Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (47)

plakát

Plán útěku (2013) 

Škoda, že léta očekávaný team-up legend se uskutečnil zrovna v tak nemastné-neslané, lacinně vyhlížející a koule postrádající podívané s uspávající druhou třetinou a tuctovou akcí, z níž si den po shlédnutí nelze vybavit jedinou memorabilní scénu (snad s výjimkou Arnoldova německého blábolení). Na úroveň přijatelné oddychovky to zvedá pouze charisma ústřední dvojice a s jiným obsazením by to byla béčková nuda na jednu hvězdu.

plakát

Skřet v Las Vegas (1995) 

Zatímco předchozí díly byly jen nudně blbé, tady už to místy dosahuje úrovně "vtipně až geniálně debilní".

plakát

Apokalypsa v Hollywoodu (2013) 

Místy skvělé frky a geniální závěr, bohužel ale také spousta hlušiny. Jako většina komedií od tohoto tvůrčího týmu je to asi o půl hodiny delší, než by bylo adekvátní.

plakát

Kontakt (1997) 

70%. Dobře vystavěné a často fascinující, na můj vkus však až příliš okázale hlubokomyslné a sladkobolné místy až na hranici kýče.

plakát

Volte mě! (2012) 

Na jeden vydařený fór připadá deset otřesně trapných a "feel-good" závěr je příšerný.

plakát

Hořící keř (2013) (TV film) 

Díky suverenitě režie a skvělé formální stránce můj dojem nakonec převážil ke slabším 4 *. Kéž by byly všechny díly tak dramaturgicky sevřené, jako poslední část. V počátcích vyprávění odbíhá do nepodstatných odboček, chybí mu fokus a obsazení nesmyslně pohledné a mladé Pauhofové do role postavy, které ve skutečnosti bylo téměř 40, mě rušilo celou dobu.

plakát

Požáry (2010) 

Nevěrohodná a konstruktem smrdící šestáková historka maskovaná za umění zasazením do syrového prostředí fiktivního blízkovýchodního konfliktu. Pro mě papírem šustící, manipulativní a polopatický kýč, ve kterém neživotné postavy trousí šroubovaná rádobyhluboká moudra, a který o reálném světě a reálných problémech nevypovídá vůbec nic.

plakát

Meet the Feebles (1989) 

Sympatický loutkový masakr sršící nápady, kterému dle mého soudu v dosažení dokonalosti brání jediná věc: velmi nezáživná, monotónní až vyloženě nudná hudba. Několikrát jsem si pomyslel, že kdyby ta či ona masakrální scéna byla doprovázena náležitě úderným hudebním doprovodem (viz např. geniální soundtracky filmů jako Chicken Run či Team America) namísto syntetizátorového hučení, byl by už tak skvělý výsledný dojem ještě o třídu lepší.

plakát

Poslední dny (2005) 

Ty dvě hvězdičky jsou za zajímavou pocitovou stopu, kterou ve mě film zanechal. Jako bych umřel sám. Bohužel za 90 minut mého života to nestálo.

plakát

Hledá se Nemo (2003) 

Technicky dokonale, ale ve srovnani s Toy Story (1,2) je pribeh hodne ridky, neoriginalni a tezovity. Ozivuji jej povedene vtipky a filmove reference (nejzjevnejsi je asi Shining), ale to mi nezabranilo se chvilemi radne nudit. Plus - zaver je az prilisny sentimentalni dojak bez odpovidajiciho nadhledu, ktery mel napriklad Slepici ulet - ten je u me ostatne co mnozstvi napadu, kvality pribehu a filmovych odkazu jasnym vitezem. A to ani nemluvim o veledilech jako "Princezna Mononoke" nebo "Cesta do fantazie", ktere v oblasti rodinne zabavy pohrbivaji "Nema" 10 metru pod sebou.