Kaleidoskop

Když do kin nedávno vstoupila restaurovaná verze tohoto filmu, vydal jsem se dohnat svou neznalost a zjistit, zda i v dnešní době dokáže pobavit a zaujmout. A byl jsem nadšen! Příběh samozřejmě v některých částech je trochu trapný a řekl bych kostrbatý, nicméně i dnes několikrát rozesmál publikum v sále a myslím, že jsem si nevšiml jediného svítícího telefonu, který by mohl signalizovat divákovu nudu. Herecké výkony asi nemusím zmiňovat, ty jsou samozřejmě perfektní a když se k tomu přidá nádherná swingová hudba, srdíčko musí zaplesat. Martin Frič je prostě génius a tak se nelze divit, že jeho filmy fungují i po takové době. Zavřete oči, odcházím...

Na tento kousek jsem narazil při pročítání nedávno vyšlé encyklopedie hororového filmu a již jeho popis mě utvrdil v tom, že ho musím vidět. Po zhlédnutí musím říci, že režisérovi nelze upřít cit pro filmový jazyk. Většinu příběhu totiž vypráví beze slov, jen s pomocí obrazu a hudby. Na druhou stranu příběh je spíše takovým sledem na sebe navazujících scén, které bez hlubšího propojení a souvislostí skoro až náhodou dávají dohromady nějaké vyprávění. Další co není úplně dobré je technické kvalita. Jasně, je to poloamatérský film, nicméně je to také film, jehož podstatná část se odehrává v noci, nebo za šera, což v kombinaci s absencí přídavných světel a nekvalitního materiálu vede k tomu, že na spoustě záběrů nic nevidíme. Ono kamera je taky případ sám pro sebe, protože občas sice zajímavě využívá svých možností, ovšem vedle toho jsou tu záběry, kdy je úhel zvolen tak nevhodně, že tam není vidět skoro nic. Tomu filmu prostě nelze upřít zajímavý námět, ovšem když autor položil těžiště výsledného díla pouze do explicitních scén (které místy působí pro svou přehnanou extrémnost až komicky), nemůže dosáhnout hvězdných výšin. Nejspíš si budu muset pustit i druhé pokračování, abych zjistil, jestli se z prvního pokusu autor nějak poučil.

Když se koukám na filmy z období Nové vlny, většinou nejdu pod 4 hvězdy. Ovšem jak se říká, každá vyjímka má své pravidlo. Toto mohla být naprosto fantastická komedie záměn, ovšem místo toho divák dostane prapodivný slepenec občas vtipných skečů, které ale dohromady nedávají moc smysl. Některé události se tu dějí bez zjevného důvodu, postavy se chovají nelogicky a já jako divák jsem byl tak maximálně zmaten, než pobaven. Ano, je pravda, že film je označován jako drama, ovšem nemyslím si, že by to fungovalo ani v tomto žánru. Prostě tady by to chtělo věnovat větší péči scénáři, protože takto to za mě dopadlo jako průměrné až pod průměrné dílko....

O tom, že je tento film geniální se myslím nemusím zmiňovat. Výborné herecké výkony, nádherná kamera a fantastická hudba. Co více si přát. Na celé scénáři mi ovšem přijde bizardní fakt, že zatímco se oba manželé hádají, křičí na sebe, běhají po celém domě, tak nahoře pořád klidně spí jejich syn, který se probudí jen a pouze v momentě, kdy zvoní návštěva...myslím, že kdyby tam ten syn nebyl bylo by to na 5 hvězd, takto je to za mě 4,5, ovšem čsfd to neumožňuje a zde musím spíše zaokrouhlit nahoru...

Nezbývá než v duchu klasika prohlásit: byla to Švankmajerova prvotina...

