Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (152)

plakát

Birdman (2014) 

Když se nad tímto filmem zamyslím, je pravděpodobně nejen nejlepším snímkem roku 2014, ale lze řadit i k tomu nejkvalitnějšímu, co jsem v životě viděl. Mohl bych na něj pro jeho zábavnost jít ještě několikrát, což se mi nestává - a pokaždé bych si všiml nového detailu. Birdman má elektrizující divadelní (a přesto filmově akční, čemuž napomáhá i hudba) atmosféru, ale krom pozoruhodného psychologického dramatického příběhu s prvky komedie odvedla nejdůležitější práci sledující kamera. Celý film budí dojem jednoho kontinuálního záběru. Podtrhuje to jeho autentičnost a vtažení diváka do děje, ač tam jsou momenty, které se (mírně řečeno) nestávají úplně běžně. :) Snímek má takové tempo, že nemůže nudit. Někteří diváci si tak ani nemusí povšimnout komplikovanosti děje a četných narážek. Poslední záběr zvyšuje mé hodnocení za 100 na 110 %. :) Birdman je jakoby nenápadně inovativní dílo, jelikož se to nesnaží dávat okázale najevo. Je i humorně kritický k určité společnosti. Michael Keaton, bývalý Batman, předvedl ve svých 63 letech svůj životní výkon, ke kterému ho dotlačil (snad) jistý vítěz Oscara za nejlepší režii, Alejandro González Iñárritu. Úžasný zážitek.

plakát

Mistr (2012) 

Lehké filmové zklamání, snímek s divnou atmosférou, která absolutně nevtáhne do děje (možná proto, že tam skoro žádný není), bylo mi jedno, jak to dopadne, zaujmout můžou jen herci - byť hlavní hvězdou filmu pro mě je perfektní Philip Seymour Hoffman, nikoli lehce přehrávající Joaquin Phoenix. Na Oscara byla nominovaná ještě Amy Adams, ale ta tam skoro není... Z režie jinak kvalitního filmaře PTA až příliš čiší snaha o uměleckost.

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Dokonalé! Nikdy jsem po žádném HP-filmu nebyl tak absolutně spokojený. Nelze nic vytknout, nic podstatného nebylo odbytu, nic nepodstatného nebylo zbytečně natahováno - pravda, ono tam ani nic takového nebylo. První film, u kterého jsem byl nervózní, ač jsem samozřejmě věděl, jak to dopadne. David Yates režijně roste a jsem nesmírně zvědavý na jeho další propjekty. Vyrostli i herci... Alan Rickman překonal sám sebe (a to je co říct) a byl bych moc rád, kdyby ho oscarová Akademie konečně přestala nepopchopitelně ignorovat.

plakát

Hlavně nezávazně (2011) 

Slušná romantická komedie, která nenudí, párkrát pobaví, párkrát donutí zdvihnout obočí... Každopádně toto, zvlášť po zhlédnutí Černé labutě, není role pro Natalii Portman.

plakát

Johnny English se vrací (2011) 

Lepší nž filmový Mr. Bean (který může pořádně fungovat jen v krátkých a prakticky "němých" epizodách), jelikož na toto parodicko-špionážní téma se dá snadno nabalit nějaký příběh, a zvlášť v porovnání s Prázdninami pana Beana Rowan Atkinson kvalitativně velmi zvedl své herectví. Je to i vydařenější než první Johnny English - osmiletý odstup očividně prospěl. Vtipy jsou možná krotší, ale fungují, je jich více a snímek neobsahuje hluchá místa. Těžko lze čekat něco jiného, maximálně jen cosi horšího. A tohle křečovitá nudná blbost opravdu není.

plakát

Kůže, kterou nosím (2011) 

