Lina

Na obou dílech Rebel Moon je skvělé, že díky nim dostala práci spousta herců, trikařů, kostymérů atd. V jedničce se dokonce našlo pár docela hezkých akčních scén. Ve dvojce bohužel ani to. Málokdy se stane, že by vám bylo úplně jedno, co se děje s postavami. Spíš mě zaujal interiér kosmického plavidla nepřátel, na který by se hodil komentář od poručíka Madisonové z Galaxy Questu: "Co tohle dělá uprostřed lodi?" Jestli ale chcete na dvě hodiny úplně vypnout, nestaráte se ani trochu o logiku nebo originalitu a stačí vám podívat se na něco jako sci-fi s pěknou hlavní hrdinkou ... klidně. I tak to bude chtít aspoň balíček dobrých chipsů.

Křehký, napůl pohádkový kus. Myslím, že jiná herečka než Barbra Streisand by hlavní roli hrát nemohla. A zpracovat si k tomu scénář a hlavně dobře zvládnout všechny ostatní i sám sebe jako režisér se opravdu podaří jen málokdy. I když by písně mohly být o něco kratší, mají zas výborné  texty a občas tvoří zajímavou další vrstvu scény. Navíc příjemně překvapil Mandy Patinkin a to, že jeho postava naštěstí nebyla tak úplně princ z těch krásných knížek pro ženy.

Jeden ze zásadních dílů celého Treku o stinné stránce duševní vyrovnanosti Vulkanců. V přepisu scénáře do knižní verze je konec malinko jiný. Problém totiž nevyřeší doktorův nápad, ale omyl, s tím, že výsledek je málem stejně špatný jako to, co původně hrozilo. K vyrovnanosti souboje – protože cesta k Vulkanu trvala docela dlouho, nebyl Spock v obvyklé kondici. Vulkanský stisk možná pravidla zakazovala, protože by nedošlo k dostatečnému vybití agresivity.  Po době, co už uběhla od natočení, vypadá obřad bohužel trochu lacině, a to samozřejmě ubírá na celkovém dojmu. Při čtení se ovšem tenhle hendikep ztratí. Jestli si chcete představit, jak by Čas amoku vypadal teď, objevil se v upravené a oprášené snové podobě na začátku 5. epizody první řady Strange New Worlds.