Na tento film jsem se chystal již dlouho. Pravda, některé předchozí recenze nemluví o tomto díle zrovna pozitivně, nicméně i tak jsem tomu dal šanci. A myslím, že to dopadlo tak jak dopadá většina filmových adaptací divadelních her. Autoři píšící pro divadlo totiž svá díla většinou koncipují pro chudé divadelní jeviště, kde nemají příliš možností co se prostředí týče. Při jejich filmové adaptaci tak většinou vzniknou skromná dramata, odehrávající se na jednom místě, protože filmoví režiséři mají literární autory až v přílišné úctě na to, aby něco změnili nebo upravili ve prospěch filmového diváka. Po příběhové stránce tomu není co vytknout, je to absurdní drama. Snad jen některé postavy jsou z mého hlediska zbytečné a jejich vyškrtnutí by pomohlo lepší přehlednosti děje. Po technické stránce také není co vytýkat, pracovali na tom zkušení tvůrci, lze tedy předpokládat, že to bude vypadat hezky. Co bych vyloženě pochváli a vyzdvihnul je herecké obsazení, které za mě mimořádně funguje. Otázkou ovšem zůstává, proč to vzniklo? Je ta hra opravdu tak dobrá, aby musela být převedena na filmové plátno? Potřeboval si někdo něco dokazovat? Bylo opravdu nutné vyhodit spoustu peněz oknem za adaptaci divadelní hry dnes již klasického autora...? Odpovědí se nabízí spoustu, ale já si nejspíš žádnou z nich nedovedu vybrat. Nemohu říci, že by to bylo hvězdné dílo. Je to takový pokus o zajímavý experiment, který někde drhne, divácky není moc přístupný, ale hezky vypadá. Ovšem takové debuty už bývají.

Nádherný, dokonale propracovaný příběh o amerických gangsterech. Film mě dokázal fascinovat svoji mnohovrstevnatostí a nečekanými zvraty v momentech, kdy už si myslíte, že jste mu přišli na kloub. Geniální je i hudba, ať už ta vlastní, či převzatá. Herecké obsazení je taktéž na výbornou, tomu dílu prostě není co vytknout. A i přesto, že má skoro 4 hodiny, budu si ho muset někdy zopakovat, stojí to za to.

Psychotické, mysteriózní, mystifikační, šílené, geniální. To je tak všechno, co k tomu můžu říct. A velmi by mě zajímalo, co se Lynchovi honilo hlavou, když tohle vymýšlel.

V rámci příprav k maturitě jsem se opět pustil do filmových začátků a to rovnou na jeden z nejlegendárnějších filmů té doby. Jean Vigo zde krásně ukazuje, že nemusíte točit desítky filmů, abyste ve světě kinematografie získali uznání. Stačí udělat jeden a pořádně. Pravda, zápletka sice stojí na dosti priminitvním nápadu, nicméně jej rozvijí do krásně jednoduchého příběhu o lásce a mezilidských vztazích. Po technické stránce je vidět, že film vznikl jen pár let po příchodu zvuku, protože dialogů v něm moc není, ovšem ty jsou dokonale nahrazeny krásnou kamerou a originálními střihovými experimenty. I přesto, že mi moje soudnost a dobrý filmový vkus stále nedovolili zhlénout Titanic, myslím, že mohu směle prohlásit, že ve filmové historii může být pouze jeden geniální romantický film odehrávající se na lodi. A Atalanta jím z mého pohledu rozhodně je.

Po mém nedávném zhlédnutí režisérova nejnovějšího díla Dokonalé dny, jsem si myslel, že se Wendersovi povedl poměrně slušný zářez na poli nedějového filmu. Ovšem zde vidím, že to není jeho jedinná stopa v tomto odvětví. Neviděl jsem sice z jeho práce více, nicméně pokud mohu i z tohoto malého vzorku soudit, myslím, že Wenders je pravým mistrem na poli filmů s absencí děje. Respektive, nelze říci, že se ve filmu vůbec nic nedělo. Jenom jeho větší část slouží pouze k navozování jakési atmosféry, nálady a děj nijak neovlivňuje. Na druhou stranu, tyto scény jsou natočeny tak šikovně, že si toho skoro ani nevšímáte. Protože režisér má podle mě dobrý cit na to, kdy divák začíná ztrácet pozoronost. V ten moment mu totiž střihne nějakou pasáž z hlavního děje, aby divák nezískal pocit nudnosti. Na tomto filmu se mi velmi líbí jeho námět - anděl co sestoupí na zem, jeho prozkoumávání světa, prvek zamilování. Zároveň se mi líbí, jak je s těmito motivy pracováno, jak je pracováno s barvou obrazu, s hudbou atd. Ovšem myslím, že zde ještě Wenders nemá tolik vybroušený ten cit pro divákovu pozornost. Mám pocit, že někdy ty dějové pasáže přichází až moc pozdě a mě jako diváka to přestává bavit. Nemoho po tomto filmu tedy říci, že si již žádný autorův film nepoustím, právě naopak. Nicméně, nemohu toto dílo považovat za nikterak úžasné.