Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Sci-Fi

Recenze (44)

plakát

127 hodin (2010) 

Pane Bože, proč ? Na tenhle film jsem se těšila jako děcko a dostanu tohle?!?! Ty pitomý dvě hvězdičky jsou za začátek, který byl opravdu neuvěřitelná jízda s parádní hudbou, přírodou i geniální kamerou, která mě svým podáním dokázala přenést do fascinující americké pustiny a za Franca, pro kterého mám slabost... Ovšem ten zbytek? Vůbec mě nebavil, pak už to bylo docela zbytečné psycho a scéna, kdy si začne pižlat ruku, mě vyhnala z kina... Ano, k této chvíli celý film směřoval a je jasné, že ji tvůrci nemohli jen tak vypustit... Ovšem čekala jsem tuto část filmu jaksi trochu decentněji zpracovanou... Prostě NE, NE a NEEEE!!!!! Už asi začnu chodit do kina s nulovým očekáváním, protože pak si alespoň ušetřím obrovské zklamání:-/

plakát

Počátek (2010) 

Na tento film jsem slyšela tolik chvály, že jsem čekala přenejmenším zázrak. Nepřišel... Jak se mi to ostatně poslední dobou bohužel často v kině stává:-/ Tvůrci filmu jeho děj celou dobu velmi složitě zamotávali, čímž ho prakticky zabili a rozuzlení příšlo naopak tak rychle, že než jsem se stihla vzpamatovat a trošku se zorientovat, bylo po všem... Myslím, že velký potenciál příběhu nebyl využit. Tvůrci ve snaze ohromit film tak zamotali, až se v něm nešlo vyznat a naopak momenty, které by stálo za to více osvětlit nebo vypilovat k dokonalosti, opomenuli. Velká, velká škoda. Počátek rozhodně za žádný milník nepovažuji...

plakát

Nezapomeň na mě (2010) 

O tom, že toto bude za plný počet hvězdiček, jsem měla jasno už v půlce filmu. A ten famózní závěr mě v tom jen utvrdil. Ale co jsem netušila bylo to, jaký dojem na mě tento film udělá. Zážitek s Remember me se ve mně přes noc uležel a dozrál jako dobré víno. Jestli jsem si včera říkala, že to bylo báječné a úžasné, dnes mi došla slova. Na hlavu chudáka Roberta Pattinsona se hned po uvedení Stmívání snesla vlna nespravedlivé kritiky a posměchu. Teď všem posměváčkům vytřel zrak a je to velká satisfakce nejen pro něj, ale i pro mě. Dokázal, že je výborný herec, ne žádný přiblblý hezoun. Jak jen umí nádherně vyjádřit všechny emoce. Stačí se podívat na jeho tvář, do jeho očí. Mohla bych v nich číst. Ani by nemusel mluvit a přesto bych věděla, co chce říct. Skvělou volbou bylo i obsazení Emilie de Ravin do role Tylerovy lásky. Jiskření mezi nimi bylo skoro hmatatelné a jejich zamilovanost lehce uvěřitelná. Vtiskly filmu nezapomenutelnou atmosféru. A konec? Někdo z něj byl nadšený, jinému přišel přehnaný a bez zjevné předchozí spojitosti s dějem. Já se řadím k té první skupině. Celý film byl vlastně o osudu. O náhodě, který rozhoduje, kam (a jestli vůbec) se bude náš život dál ubírat. A co jiného než další pitomá náhoda bylo to, že se Tyler toho rána ocitl na místě, které se navždy zapsalo do dějin, při události, která změnila celý svět? Nikdo z těch, co tam tenkrát zůstali, si svůj osud nevybral. Byla to prostě náhoda. Tak proč v tom hned hledat logiku? Náhoda přeci žádnou nemá... Na Remember me se určitě podívám znovu. A pak zase a zase. To proto, abych si připomněla, že si mám užívat každou vteřinku svého života. Nikdy totiž nevím, jestli není tou poslední.

plakát

Znamení (2002) 

