lucinka.md

Už , když jsem viděla upoutávku na Pokání, věděla jsem, že na tenhle film musím jít. A zklamaná jsem rozhodně nebyla. Příběh osudové lásky, které nebylo přáno, mě dostal stejně jako ta přenádherná hudba, která ho doprovázela. Jen ze začátku jsem byla trochu zmatená ze skoků v ději. Ale jinak paráda, nemůžu jinak než 5* :-)

Ukázka toho, jak může dopadnout stylizace do role šťastné rodinky z předměstí, v té nejčernější podobě. Měli své sny, přání a představy, ale jejich život se stal jednotvárný a nudný, sami ani nevěděli jak. April nechtěla být ženuška z předměstí se stálým úsměvem na tváři co s ostaními odpoledne poklábosí o nejlepším receptu na koláč, snila o dráze herečky. A ani Frank netoužil po tom stát se jedním z davu, který ráno vyplivne metro a pak si zaleze do své kóje v práci, kterou nenávidí. Chtěli vše změnit a začít zase žít. Nejdříve tedy přišla obrovská radost a euforie z blížící se změny, konce trápení a přetvářky. Nakonec pád do deprese, strojených úsměvů, beznaděje a nenávisti takových rozměrů, že už není úniku. Nezbývá, než použít nouzový východ.... Kate a Leo byli užásní. Oba jsou herci s velkým H. Člověk by řekl, že se snad opravdu nenávidí.Ještě dlouho jsem přemýšlela o tom, jak rychle se šťastné manželství může změnit v dusivou past. A možná je to i varování, jakých chyb by se člověk měl vyvarovat, aby nedopadl podobně...

Mám ráda filmy, které si pohrávají s Co by, kdyby. Stačí maličkost a náš život úplně změní směr. Jako v příběhu Manniho a Loly. Několik verzí, každý si může vybrat ,,svůj" konec. Tleskám, super film!

Nádherný film, plný hluboké lidskosti. Brečela jsem pro Johna Coffeyho, dojemného obra s citlivou a čistou duší. Někomu to možná přijde jako ,,snaha o ždímání slz", ale není to náhodou poselstvím filmů, dostat z lidí emoce? Ať už slzy nebo smích... ? Jeden z nejlepších filmů, co jsem zatím viděla...