten případ... Uřvané je to, člověk nestíhá, co se děje, hraje tam spousta akční hudby a celé je to nějak spíš určené mentálně narušeným vězňům... Počkal jsem do skončení prvního závodu (člověk má rád angličáky, formule, závody a tak, že ano) a pak to s klidným svědomím vypnul.
Wyatt Earp (1994)
Sice jsem byl z časových důvodů nucený tenhle výpravný film shlédnout ve třech částech, ale nic to neubralo z mého dojmu z něj. Těch scén, kterými jsem se kochal, krása. Tvůrcům patří velké díky. PS: Filmová postava číslo jedna = Gene Hackman. Takový charakterní člověk jako otec od rodiny, to bych chtěl domů.
Robin Hood (2010)
Tohle v druhé půlce nebyl Robin Hood, ale snad nějaká pokřivená verze vylodění v Normandii. Pro mě tomu kvalitu zvedají jen efekty.
Domov aneb Kam směřuje naše cesta (2009)
Souhlasím, že by se film obešel bez komentáře (na druhé straně není koneckonců problém zmáčknout vypnutí zvuku). Záběry jsou krásné, nádherné, DECHBEROUCÍ! Díky za takový počin!
Bláznivá dovolená v Las Vegas (1997)
Tehdy ještě existoval nekanální humor s aspoň nějakou zápletkou a pointou. Na vypnutí mozkovny ideální snímek.
Půlnoc v Paříži (2011)
Tenhle film je jako puzzle. Na začátku se kocháte krabicí, pak vysypete dílky, rozhlédnete se a začnete skládat. S poslední minutou filmu položíte poslední kousek a zažijete uspokojení nad celou prací, navíc s pocitem, že jste se během skládání něco nového naučili. Hudba, obrazy, námět, téma, postavy, herci, atmosféra, suchý vtip - to všechno se slije dohromady a vytvoří kouzelný pocit. Mňamka!