Recenze (176)
Max Payne (2008)
V případě herních a komixových adaptací bývám většinou velmi tolerantní a neobjektivní, protože je mam prostě ráda a žádné nelogičnosti a melodramatické kváky mne nerozhodí, obzvlášť když to jinak vizuálně docela hezky funguje.
Kontraband (2012)
No na to, jak otřepaně a nudně film zpočátku vypadal, se nakonec celkem slušně rozjel a i když s realitou společného moc neměl, snažil se aspoň o jakous takous atmosféru a bavila jsem se u něj vcelku dobře.
Tři mušketýři (2011)
Další slabomyslný komeční výplach, který nezachrání ani charismatické obsazení ani peníze utopené ve výpravě a digitálních efektech.
Barbar Conan (2011)
Režisér poskládal všechny hollywoodské zhovadilosti od dějových klišé přes nudné hrdiny až po melodramatickou hudbu a nakonec to svěřil šílenému střihači s proklatě ostrými nůžkami. Jedna hvězda a ani nevím za co.
Válka Bohů (2011)
K příběhu se radši nebudu vyjadřovat, stejně jako k trapně napsanému, zahranému a obsazenému hlavnímu hrdinovi, ale seděl mi komixově melodramatický způsob vyprávění, kamera i všechny ty levné digitální kulisy.
Nikdykde (1996) (seriál)
Zvláštní střet brutálních černohumorných scén s naivním a někdy až dětsky vyprávěným příběhem, s ultra levnou výpravou ale příjemnou atmosférou. V samém závěru mi to nakonec celé přišlo až příliš jednoduchoučké.
Upírův pomocník (2009)
Cílová pubertální skupina bude urcitě nadšená... a nebude to zas až takova ostuda - rozhodně menší než u Sorcerer's Apprentice, který nebyl ani z poloviny tak vtipný a nápaditý. 50%
Underworld: Probuzení (2012)
V rámci popcornové zábavy skvělý zážitek, který pracuje s akcí čistě na efekt, ale zato velmi efektně a doufám, že neměl žádné větší ambice, protože ty už nenaplnil.
Drive (2011)
Obsazení extrémně charismatického a neokoukatelného Ryana Goslinga do něčeho tak vyprávěčsky netradičního a technicky brilantně natočeného s mými hormony opravdu zatočilo.
Kamarád taky rád (2011)
Slušná komedie těžící hlavně ze šťavnatých a vtipných dialogů a ústřední dvojice, které to podle mě spolu náramně slušelo a každý moment, kdy se zároveň objevili na scéně, mě ohromně bavil. Navíc je evidentní, že se tvůrci mermomocí (bohužel ne vždy úspěšně) snažili vyhnout většině sentimentálního bahna, které je u žánru hollywoodká romantická komedie téměř povinností, protože někdo ten film prostě zaplatit musí.