Zatím nejlepší film o mimozemšťanech (místy horor), jaký jsem viděla. Má parádní atmosféru, v některých scénách jsem se opravdu málem po.... strachy a ještě týden jsem se bála jít sama na záchod:-) Nejlepší je první polovina filmu, kdy člověk tuší, že se něco zlověstného blíží, atmosféra je napjatá a hustá (ne nadarmo se říká, že žádný filmař nedokáže stvořit takovou obludu, jakkou dokáže vyplodit naše fantazie)... A pak to přijde!! Nejvíce mi zatrnulo ve scéně, kdy byl mimík natočen na video při dětské oslavě a pak jak je slyšet jejich cupitání na střeše domu rodinky, která už se mezitím odebírá do sklepa... A nesmím zapomenout ani na scénu v lánu kukuřice, to už jsem si ale občas zakrývala oči:-) BRAVO, BRAVO, doufám, že přijdou další podobné perly:-)

plakát

Hlídač č. 47 (2008) 

Průměrný, místy i trochu podprůměrný film. Nějak jsem pořád nemohla pochopit, o co některým postavám (především Lucii Siposové alias manželce a hrobníkovi, který snad byl těžký schizofrenik nebo co) vlastně jde. Ovšem Karel Roden patří mezi moje oblíbence a kombinace jeho charizma a (jako skoro vždy) perfektního hereckého výkonu mě dostala i tentokrát. Takže díky němu ke třem hvězdičkám přidávám ještě jednu...

plakát

Funny Games USA (2007) 

Brr, ještě teď mi běhá mráz po zádech. Zpětně se divím, že jsem vydržela dívat se až do konce, protože tento film mě málem přivedl do blázince. Dva vymydlení hošíci s nevinným úsměvem, který jim nezmizí ani ve chvíli, co někoho naprosto chladnokrevně zabijí. Celou dobu jsem čekala, kdy někdo řekne konec, je to jenom sranda. Nestalo se. Odporné, zvrhlé, neuvěřitelné, brilantní. Nevím, co víc k tomu říct a jak jinak popsat své pocity z toho, co jsem viděla. Snad jen, že kdo chce vidět film, který ho zhnusí a nadchne zároveň, ať se podívá. Ovšem ten, co žije v domění, že má čich na lidi a psychopata pozná na sto honů, ať si radši pustí nějakou komedii. Možná by se totiž po zhlédnutí Funny games USA mohl začít bát vystrčit nos ze dveří svého bytu.

plakát

Hlad (2008) 

Protože jsem u tohoto filmu po čtvrt hodině usnula, nemohu ho úplně objektivně okomentovat. Ovšem o té čvrt hodině bych napsala asi toto : šílená nuda a otrava:-O

plakát

Soukromé pasti (2008) (seriál) 

Soukromé pasti se povedly.Zaujalo mě zajímavé a originální zpracování - třeba komentáře hlavních hrdinů na kameru. Příběhy, které se opravdu mohou stát a dost pravděpodobně i staly... Ať už se jednalo o mladou dívku, kterou zlákala touha po penězích na šikmou plochu, dceru zneužívanou nevlastním otcem, nebo opuštěnou manželku, která se znovu snaží najít sama sebe. Na to, že se jedná o projekt z produkce TV Nova, opravdu dobré....

plakát

Lítám v tom (2009) 

Ach jo a další zklamání. Film má být poučení pro lidi, co v životě je vlastně důležité. A že jen dobrá práce a cestování po celém světě štěstí člověku nepřinesou. Ovšem je tak evidentní, o co tvůrcům filmu šlo a ještě ke všemu dost předvídatelné, až mě to otrávilo. Nějak se mě tahle útěcha pro Ameriku v krizi nedotkla.

plakát

Ať vejde ten pravý (2008) 

Tak na tento film jsem se opravdu těšila a s napětím čekala, jaký bude. A dočkala jsem se jen obrovského zklamání:-( Naprosto průměrný, chvílemi i podprůměrný. Podle komentářů tady na ČSFD jsem čekala, že některé scény budou trochu drsnější a krvavé. Ovšem očekávala jsem trochu jiné zpracování, takové to mrazivé, děsivé, až fascinující (hlavně, když v hlavních rolích byly děti). Ovšem to nepřišlo. Ano, krev cákala na všechny strany, ale tak nějak vulgárně. A poslední scéna v bazénu, kde ruce a hlavy lítaly vzduchem, ehm, nebo spíš vodou... Za tu by se nemusel stydět kde jaký americký béčkový krvák. Škoda škoda, příběh zajímavý a s velkým potenciálem, ale provedení na H***O