Katakimiku

Anime seriálům o reinkarnaci a cestování časem už nějaký ten pátek dochází originální nápady, takže pokud chcete vytvořit něco výrazného, ale nemáte zrovna velký rozpočet a zároveň nechcete hlavní postavu reinkarnovat jako automat na pití, zbývá vám jen omezený počet možností. Jednou z nich je třeba, tak jako tady, nechat hlavní hrdinku se vrátit v čase a prožít život znovu rovnou sedmkrát. A právě ten sedmý život je ten, který sledujeme my. S hlavní zápletkou naštěstí autoři povedeně pracují, zajímavé je nejenom aktuální dění, ale také občasné vracení se k hrdinčiným minulým životům. Znalosti z nich ve velkém využívá, ať už se jedná o obchodování, alchymii nebo třeba léčení. Postavy jsou docela přijatelně napsané, romantika většinou funguje a i když se v seriálu neřešily nijak složité myšlenky a nic zásadního mi nepředal, pořád to bylo alespoň zábavné a všechno se uspokojivě uzavřelo navzdory faktu, že anime neadaptuje celou předlohu. Animace mohla být v některých scénách o něco lepší, ale jinak jsem i s ní byla relativně spokojená. 7/10

Nikdy bych si nemyslela, že za nejlepší komedii minulého roku budu považovat harémovku o cápkovi, který postupně získává 100 dokonalých přítelkyň a už vůbec by mě nenapadlo, že jedna z mých nejoblíbenějších epizod bude bazénový díl plný fanservisu. Tohle všechno se ale stalo a já nevím, jestli mám nejdřív chválit humor, který dokonale funguje díky osobnostem postav, povedenému odkazování, prosté šílenosti nebo boření čtvrté stěny (jako třeba, když si jedna postava doslova koupila v daném díle ending), nebo snad zmínit hodně nadprůměrnou audiovizuální stránku, která to celé pozvedává ještě na mnohem vyšší úroveň. Nebyla epizoda, kdy bych se upřímně nezasmála, přišla mi nudná či výrazně slabší. Zaujaly mě taky postavy - hrdinky jsou poměrně šablonovité (což je záměr), ale svým způsobem pořád výrazné a sympatické. Hlavně Shizuka - to bylo takový neuvěřitelný zlatíčko, který jsem si oblíbila prakticky okamžitě. Ani hlavní hrdina nebyl otravný (jak to u harémovek bývá) a člověk mu to štěstí v lásce i přeje a začne ho dokonce litovat, protože těch sto holek je, spíš než výhra, prokletí. Já ale věřím, že se s tím, tak jako doteď, Rentaró statečně vypořádá i v druhé sezóně. 8/10

Tentokrát jsme měli možnost sledovat hlavní hrdinky odděleně a získat představu o jejich zájmech. Zároveň se představilo pár zjevně důležitých vedlejších postav. Konec je bohužel zbytečně předvídatelný a nemám z případných milostných úhelníků vůbec dobrý pocit. 7/10

Po minulém akčnějším díle dostáváme vtipnou a odpočinkovou epizodu, která hlavně utužuje vztahy hlavní party a měňavky pro to byly opravdu skvělým prostředkem. 8.7/10

Každé další setkání s Falin je šílenější a šílenější a vždycky vzbuzuje mnoho otázek. Stejně tak tentokrát a taky jsme opět o něco víc poznali postavy a jejich motivace. Stále super 9/10

Tři důležité party se konečně potkaly, lépe se nám představily postavy a jejich vzájemné vztahy, příběh opět nabírá temnější tón a na jídelníčku se tentokrát objevila i japonská kuchyně. 8.9/10

Návrat k hlavní partě, trocha kouzlení, trocha vaření a spoustu povedených vtipných momentů. Děj se sice téměř neposunul, ale na odpočinek pro mě opět ideální. 8.8/10

Co je to láska? Otázka, na kterou se v dnešní epizodě Himari snažila získat odpověď. V hledání významu lásky se autoři romantických mang často přímo vyžívají a dovedou tím bez potíží zabrat většinu epizod. Už jsem si zvykla, že věci okolo sexuální orientace Japonci neřeší v mangách skoro vůbec a ani zde to není výjimkou. Což mě mrzí, protože se k tomu příběh nabízí a sledovat sáhodlouhé patlání se v pocitech, není zrovna něco, co bych potřebovala sledovat celých 20 minut (a ještě k tomu se vlastně pomalu nic neposunulo). 7/10

Vůbec jsem nečekala, že se děj bude posouvat tak rychle a přitom nebude působit uspěchaně. Nicméně mám najednou úplně jinou obavu než minule - je dost možné, že Himari bude zbytek dílů pátrat po významu lásky, jako tomu bylo u Yagate kimi ni naru a to může dost zabít tempo příběhu. Ale pokud si seriál nadále zachová příjemnou a roztomilou atmosféru, budu asi ochotná něco takového i odpustit, záleží na provedení. 7.6/10

Na začátek - jsem čtenářka předlohy, takže se srovnávání seriálu s knížkou nevyhnu. Začala jsem jí číst přibližně v době, kdy jsem začala sledovat anime (donghuu) a to hlavně proto, že jsem se vůbec neorientovala - složitá jména jsem si nepamatovala a tím pádem ani role mnoha postav v příběhu a po fantasy stránce se toho taky moc nevysvětlí. Mám pro vás nicméně dvě různá doporučení: Donghua má smysl hlavně pokud chcete seriál o řešení nadpřirozena a záhad, nejde vám tolik o vedlejší postavy, spíš o to, aby vás to prostě na pár hodin zabavilo. Akční scény (i když jich tolik není) jsem si rozhodně víc užila v animované podobě, celkově audiovizuálně je to nadprůměrné. Na čínštinu se ve finále dá zvyknout (ale jak jap tak aj dabing jsou dostupné). A Novela? Bylo mi jasné, že bude podrobnější , ale nečekala jsem, že o tolik. Vedlejší postavy mají mnohem víc charakteru, ty hlavní mají snad ještě lepší chemii a hlavně jednotlivé záhady jsou vysvětlované strašně uspokojivě. Když se dozvíme o nějaké nové důležité postavě, události nebo místě, většinou se později propojí s nám už známými informacemi, někdy i přidávají celé věci jiný rozměr. Zároveň má knížka trpělivost i s námi, kteří si nepamatujeme jména, protože se jednak často opakují, ale postavy se taky oslovují pomocí svých hodností a tím nám připomínají, o koho jde. A jestli jste si přišli pro romantiku, je knížka holt povinnost. Čímž se dostávám k věci, které jsem se před sledováním dost bála a tou je čínská cenzura. Naštěstí pokud vím, žádný zajímavější moment mezi hlavními hrdiny z animované adaptace nezmizel. Za mě je seriál spíš rekapitulace nejdůležitějších scén, ale stejně se mi líbil, i když mohl být lepší, protože potenciál tam byl. Ale stále slušných 7/10