Cloudy_cz

Narozdíl od první Duny této iterace, je druhá naprostý opak zapomenutelnosti a spolu pak pracují dobře. Na obou jsem byl v kině, ale pouze u této jsem dostal vše, co jsem žádal. Obrovská Škála světa a příběhu je zde jednoznačně vykonstruována dokonale. jedinou věc co vytknu je charakter Chani. Nevím jak je tato postava napsaná v knize, ale tady je z ní otravná romcom postava, která má až neuvěřitelné množství trust issues. Moc mi to nezapadá. Zendaya vzala postavu táké svým způsobem a je to prostě ploché. Javier Bardem na mě zapůsobil asi nejvíce. 80%

Joaquin.

Pokud si užíváte dobře nastolenou atmosféru a příběh, do kterého se stanete opravdu zainteresován v průběhu filmu, tak vám ty tři a půl hodiny v kině ani moc nevadí. Sice to je docela dost, kéž bych si vzal více pití, ale ve finále si jen užívate De Nira, či DiCapria a už řečenou atmosféru. Zkrátka perfektně odvedená filmařská práce od každého kdo byl součástí.

Hlášky dobrý. Akce taky dobrá, Statham samozřejmě.  Stallone starej, ale dobrej. 50 cent? Cože. CGI stojí pěkně za hovno a chvílema to vypadá jak trailer na mobilní hru. Je to překvapivě dost dobrý a ty 4 hvězdy by si to i zasloužilo, ale s tím CGI to opravdu nejde.

Tohle universum je blbej vtip. Víc podojenou sérii jsem neviděl. Nechce se mi ani věřit, že udělali pokračování už tak špatného spinoffu a ještě o další 3 stupně hůře. Tohle vzniklo z jednoho z nejlepších hororů vůbec? Jak se z hororů, jako jsou první dva Conjuring, stane takovej přijebnutej fantasy sketch, který postrádá jakoukoliv atmosféru a snaží se vás strašit pouze levnými hlasitými zvuky, či triky z předchozích dílů. Sem tam se objevila jiskra naděje, když nějaký charakter byl brutálně probodnut zvířecím rohem, ale ta odešla rychleji, než přišla, protože jste vzápětí zjistili, že ten charakter ani neumřel a vše skončí šťastně. Definitvně nejhorší díl Conjuring universa.

Asi 7 let zpět jsem viděl tento film. Na peugeot už jsem se nepodíval stejně.

Tento film je pro vás. Teda pokud se rádi mučíte, či trpíte insomnií. Většina filmů Kubricka je úmorností nedívatelná a Vesmírná odysea není vyjímkou pravidla, takže pokud opravdu nespíte, tak jeden z jeho filmů se o to postará lépe, než jakýkoliv melatoninový suplement. Po tom co jsem nedokoukal cca 50% filmů, které jsem si od Kubricka pustil, byla 25 minutová opičí scéna posledním hřebíkem v rakvi.

Na jednu stranu je to celkem pomatená sračka, která si neumí vybrat jaké publikum chce zrovna bavit. Chvíli si připadáte jako absolutní kokot, že jste šli na takovej dětinskej mišmaš ubrečených a absolutně bezmozkovitých feministických názorů opravdu do kina. Režie se vám hrozně přímočarým a jednoduchým způsobem snaží tlačit primitivní společenskou úvahu, o kterou nikdo nestojí. Skoro jako by vás chtěli donutit myslet, ale nějak to nevychází. Film si hraje na něco co není. Cítím se jak oběť nacistické propagandy. Na druhou stranu se ve filmu objevují reference třeba na Kubrickovu Odyseu, Justice league, či kmotra, které jsou mířeny zas na publikum jiné (u některých jsem se i opravdu zasmál). Gosling a Margot Robbie tahají tuhle kompletně všesměrnou náhodnou kopu nápadů celkem s přehledem ale, takže pořád solidní film.

Asi nikdy jsem se netěšil na film více, než právě na tento. Nolan je přece jenom autorem některých z mých osobně nejoblíbenějších snímků, Interstellar a Dark Knight. A je to jak mokrý sen, že můžu s klidem říct, že tento film mě nezklamal. Po audiovizuální stránce je tohle naprostá špička dnešního průmyslu a staré dobré praktické efekty natočené na starý dobrý film nakopou prdel jakýmukoliv pokusu o dobře vypadající digitální VFX. Tyto efekty se vám ale podají v takové kvalitě, kterou jsem ještě neviděl. Vidět film v 70mm analogovém filmu a ne na digitálním projektoru jsem si vyzkoušel poprvé a doufám, že ne naposled (i když je to technologie vlastně stará a produkce záběrů s kamerou co má přes jeden metrák musí bejt neskutečná sranice, tak výsledek stojí za to). Sice konstantní měnění formátů je trochu rozptylující, ale Rozšířený aspect ratio vertikálně na obě strany vás naprosto pohltí, zatímco na plátně nevidítě pixely, ale kompletně čistý obraz. Tento styl efektů je v Nolanově filmografii běžný a proto je většina jeho filmů audiovizuální mistrovský dílo. Dal bych asi skoro cokoliv, za prvotní Interstellar zážitek v IMaxu v 2014. Klasická (i když trochu menší) příběhová komplexnost a časové hrátky jsou zde. Po minulém Tenet se mi to malinko zhnusilo, protože tam se s tím moc nesral a časové paradoxy a různé ostatní kokotinky jsou tam najebané jedna za druhou, až je to prostě tak k nepochopení, že to ani nepůsobí chytře, či mysteriózně a je to prostě total na kundu. Jediný problém, který vlastně s příběhem jako takovým mám, je druhá polovina filmu. Film se proměnní v takové až "soudní drama" a Nolan vás začne trochu bombardovat dialogy a nesmyslně hluboké analízy politických pohledů. Ne, že by to bylo úplně špatně, ale asi bych více uvítal menší focus na tuto událost v jeho biografii. Kde film dosáhne vrcholu je test Trinity (což je mimochodem scéna dovedena k absolutní dokonalosti, u které jsem sral cihly z napětí, které Nolan dokáže vybudovat i uvolnit. S perfektním hudebním doprovodem je to jednodušše něco co bych přál každému vidět) po tomto už film pouze ztrácí. Co se týče toho absolutně insane hereckého arsenálu, který celé dílo jen podporuje, tak ten taky nezklamal. Poznáte tak polovinu všech ksichtů co uvidíte a znáte jména snad celého obsazení, což je sám o sobě docela úspěch. Cillian a Downey jsou k nepozání (v tom nejlepším smyslu slova). Na vymyšlený příběh, jako Interstellar to sice prostě nemá, ale na biografii je to nevídaný. První polovina 100%, Druhá 80%.

Nic se k tomu moc napsat nedá. Russell Crowe podá klasicky absolutně peak výkon. Kdyby první polovina filmu nestála za pěknou vyliž prdel a obstála by té druhé, tak je to vážně solidní. Na druhou stranu ale nejsem zrovna fanda western žánru, takže si na takové ty typické začáteční snímky prachprostý posraný pouště a přestřelky o vagón moc nepotrpím. První půlka 50%, druhá 85%.