HLAVNĚ JE POTŘEBA SI PŘED ZHLÉDNUTÍM O SNÍMKU NEPŘEČÍST IDEÁLNĚ ANI SLOVO!! - Od Almodóvara jsem do včerejška viděl jen film Vše o mé matce před třemi roky, který se mi jednoduše řečeno nelíbil, udělil jsem s třesoucíma rukama 3* a napsal tvrdší komentář. Je jasné, že se každý film, i ty, co řadím mezi své nejoblíbenější a podle mě nejlepší, nemusí automaticky po všech stránkách vyloženě LÍBIT, jde o to, aby zaujaly a nechaly v člověku nějaký dojem. Aby byl film zážitek, i když se nám něco nemusí pozdávat a můžeme si myslet, že režisér lehce zešílel. Kdybych však preferoval pouze samé příjemné a zcela normální filmy, nemohl by být jeden z mých nejoblíbenějších režisérů cvok z Dánska Lars von Trier. Ne vždy je nutné se s postavami ztotožňovat nebo k nic pociťovat sympatie - někdy to vadí a někdy ne, těžké uspokojivě vysvětlit proč. S tímto filmem jsem však v podstatě žádný výraznější problém, který by mě donutil snížit hodnocení, neměl - nebo možná při vysvětlení počínání měl, ale s ohledem na "charisma" filmu, příběh (obzvláště silné momenty při pohledu z okna a také před závěrečnými titulky...), sled scén, zajímavou vizuální stránku a práci s kamerou, herce a dojmy i pocity (kterými se při hodnocení řídím především), to nedovolují. Umění Almodóvara dokazuje i skutečnost, že méně schopný tvůrce by i s prakticky stejným scénářem vyrobil něco, co by působilo mnohem přehnaněji, neuvěřitelně a směšně. Překvapil navíc i Banderas, kterému se zřejmě hraje lépe, když se nemusí soustředit na angličtinu. Byť se jedná o rozdílné režisérské i lidské osobnosti a každý točí něco úplně jiného, napadlo mě srovnání, že Pedro Almodóvar je do jisté míry Lars von Trier Pyrenejského poloostrova. Jeho filmy, resp. tento film, samozřejmě nedýchá chladným drsným severem, přesto mi přišlo, že atmosféra a nálada je místy podobná, pouze v jiném prostředí a podmínkách.

plakát

Obřad (2011) 

Výborně natočený snímek, který opravdu není jen samoúčelným hororem. Film nastaví od začátku zvláštní atmosféru, byť se člověk podvědomě už těší, až se konečně zjeví Anthony Hopkins. Obřad vůbec není špatný, ale i zde se ukazuje, co dovede vynikající herec provést s filmovým dílem. Ale nevadilo mi tam nic, ani hlavní herec. A Alice Braga navíc hezky vypadá. Začínám mít pocit, že když je za kamerou Seveřan, je to zárukou mé spokojenosti. :-) Do kina jsem se samozřejmě vypravil kvůli Hopkinsovi a ten mě potěšil svým možná nejlepším výkonem za uplynulých deset let. Zde si dovolím odkázat na poslední tři řádky komentáře uživatelky Bobšule. :)

plakát

Pan Bobr (2011) 

Mel Gibson by měl Jodie Foster poděkovat za poskytnutou příležitost - kterou až nečekaně skvěle využil. Předvádí (z dosud viděného) jeden z nejlepších hereckých výkonů roku. Další devízou snímku je samozřejmě zajímavý a hlavně originální námět, který může, dokud film nezhlédneme, působit až bizarně (problémové "Statečné srdce" s maňáskem). Film je především dobře napsané, natočené, zrežírované a zahrané drama s tragikomickými prvky. Hlavním žánrem však určitě není komedie, jak je z nějakého důvodu výše uvedeno. Zvláštní, že se nedostal do našich kin, byť původně měl někdy začátkem července - především i s ohledem na spoustu blbostí, kterých jsou kina plná. A že by nemohl do žádného kina a vůbec by nevydělal? Vysokorozpočtový blockbuster (přiznávám, že zrovna tento anglický termín nemám rád) ještě nezaručuje spokojenost diváků a automatické astronomické tržby; rovněž stejně tak jdou aspoň do některých kin i ještě mnohem komornější a nezávislejší díla než toto. Navíc zde mám dojem, že jména Gibson a Foster by snad dokázala diváky přilákat.

plakát

Půlnoc v Paříži (2011) 

Tento film jen potvrzuje, jak je často pozitivní o filmu kromě názvu, režiséra a obsazení nevědět nic, ignorovat nejen oficiální text distributora, ale přehlédnout i zde uvedené žánry - pak mě mohlo překvapit i to, co většina lidí věděla či tušila předem. Pokud jde člověk do kina čistě jen jako zvědavý filmový fanoušek a nikoli jako recenzent, není ani nutné o filmu cokoli předem vědět, zvlášť když dokáže nalákat pouhé jméno režiséra. Pravda, někdy se i dávno před premiérou lačně podívám na trailer, jindy si maximálně prolétnu prvních pár slov obsahu a nic víc - nebo ani to ne. Těžko říct, proč je to někdy tak a někdy tak. Ale to je jedno, Půlnoc v Paříži asi není nejlepší, ale rozhodně jeden z nejkrásnějších filmů roku 2011. Velmi doporučuju, Woody Allen zajísté skoro každého potěší. Owen Wilson možná vypadá krapet srandovně, špatný herec to ale opravdu není - a každopádně si musím doplnit mezery u Marion Cotillard, skoro nic jsem s ní neviděl. Vlastně totéž i u Allena....